ZACHAR, E. Analýza variability srdečního rytmu s využitím PPG záznamů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Student Erik Zachar se ve své práci věnoval analýze parametrů HRV z tachogramů odvozených dvěma způsoby – ze záznamů EKG a PPG. Výpočet parametrů je založen na detekci výchylek v signálech. Ve srovnání s původními detektory výchylek v EKG a PPG, nově odevzdaná verze již neobsahuje nadbytečné zavádějící kroky, jako např. opakovaná filtrace určitých frekvenčních složek a nevhodné odstranění extrémů. Navržený detektor QRS komplexů v EKG byl nově otestován pomocí softwaru a nezávislých dat dostupných na UBMI, což poukázalo na dostatečnou robustnost algoritmu. Pro ilustraci jednotlivých kroků zpracování byly vybraný vhodnější grafické ukázky. Nepovažuji za vhodné korigovat detekované výchylky v PPG na základě počtu QRS komplexů v EKG. V kontextu zadání práce by oba postupy měly byt nezávislé na sobě. Některé nedostatky původní verze nebyly studentem odstraněny. Např. tachogramy a Poincarého mapy, generované z EKG a PPG, měly byt pro větší názornost vykresleny ve stejných osách nebo alespoň ve dvou grafech se stejným rozsahem os. Pro statistické vyhodnocení dat měl byt použit test pro párové hodnoty. Student v práci sice zmiňuje možné zdroje odlehlých hodnot v měřených HRV parametrech, avšak se nezabývá jejich hlubší interpretací nebo ošetřením. Vztah mezi EKG a PPG parametry je popsán pomocí korelace vyjádřené v procentech, což se standardně nepoužívá. Rovněž není vysvětlená volba hladiny významnosti 0,01 místo běžné alpha=0,05. Oceňuji doplnění analýzy klidových úseků o výpočet parametrů z „aktivních“ fází měření s rozdělením na dvě skupiny aktivit – fyzickou a mentální. Avšak interpretace výsledků je slabá, opírá se o spekulace o kvalitě snímání za různých podmínek apod., bez doložení faktických ukázek a rozboru analyzovaných dat. Např. se domnívám, že dosažení vysoké kvality záznamu je obtížnější v situaci, kdy osoby vykonávají fyzickou aktivitu, nikoliv mentální, jak je zmíněno v práci. Validace vypočítaných HRV parametrů srovnáním s běžnými hodnotami z literatury mohlo byt rozsáhlejší a rozhodně mělo byt součástí poslední kapitoly místo Závěru. Kvalitu práce zbytečně snižují chybové zprávy při nekorektním odkazování na tabulky, nevhodná šíře některých tabulek, špatné číslování některých obrázků. Lze konstatovat, že se studentovi povedlo vylepšit původní algoritmy a použité metodologické postupy. Některým chybným krokům by se však dalo předejit, kdyby student v průběhu posledních několika měsíců měl aktivnější přístup a konzultoval více. Práci hodnotím stupněm D/62 b.
Student Erik Zachar se ve své bakalářské práci zabýval analýzou parametrů variability srdečního rytmu (HRV) z EKG a PPG záznamů a analýzou rozdílů mezi nimi. Jedná se o opravenou práci po neúspěšné obhajobě. Student zapracoval připomínky komise – upravil algoritmy pro detekci peaků v EKG a PPG, otestoval detektor QRS komplexů procesem používaným na UBMI a opravil nepřesnosti napříč celou prací. Ovšem stále práce obsahuje nedostatky. Formální stránka práce je na nízké úrovni, obsahuje řadu chybných odkazů na obrázky, tabulky mimo tisknutelnou oblast, nefunkční a chybné křížové odkazy a překlepy. V práci se vyskytují nepravdivá či nepřesná tvrzení jako například: „Na vytvorenie tachografu sa používa napr. Fourierova transformácia (FFT) signálu alebo autoregresívne modely“. V tabulce 6.1. student uvádí, že počítal parametry HF a LF power v %, ovšem na obrázku 6.19. je vykreslen parametr HF a LF power s jednotkami [s-2], není tedy jasné, jaké parametry student počítal. Student také nevěnoval dostatečnou pozornost srovnání výsledků s jinými autory, částečně je srovnání uvedeno v závěru ovšem velmi zmateně a také s neodůvodněnými tvrzeními – s tím koresponduje i nepříliš vysoký počet literárních zdrojů. Dále nerozumím tomu, proč student použil při statistickém hodnocení p hodnotu = 0.01, když v původní verzi práce používal hodnotu p=0.05. Z toho důvodu pro žádný parametr nevyšel statisticky významný rozdíl, ovšem kdyby byla použita hodnota 0.05 jako je tomu pro tyto účely běžné, mezi několika parametry by rozdíl prokázán byl. Práci hodnotím stupněm D/60 bodů. Otázky k obhajobě: 1. Proč jste v práci při statistické analýze použil p hodnotu 0.01 ? 2. Zkoušel jste si (alespoň vizuálně) zhodnotit k jakým změnám v detekci extrémů v EKG a PPG došlo po upravení detektorů dle pokynů komise?
eVSKP id 146039