HLADÍK, M. Výroba šroubu radlice pluhu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Forejt, Milan

Bakalářský projekt Milana Hladíka je zaměřen na specifickou výrobu šroubu z oceli 14 140.3 pro uchycení radlice pluhu. Obtížnější zadání plyne z kombinace tvaru v hlavové části šroubu s průnikem kužele do čtyřhranu a dále do válcového tvaru dříku. Z návrhu dvou zásadních variant vybral, s ohledem na optimalizací rozložení přetvoření a na využití všech čtyř operací postupového automatu BKA3, variantu B. Pan Milan Hladík se vzhledem k opožděnému přihlášení ke konzultacím zhostil úkolu vypracování uceleného a vcelku zdařilého bakalářského projektu na průměrné úrovni. Bohužel, v časové tísni před odevzdáním na připomínky vedoucího již nereagoval a bakalářský projekt odevzdal s řadou nedostatků. Především jde o nedostatky ve vztazích pří výpočtu deformačních prací na str. 29, 30 a str. 31. Rychlořezná ocel 19 830 se pro tvářecí nástroje kalí z nižší teploty (1140 -1190 °C) a popouští na druhotnou tvrdost asi 62-63 HRC, kdy dosahuje největší vrubové houževnatosti. Přesto předmětná bakalářská práce obsahově překračuje požadavky na její rozsah. Doporučuji bakalářskou práci Milana Hladíka k obhajobě.

Posudek oponenta

Jopek, Miroslav

V úvodu oponentského posudku je potřebné zmínit velmi špatnou grafickou a textovou úroveň předkládané BP, počínaje zarovnáním textu do bloku, mnoho nevyužitého místa viz str 12, kde autor má více jak 1/3 strany prázdnou až po slangové výrazy typu „keramická břečka“ – na str. 11. Umístění a popis čtyřech obrázků na jednom řádku (str 15 a 16), množství překlepů, stylistiky textu typu „Pro skladba operací navržena ve variantě B bude čtyř operační stroj využíván plně“ jen dokreslují grafickou a textovou úroveň předkládané BP. Bakalářská práce je rozdělená do šesti tematických částí. V první části autor popisuje funkční parametry kladené na zadanou součást. V kapitole rušivě působí zdlouhavý textový popis např. „Zadaná součást (obr 1. 2)se skládá z tvarové hlavy a dříku dlouhý 70 mm osazený závitem M12 do délky 30 mm.“ Přičemž by postačovalo obr. 1.2. okótovat a ne složitě součást popisovat. V podkapitole 1.1. autor rozebírá možné variantní řešení výroby zadané součásti, z kterých je volena technologie výroby objemovým tvářením za studena. V kapitole 2 autor podrobně rozebírá problematiku objemového tváření za studena. Jsou zde detailně popsány mechanismy plastické deformace, jednotlivé způsoby objemového tváření za studena, až po technologičnost výroby. I když podkapitola obsahuje v názvu „technologické výpočty“ tyto byly autorem zkráceny na určení objemu výrobku. Návrh technologie výroby zadaného dílce je obsažena v třetí části BP. Autor zde uvádí 2 možné způsoby výroby zadané součásti, z kterých volí variantu B. Zdůvodnění volby varianty B je dle mého názoru nedostatečné, nehledě na skutečnost, že navržená varianta má oproti variantě A o 2 operace více což znamená navýšení výrobních nákladů na nástroj apod. Technologické výpočty pro autorem zvolenou variantu B, počínaje křivkou PPO – obr. 3.13 zejména vzhledem k navrženému stroji BKA 3 nejsou správné. Pro jakou rychlost deformace jsou hodnoty PPO stanoveny a následně počítány? Výpočet přetvárné práce neodpovídá vztahu 3.43 – vyšla by záporná práce. V operaci 3 – str. 29 a operaci 4 str. 30 se nejedná o hodnotu středního přetvárného odporu, ale o střední hodnotu přetvoření. Jaké hodnoty součinitele plnosti při výpočtu přetvárné práce v 3 operaci a 5 operaci jste dosadil viz str. 30 a str. 31? Všeobecně značení a indexování a popis symbolů a zkratek není v souladu se seznamem použitých symbolů a zkratek viz str 42,43 a např. vztah 3.52. na str. 30. Dosazené hodnoty deformačního odporu při výpočtu přetvárné práce v 3 a 4 operaci není správný. Ve čtvrté části BP autor navrhuje pro výrobu zadané součásti tvářecí automat BKA 3 od firmy Hatebur a pro výrobu závitu M12 závitovačku ZVT12/16. Konstatuje, že ze všech zařízení bude vytvořena automatizovaná linka pro větší efektivitu výroby. Není však uvedeno, jakým způsobem bude automatizovaná linka elektronicky řízena a funkčně provázána. Jak bude zabezpečeno podání protlačovaného dílce z poslední pěchovací operace do závitovacího stroje. Pátá část BP se zabývá výpočtem a návrhem nástroje pro autorem zvolenou operaci dopředného protlačování dříku I. Bohužel i v této části oponent konstatuje nedostatečnou technickou a praktickou zkušenost autora z technologií dopředného protlačování za studena. Vlastní výkresová dokumentace – sestava nástroje postrádá základní kóty, včetně rozteče jednotlivých operací, dále pak informaci pro jaký stroj bude nástroj určen. Napěchovaný polotovar bude přenesen pomocí kleštin do druhé tvářecí operace. Jak autor zabezpečí, aby polotovar nebyl mimo dutinu nástroje napěchován a došlo k redukci průměru? V této operaci autor navrhuje redukci průměru z 16,3 mm na průměr 12 mm, přičemž by tento průměr měl být zachován až do 5 tvářecí operace. Dle praktických zkušeností je potřebné průměr polotovaru zmenšit o 0,03 mm v každé z následujících operacích a to z důvodu garance vedení polotovaru v dutině průtlačnice, snížení tření a opotřebení průtlačnice a eliminaci vzniku neshodného výrobku. Z tohoto vyplývá, že průměr D2 v 3 operaci by měl mít průměr 11, 94 mm, ve čtvrté operaci 11, 97 mm a teprve v páté operaci 12mm. Tyto rozměry by měly být zohledněny ve výkresové dokumentaci průtlačníku a průtlačnice.

eVSKP id 132014