ROTTENBERG, V. Studium host-guest systémů pro přípravu účinných pevnofázových emitorů v infračervené oblasti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2023.
Vojtěch Rottenberg se ve své bakalářské práci zabýval přípravou a studiem host-guest systémů vykazujících pevnofázovou fluorescenci s cílem získat účinné emitory vykazující fluorescenci ve vzdálené červené / blízké infračervené oblasti elektromagnetického spektra. Student se v rámci zpracování své bakalářské práce seznámil a naučil se používat spektroskopické metody, zejména metody studia ustálené a časově rozlišené fluorescence. Při zpracování experimentální části práce pracoval samostatně a lze tedy předpokládat, že si metody dobře osvojil. Předkládaná práce je svým rozsahem spíše kratší, na hranici doporučeného rozsahu. Ačkoli by některé kapitoly teoretické části práce zasloužily rozšířit, věřím, že se i přes autorův úsporný styl podařilo zachytit všechny podstatné informace. Kapitola věnovaná současnému stavu řešené problematiky je bohužel značně podhodnocená, s čímž souvisí i poměrně malý počet použitých literárních zdrojů. Po formální stránce práce obsahuje všechny náležitosti a naplňuje zadané cíle. Prezentace výsledků, jejich interpretace a diskuze je opět poměrně úsporná. Dosažené výsledky jsou však předloženy na velmi dobré formální úrovni. Celkově práci doporučuji k obhajobě s hodnocením „Velim dobře (B)“.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Závěry práce a jejich formulace | B | ||
Splnění požadavků zadání | B | ||
Studium literatury a její zpracování | C | ||
Využití poznatků z literatury | C | ||
Využívání konzultací při řešení práce | C | ||
Celkový přístup k řešení úkolů | B |
Bakalárska práca študenta Vojtěcha Rottenberga sa zameriava na štúdium systémov hostiteľ-hosť (host-guest) a to po stránke teoretickej a aj experimentálnej. Cieľom bolo študovať optické vlastnosti štruktúrne podobných fluoroforov a na základe získaných výsledkov diskutovať a preukázať ich využiteľnosť pri príprave systémov vykazujúcich intenzívnu fluorescenciu z pevnej fáze v červenej oblasti elektromagnetického spektra. Bakalárska práca dosahuje dĺžku 21 strán od kapitoly „Úvod“ po kapitolu „Záver“, svojou celkovou dĺžkou (33 strán) spĺňa požadovaný rozsah a zároveň obsahuje všetky náležitosti. Za formálny nedostatok však považujem to, že v práci chýba kapitola, kde by boli jasne zadefinované ciele, ktorých chce študent svojou prácou dosiahnuť, prečo sú tieto ciele dôležité, prípadne či/čím je táto práca „nová“ a či smeruje k riešeniu nejakého problému v rámci kategórie pevnofázových fluorescenčných materiálov s dlhovlnnou emisiou. K cieľom sa študent vyjadruje len pár vetami v rámci Abstraktu a Úvodu práce. Autor práce pri spracovaní teoretickej časti čerpal z pomerne malého počtu zdrojov (13 referencií), z ktorých sa iba 4 referencie (pomerne málo aktuálne z rokov 2012–2015) priamo tematicky zhodujú s prácou študenta a zaoberajú sa témami ako „host-guest“, „solid-state fluorescence“, prípadne „red/near infrared fluorescence“. Preto časť práce, ktorá sa zaoberá súčasným stavom riešenej problematiky, hodnotím ako nedostatočne spracovanú. Kapitola 2.9 nesie názov „Host-guest systémy“, avšak zaoberá sa supramolekulárnymi systémami, ktoré majú s „host-guest systémami“ v kontexte tejto práce veľmi málo spoločné. V práci sa tiež vyskytuje malé množstvo gramatických chýb, nevhodne zvolených odborných termínov a nejasných formulácií. Práca je tiež nesprávne očíslovaná, kedy stránka s Abstraktom je označená ako str. 1. Kvôli prehľadnosti bude preto ďalej použité číslovanie, ktoré sa zhoduje s týmto číslovaním. Pár príkladov chýb/nejasností vyskytujúcich sa v texte: 1. Na str. 1: „Pro analýzu vzorků byly změřeny emisní a excitační spektra pomocí fluoroforu,… “ autor mal zrejme na mysli názov prístroja Fluorolog. 2. Na str. 4: „... čas, kdy jsou elektrony excitovaným stavu... “ na niektorých miestach v texte chýbajú predložky, jedná sa o opakujúcu sa chybu. 3. Na str. 5: „Diagram popisuje následující tři procesy.“ podľa obrázku diagram popisuje minimálne 7 rôznych procesov. 4. Na str. 6: „... již před adsorpcí okolního světla... “ pravdepodobne mal autor na mysli absorpciu. 5. Na str. 7: „Časově rozlišené fluorescenční měření je provedeno pomocí pulzního zdroje excitačního ozařování a zpravidla zkoumá změnu intenzity emise.“ skôr zmenu intenzity emisie v čase. 6. Na str. 9: „… zhášení je zapříčiněno stohovacími - interakcemi... “ zrejme sa jedná o preklad slova „stacking“ z angličtiny – nemyslím si, že sa jedná o vhodne zvolený preklad. 7. Na str. 20: „Míra posunu emisních maxim... je až udivující.“ uprednostnil by som odbornejší pojem. 8. Chýbajúce preklady slov ako: „peaky“, „near infra-red“ a „blank“. 9. Ďalej by som uprednostnil český preklad termínov „host“ a „guest“ najmä kvôli tomu, že autor v niektorých častiach tieto pojmy skloňuje a na iných miestach ich ponecháva v prvom páde aj napriek kontextu. Kladne hodnotím kvalitu spracovania experimentálnej časti a časti s výsledkami a diskusiou. Experimenty a ich výsledky sú uvedené v logickom poradí, zakaždým sprevádzané výstižným grafom a/alebo tabuľkou a vhodným komentárom. Je jasné, že autor práce sa v danej téme orientuje a zvláda výsledky interpretovať. Avšak narazil som na pár nejasností, a to: 1. Na str. 13: V kapitole 3.2.1 Príprava zásobních roztoků autor uvádza navážku v hodnotách 0,30–0,34 mg pričom použité analytické váhy pracujú s presnosťou 0,1 mg, zrejme sa jedná o chybu pri prepise. Ďalej je nesprávne vypočítaná koncentrácia zásobných roztokov, ktorá sa pohybuje podľa autora v rozmedzí hodnôt 0,10–0,12 M, pričom správne by malo byť 0,10–0,12 mM. 2. Na str. 14: Obrázok 7 – popis obrázku (označenie zásobných roztokov) sa nezhoduje s tým, čo sa nachádza na obrázku. 3. Na str. 15: „... a poté je potřeba změřit emisní spektra vzorku a blanku v oblasti kolem místa excitačního maxima... “ jedná sa naozaj o emisné spektrá? 4. Na str. 22: „... v roztoku –CN : –DCV se kvantový výtěžek nelineárně zvyšuje se zvyšující se koncentrací –DCV v systému.“ z dvoch dátových bodov (pre pomer 1:100 a 1:500) nie je možné vyvodiť takýto záver. 5. Na str. 23: Tabuľka 7 – autor v tabuľke uvádza čas fluorescencie 197 000 ns (zatiaľ čo ostatné hodnoty sa pohybujú v rozmedzí 0,2–10 ns), má táto hodnota vôbec zmysel? Pán Vojtěch Rottenberg vo svojej bakalárskej práci splnil všetky zadania zvolením vhodných postupov a metód a správnym interpretovaním dát. S ohľadom na pár nedostatkov sa jedná o pomerne kvalitne spracovanú prácu, ktorá slúži ako vhodný podklad pre teoretické a praktické znalosti autora, preto doporučujem prácu k obhajobe s hodnotením „Dobrý (C)“.
Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
---|---|---|---|
Splnění požadavků zadání | A | ||
Logické členění práce | B | ||
Kvalita zpracování výsledků | B | ||
Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
Využití literatury a její citace | D | ||
Úroveň jazykového zpracování | C | ||
Formální úroveň práce – celkový dojem | C | ||
Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 148968