KOČÍ, Z. Návrh a optimalizace laboratorních modelů VVN [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Bakalářská práce se v úvodní části zabývá přehledem parametrů a jednotlivých druhů vedení. Dále se zaměřil na aktuálně se rozvíjející stejnosměrná a supravodivá vedení. V praktické části student analyzoval používané laboratorní modely a porovnal je s parametry reálných vedení a navrhl úpravy stávajících modelů. Posledním bodem práce mělo být vytvoření laboratorního modelu a vzorového protokolu. Vzhledem nízké aktivitě studenta během semestru, nepravidelným konzultacím dílčích výsledků a zvýšené aktivitě až v jeho závěru byl, po dohodě s vedoucím, realizován pouze návrh modelu včetně vytvoření seznamu součástek potřebných pro realizaci modelu a úprav stávajících modelů. Dále v práci postrádám analýzu odchylek ve stavu před úpravami a po úpravách modelů a okomentování, proč byl zpracován pouze jeden návrh vedení. Práce dále obsahu malé množství gramatických a stylistických. U některých obrázků chybí citace (např. obr. 3.1 až obr. 3.3), jinak je práce na dobré formální i grafické úrovni. U studenta však oceňuji, že se po prvotním laxním přístupu k tématu dokázal povznést nad pouhý encyklopedický přehled a na velmi dobré úrovni zpracoval pasáže o stejnosměrném a zejména supravodivém přenosu. Zde prokázal, že je schopen nalézt relevantní informace a pracovat i s vědeckými cizojazyčnými články. Otázky: Uveďte, jaký typ článku představuje Vámi navržený model vedení.
Předložená bakalářská práce se zabývá návrhem a optimalizací laboratorních modelů VVN. Práci lze volně rozdělit na dvě části. V první části práce autor provedl poměrně obsáhlou rešerši v současnosti používaných typů venkovních a kabelových vedení. V této kapitole autor pojednává také o technologii HVDC či možnostech použití supravodivých materiálů. V druhé části práce autor pojednává o postupu optimalizace modelů vedení VVN a dále pak o postupu návrhu nového modelu vedení VVN. Pro současné modely vedení autor provedl měření, jehož výsledky porovnal se štítkovými hodnotami. Jelikož se výsledky měření neshodovaly se štítkovými hodnotami, autor navrhl korekci těchto parametrů tak, aby se přiblížily „reálným“ parametrům vedení. Pro modely s upravenými parametry provedl opět měření, kde dopočítal jeho Blondelovy konstanty, které porovnal s hodnotami vypočtenými ze štítkových hodnot. V poslední části práce pak autor rozpracoval návrh nového modelu vedení VVN. K samotnému vypracování práce lze však mít mnoho výhrad. První a nejpodstatnější je z hlediska naplnění samotného zadání, jelikož jsou v dané práci prakticky realizovány jen dva body ze čtyř a to ještě druhý z nich od samotného zadání dost vybočuje. Je zde otázkou, co vedlo autora k odstoupení od původního zadání, kdy výstupem práce měly být 4 nově navržené, prakticky realizované a odzkoušené modely vedení doplněné o vozorový protokol. Výstupem práce je ovšem navržen jen jeden, bez praktické realizace a pak „zoptimalizovány“ současné modely vedení. Sám autor na začátku kapitoly 6 stanovuje tyto nové jím naplněné cíle, bez jakékoliv zmínky proč bylo od původního zadání odstoupeno, či proč byly tyto modely vůbec měřeny. Z hlediska teoretického, není autorem zvolený postup "optimalizace" (zde spíše zpřesnění) a návrh parametrů vyloženě chybný, nicméně číselné hodnoty z měření a výpočtů nejsou v textové části dostatečně slovně podloženy, což snižuje jejich důvěryhodnost. Autor pak např. necituje zdroj informací o parametrech vedení uvedených na straně 53. Dále pak, v rámci uvedení problematiky pro člověka neznalého, v práci postrádám alespoň stručné seznámení, o jaké modely, které byly optimalizovány, se vlastně jedná, stručně popsat detaily jejich konstrukce, jejich parametry, jaké umožňují způsoby zapojení. V rámci kapitoly 6 není uvedeno ani jedno elektrické schéma, které bych považoval za stěžejní pro správné pochopení a přiřazení získaných naměřených hodnot. Ve vztazích 6-24 až 6-29 autor nesprávně užívá znaku pro komplexní čísla. Blondelovy konstanty jsou zde komplexními čísly, ale nejsou tak značeny. Výše uvedené nedostatky do značné míry snižují celkovou úroveň práce. Na práci lze ocenit autorův vynikající přístup v první části práce, která zpracovává obsáhlou rešerši, která je rozpracována téměř až nad úroveň požadované rešerše pro danou práci. Graficky a formálně je práce na dobré úrovni (především pak její první část). Při obhajobě této práce by měl autor objasnit nedostatky týkající se tabulky 6-1 (viz. otázky) a především pak vsvětlit co vedlo autora od ustoupení od původního zadání (otázka 3). I přes vynikající rešerši na začátku práce a vzhledem k nenaplnění minimálně dvou bodů zadání ze čtyř, bohužel navrhuji danou práci hodnotit nevyhovujícím stupněm F 49 body a doporučuji k dopracování zbylých bodů zadání.
eVSKP id 94064