ZIMOLKA, J. Automatické rozměření signálů EKG [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student nastudoval a popsal problematiku rozměřování záznamů EKG. Podrobněji nastudoval a popsal metodu autorů Laguna, Jané a Caminal. Tento algoritmus následně realizoval a stejně jako autoři metody jej otestoval na kompletní databázi CSE. Dosažené výsledky řádně okomentoval a porovnal je s ostatními zahraničními autory. Zadání bakalářské práce tak považuji za splněné. Po formální stránce je práce na dobré úrovni. Práce má od úvodu po závěr 31 stran a obsahuje 17 zdrojů literatury. Práce tedy mohla být poněkud rozsáhlejší. Dále je nutné vytknout nekonzistentní formátování, kdy první odstavec za nadpisem je zarovnáván do bloku a ostatní již ne. Po odborné stránce práci považuji za výbornou. Realizovaný algoritmus dosahuje výborných výsledků a pro všech pět detekovaných bodů splňuje přísná kritéria databáze CSE. Celkově práci hodnotím stupněm výborně / A.
Student se v bakalářské práci věnoval návrhu a realizaci systému pro kompletní automatické rozměření EKG. Struktura práce je logická a přehledná. Možná by bylo vhodnější uvést popis použitých reálných dat již na začátku praktické části, ještě před prezentací prvních grafických ukázek výsledků použitých algoritmů. Teoretická část je zaměřená na popis metod používaných pro detekci a následné rozměření jednotlivých vln a kmitů EKG. Při popisu detekční metody založené na rozkladu EKG bankou filtrů student uvádí, že před samotnou filtraci by se EKG měl rozdělit na úseky délkou kolem 2 s. Domnívám se, že v literatuře, na kterou student v této části odkazuje, šlo spíše o rozdělení na dílčí úseky složek signálů vzniklých až po filtraci, a to za účelem vhodného nastavení prahové hodnoty pro hledání QRS komplexů. Praktická část bakalářské práce obsahuje dostatečně detailní popis realizace algoritmů pro detekci a rozměření a také ukázky úspěšných a neúspěšných výsledků. Hned na začátku této části autor uvádí, že původní metoda doporučená v zadání vedoucím práce byla pozměněna tak, aby dosahovala co nejlepších výsledků. Hlavním rozdílem oproti doporučenému postupu se jeví použiti shlukové analýzy pro stanovení globálních poloh QRS místo rozhodovacího pravidla založeného na vyhledávání dílčích výsledků detekce lišících se od sebe o více než 90 ms. Z reprezentovaných výsledků detekce není zřejmé, jestli má použití metody vybrané studentem skutečně výhody oproti postupu z doporučené literatury. Tady by se hodilo porovnání výsledků dosažených oběma metodami. Rovněž mám výtku k Obr. 4.3, na kterém je údajně zobrazen výsledek detekce QRS před a po zpřesnění polohy kmitu R. Pokud jde skutečně o tentýž komplex, pak není jasné, čím je dán znatelný rozdíl v časové ose vykreslených grafů. Pro zhodnocení úspěšnosti rozměření a detekci autor navrhuje použití senzitivity a pozitivní prediktivity a uvádí rovnice pro jejich výpočet, které obsahují chybně uvedenou zkratku pro počet správně pozitivních detekcí a navíc jsou obě rovnice naprosto stejné. V závěrečných tabulkách autor porovnává dosažené výsledky mimo jiné s vlastními výsledky ze semestrálního projektu. Ovšem v bakalářské práci není vysvětleno, čím se od sebe liší metody použité v rámci předchozího projektu a bakalářské práce. Z formálního hlediska práce obsahuje některé nedostatky, jako nekonzistentní zarovnání textu, chybějící odkazy na některé obrázky, místy chybějící popisky os a překlepy, chybějící odkazy na dvě položky ze seznamu literatury. Na základě prezentovaných výsledků lze konstatovat splnění zadání práce v plném rozsahu. I přes uvedené nedostatky ji hodnotím velmi kladně a doporučuji k obhajobě. Hodnoceni: B/85 b.
eVSKP id 84401