DVOŘÁČEK, Z. Energy Harvesting a jeho možnosti využití při monitorování leteckých konstrukcí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2019.

Posudek vedoucího

Koštial, Rostislav

Bakalářská práce se zabývá využitím energy harvestingu založeném na termoelektrickém principu v letectví. V teoretické části je velmi stručně nastíněna problematika sledování stavu leteckých konstrukcí, která by mohla být popsána detailněji s větším důrazem na civilní letectví. Dále student uvádí stručnou historii objevování termoelektrického jevu a základní popis jednotlivých jevů (Seebekův, Peltierův). Následuje popis příkladů existujících řešení. Zde oceňuji uvedení i příkladů, které se netýkají jen letectví. V praktické části práce je nutné ocenit studentův aktivní přístup, ze kterého nakonec vzniklo relativně univerzální testovací zařízení, pro testování výkonů termoelektrických článků do velikosti 40x40mm. Avšak tato skutečnost, je zastíněna naprostou absencí detailnějšího rozboru jak vypočítaných, tak naměřených výsledků s ohledem na zadání z kap. 7. V té navíc chybí popisná část úlohy s popisem rozsahů teplot, které ve skutečnosti pro dané podmínky můžeme teoreticky očekávat. Absence rozboru výsledků je zejména zarážející s ohledem na konzultace a praktická měření, u kterých student dané výsledky konzultoval a hodnotil. Výsledky jsou pak pouze odbyty jednou větou v závěru práce, bez jakékoliv návaznosti na zadání. Absence výpočtů a měření pro jiné zátěže (měřeno bylo postupně od 2 do 8 s krokem 2 ), také významně snižují přínos práce. Z hlediska gramatického a stylistického, práce obsahuje poměrně dost překlepů a chyb, které v kombinaci s občas nelogickým uspořádáním kapitol stěžují orientaci v práci. Tyto skutečnosti srážejí kvalitu práce do průměru až podprůměru, kdy student plně nevyužil potenciál, který z dané práce mohl vytěžit. Avšak přes veškeré zde uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě.

Posudek oponenta

Červenka, Miroslav

Bakalářská práce je zaměřena na využití termoelektrických generátorů pro napájení bezdrátových senzorů v letectví. V sekci teoretického rozboru se student velmi stručně zabývá monitorováním provozu letounů a potřebou, či přímo nutností účinně predikovat únavová poškození draku. Dále je v krátkosti popsána historie vzniku termoelektrických článků a rozebrány jednotlivé varianty, jakými jsou Seebeckův a Peltiérův jev a podmínky vzniku napětí na přechodech. Následuje několik příkladů již existujících řešení a výrobků nejen z leteckého prostředí. Na konci tohoto oddílu se pak dostaneme k analýze teoretického maximálního výkonu, který bychom z termočlánku mohli získat. Zde se vyskytuje několik chyb (například v rovnici 8.1 chybí počet termoelektrických dvojic uvedených v popisu rovnice, k 8.2 a 8.3 chybí popis co je "n" a "r"), není jasné, co je “Z” v rovnici 8.5 a proč tu je rovnice 8.5 vůbec uvedená, když její potenciál není využit v tabulce 3 a ani nikde později není účinnost termoelektrických článků zmíněna? V praktické části student pěkně postavil a připravil rig pro experimentálně měření. Velmi oceňuji zvládnuté zacházení s Kicadem (což pro nováčka v oboru nemusí být úplně snadné). Naopak, vůbec není snadné kladně hodnotit výsledky, či spíše zpracování a diskuzi výsledků měření. Graf na obr. 25 názorně zobrazuje exponenciální závislost výkonu článku na rozdílu teplot a je zcela neintuitivně lineárně aproximován – proč lineárně a proč aproximován, když aproximace není ani nikde dále použita pro hodnocení výsledků. Při 45 stupních teplotního rozdílu dával článek necelých 50mW, pričemž podle tab. 3 by měl být výkon na úrovni 125mW (pro Rz = 8) – toto není nikde diskutováno. Ten samý případ je i vliv zatěžovacího odporu – při různém zatížení bude výkon termočlánku jiný. Ač bylo toto změřeno (byl jsem u měření s Rz = 2, 4, 6 a 8), není toto nikde popsáno a přitom šlo o významný výstup této práce. Kapitoly 6, 7 a 9.6 jsou poněkud vytrženy z kontextu a měly buď být umístěny jinde, nebo vůbec. Celkově práci chybí kontinuita mezi jednotlivými částmi, rozumná práce s výsledky a celkové zhodnocení výsledků měření v korelaci s teoreticky získanými hodnotami více než jednou větou v závěru.

eVSKP id 117333