BRANDSTETTER, M. Optimalizace v dopravních úlohách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Popela, Pavel

V celé práci autora se sváří jeho nadšené zaujetí pro problematiku dopravních úloh, promítající se do jeho původní ambiciózní osnovy a zároveň podcenění času a úsilí nutného pro to, aby své původní zajímavé představy zcela naplnil. Nicméně, s ohledem na vývoj gradientu jeho úsilí vzhledem k času a potřebné koncentraci v posledním období, dospěl k výslednému tvaru práce, pro kterou bych označil požadavky zadání za většinově dosažené a cíle splněné na velmi dobré bakalářské úrovni. Postup řešení nakonec odpovídá původním představám autora, jeho rozsah je ale omezenější než bylo v plánu, a tomu odpovídá i adekvátnost použitých metod, které mohly být propracovanější. Práce zachovává originální linii autora spočívající v úvodní motivaci aplikačních síťových úloh, následné přípravě poznatků z obasti teorie grafů a souvisejících úloh lineárního programování, jejich využití pro vybrané příklady a použití softwarové implementace pro řešení úloh a přípravu vstupních dat. S ohledem na významný čas autora věnovaný samostudiu a spolupráci s kolegy z ÚPI FSI bych ale očekával obsáhlejší a přesvědčivější prezentaci této linie. Na to pak navazují poměrně omezené možnosti zajímavěji intepretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry. Pro kladné posouzení využitelnosti výsledků a jejich hlubší interpretace nestačí z textu čišící zaujetí autora pro problematiku a názorná vysvětlování i poměrně elementárních poznatků, ale bylo potřeba do ní promítnout existující zkušenosti sdílené s autorem na ÚPI (viz poděkování), a to včetně prezentace ukázek využití preprocessingu pro rozsáhlejší reálná data. Logické uspořádání práce, které odpovídá autorově osnově a linii výkladu, doznalo více změn ve finálním období a autor do nich promítl všechna doporučení školitele. Podobně autor na doporučení školitele doladil i některé formální náležitosti týkající se značení a odkazů. Grafické rozvržení práce je příjemné, autorovo zdůrazňování některých detailů je spíše roztomile poučné (vedoucí se například těší až využije výsledek autorova "product placement" zvaný GeoGebra). Autorův výklad je dále poněkud poznačen závěrečným finišem při psaní práce. Čtenář narazí na čtivé a originální formulace, které ho zaujmou a i pobaví, jinde ale narazíme na příliš šroubovaná sdělení. Rovněž některé hodnotící věty by měly být spíše věcí čtenáře než autora. Zřetelně chybí častější průběžné citace v přehledových částech. Rovněž závěrečné rozdělení seznamu literatury na dvě části působí sice originálně ale exoticky. Autor byl maximálně samostatný a svým zaujetím zcela přesvědčivý, a i proto dostal od vedoucího práce velký prostor realizovat své představy, a to i v návaznosti na spolupráci s kolegy na ÚPI. Při zpětném pohledu konstatuji, že v tomto případě by se méně všesměrové svobody (ve volbě pro autora nového softwaru a zprvu při zaujetí mnoha modely) a striktnější směřování ke klasickému přehledovému pojetí práce možná promítlo do lepšího celkového hodnocení. Předloženou bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Mrázková, Eva

Práce se zabývá lineárním programováním a jeho aplikací na síťové úlohy. K popisu tohoto typu úloh je potřeba se orientovat v teorii grafů, proto jsou potřebné základní pojmy a poznatky z této oblasti obsahem úvodní kapitoly. Další část se věnuje optimalizaci s důrazem na lineární úlohy a způsoby jejich řešení. Hlavní část poslední teoretické kapitoly tvoří popis dvou typů dopravních úloh – úlohy nejrychlejší cesty dopravce a úlohy nejlevnější přepravy zboží. Praktická část popisuje implementaci jednoduchých úloh lineárního programování v Pythonu a dále implementaci funkcí sloužících ke zpracování dat (tvorba bipartitního grafu a incidenční matice, separace dat a hledání nejkratší cesty), které mohou být užitečné při řešení rozsáhlých dopravních úloh. Čtení práce poněkud znepříjemňují často krkolomné formulace (např. str.22: „Nyní graficky zaneseme účelovou funkci do soustavy souřadnic a budeme ji posouvat ve směru posuvu funkce.“), věty, které nedávají smysl (chybí sloveso atd., např. str. 25: „Potom teprve můžeme začít algoritmus simplexové metody.“) a dost překlepů v textové i matematické části. Poměrně rušivě působí neustálé odkazování na definice základních pojmů, které jsou v práci uvedeny ve formě číslovaných definic a vět. Není také třeba stále zdůrazňovat, že obrázky byly vytvořeny v programu GeoGebra. Je škoda, že autor nevyužil potenciál spolupráce s ÚPI, kde se reálnými dopravními úlohami zabývají. Podle zadání bych očekávala, že funkce vytvořené v Pythonu bude testovat na poněkud reálnějších datech a ne pouze na ilustračních příkladech malých rozměrů. Autor v předložené práci částečně splnil požadavky zadání práce. Celkově považuji předloženou práci za poměrně kvalitní a doporučuji ji k obhajobě. Otázky: Proč jste u funkce Výběr prvků nepoužil standardizovanou funkci numpy.ix_, která rovnou vytvoří požadovanou submatici?

eVSKP id 149705