ŘÍKOVSKÁ, K. Theranostické systémy v sonografii [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2016.
Bc. Klára Říkovská se zabývala v rámci své diplomové práce využitím bublinové tenziometrie pro studium echokontrastních systémů. V ráci její práce se jí padřilo určit, která ze složek komplexního systému je zodpovědná za povrchovou aktivitu. V práci se zabývala i vlivem plynu na tvorbu echokontrastních mikrobublin a také vlivem teploty přípravy. Sjejí prací jsem spokojen a navrhuji hodnocení stupněm A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Studium literatury a její zpracování | B | ||
| Využití poznatků z literatury | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | B | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A |
Diplomová práce se zabývá charakterizací vybraných - zejména povrchových - roztokových vlastností složek systémů používaných k přípravě mikrobublin pro medicínské účely i výsledných systémů samotných. Byla vedena snahou o budoucí rozšíření využití mikrobublin z diagnostických i na terapeutické aplikace. Práce má tradiční členění, v teoretické části je podán zdařilý přehled metod přípravy mikrobublin i metod obvykle používaných k jejich charakterizaci. Pro vlastní práci byla jako klíčová zvolena metoda zkoumání povrchového napětí roztoků (disperzí), a to nejen v běžné variantě odtrhávání kroužku, ale i ve formě vzácnější - měření tlaku v bublině, což by mohlo přinést nové poznatky o vzniku mikrobublin. Práce je napsána vcelku jasně a srozumitelně. Několik kritických připomínek je ovšem možné uvést. V českém textu nemají být anglické popisky obrázků. Na str. 11 v posledním odstavci je potřeba upřesnit, v čem je plyn málo rozpustný (ve vodě, zřejmě). V posledním odstavci na str. 16 patrně nejde o konvekční, ale konvenční metody přípravy. U obrázků jako jsou třeba ty na str. 44 je potřeba uvádět koncentraci roztoků, ke kterým se vztahují. Podobně u obrázku na str. 56 není jasné, v čem se liší vzorky 1 až 4. Poslední věta na str. 54 je podivná - o jakou látku jde, co znamená to přeskupení (a proč by k němu mělo docházet)? Při srovnávání kroužkové a tlakové metody měření povrchového napětí bylo třeba vzít v úvahu i základní rozdíl mezi těmito technikami. Při tlakové metodě vznikají nové a nové bubliny, povrch se tedy obnovuje a změřená hodnota povrchového napětí závisí i na pohyblivosti povrchově aktivních látek přítomných v roztoku (a době života bubliny). Při kroužkové metodě se měří "hotový" povrch, v jakémsi ustáleném či rovnovážném stavu, který by odpovídal mnohem delší době života bubliny, než jaké jsou dosahovány při tlakové metodě. Vliv pohyblivosti molekul se tu proto neprojevuje, není-li extrémně pomalý. Diplomantka naplnila zadání, prokázala schopnost samostatné experimentální práce i zhodnocení získaných dat. Doporučuji přijmout práci k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | A | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B | ||
| Závěry práce a jejich formulace | B |
eVSKP id 88195