DVOŘÁČEK, J. Potencionální produkce elektrické energie fotovoltaickými panely a taškami v městské zástavbě [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Bakalářská práce „Potencionální produkce el. energie fotovoltaických panely a taškami v městské zástavbě“ diplomanta Jana Dvořáčka se zaměřuje na vyhodnocení potenciální produkce el. energie ze střešních a u výškových budov i z fasádních fotovoltaických systémů v městské zástavbě, včetně osazení parkovacích ploch těmito systémy. Bakalářskou prací lze rozdělit 2 základní bloky, v první polovině, která se věnuje teoretickému úvodu od možností umístění fotovoltaických panelů na budovách nebo na prostranství ve městech, dále problematikou zastínění i možnými způsoby výpočtu. Součástí teoretické části je i seznámení s agrovoltaickými systémy, které mají blízko k fotovoltaickým parkovištím, dále jsou také v této části parametry zvoleného FV panelu a solární tašky. Praktická část je nejdříve zaměřena na ověření výpočetní metody, dále informacemi o analyzované oblasti a následně vyhodnocení celkového energetického potenciálu. V závěru práce je provedeno celkové zhodnocení. Práce na jednu stranu naplňuje všechny body zadání, ale druhou stranu k některým oblastem diplomant přistupuje zjednodušeným způsobem, například neuvažuje využití fasád u výškových budov, na nichž jsou umístěny okna a balkóny a diplomant to odůvodňuje problematickým uchycením panelů na fasádu budovy, ale tento přístup zároveň snižuje velikost vypočtené využitelné plochy. V kapitole 7 jsou uvedeny parametry FV panelu a solární tašky využité v praktické části, kde autor sice uvádí, podle jakých kritérií byly tyto FV prvky vybrány, ale neuvádí, z jakého přehledu FV prvků byl výběr proveden. V oblasti výpočtu není přesně popsáno, jaký způsobem bylo hodnoceno zastínění hlavně od výškových budov, dle obrázku 9-8 lze pozorovat, že byla provedena selekce ploch, ale není možné zjistit, které faktory a nakolik tuto selekci ovlivnily. Diplomant nedal mezi přílohy podklady výpočtů, které by umožnily tyto faktory vyhodnotit nebo ověřit, tím se ztěžuje i ověření vypočtených hodnot. Tyto podklady nejsou dostupné ani vedoucímu práce, což částečně ukazuje samostatnost diplomanta při vypracování práce. Práci lze také vytknout po stránce formální drobné nedostatky při práci se šablonou. Ze strany vedoucího kladně hodnotím snahu o verifikaci metody na reálných instalacích i zvažování, které instalace by byly z různých důvodů nepraktické. I přes výše uvedené nedostatky, bakalářská práce splňuje všechny body zadání i grafické zpracovaní je na odpovídající úrovni, proto hodnotím 70 body. K práci mám následující dotaz: 1. Mohl by diplomant uvést, jakým způsobem bylo provedeno vyhodnocení zastínění od výškových budov na přilehlé budovy a jak se tento problém řeší v praxi?
Předložená bakalářská práce studenta Jana Dvořáčka se zabývá určením potenciálu produkce elektrické energie fotovoltaickými panely a taškami v městské zástavbě. V teoretické části student popisuje způsoby umístění a upevnění FV modulů na vnějším plášti budovy. Dále jsou taká zmíněny technická řešení pro použití FV modulů v zemědělství a na volných parkovacích plochách. Následující kapitola se zabývá vlivem zastínění na provozní parametry FV modulů. V této části postrádám základní přehled technologií FV modulů, nebo alespoň zmínku o tom z jakého důvodu je práce převážně zaměřena na FV moduly s krystalickými články. Autor popisuje v kapitole 3.4 vliv zastínění na jeden FV modul, jelikož v praxi se používají FV elektrárny výhradně s více než jedením modulem, bylo by vhodné uvést důsledky a případná doporučení na způsob zapojení více FV modulů do stringu. Jak student uvádí, fasáda je jakýmsi obličejem budovy. Proto problematika umisťování FV modulů je více estetickou záležitostí než ryze technickou a měla by být předmětem architektonické studie. Student volil vhodné plochy na základě svých vlastních kritérií, což mu dozajista nelze vyčítat, nicméně výsledné použitelné plochy se mohou významně lišit při zvolení jiného přístupu. Pro samotný výpočet produkce je v práci použit zjednodušený bilanční model, který je s ohledem na informativní charakter práce dostatečný. Navržená metodika vychází z obdobné studentské práce a je založena na ručním určení vhodných ploch z mapových a jiných volně dostupných datových podkladů. Přínos práce vzhledem k tomu, že uvedené závěry nejsou přenositelné ne jiné oblasti je diskutabilní. Stanovený instalovaný výkon je zavádějící, jelikož zahrnuje i instalace na částech budov s nízkou výtěžností. Výsledný roční energetický zisk je taktéž značně nadhodnocený, jelikož nerespektuje problémy s umístěním souvisejících technologií a případnou chybějící nebo nedostatečnou infrastrukturu. Zmíněné výtky se týkají spíše koncipování práce samotné, z hlediska zadání byly zcela naplněny všechny jeho body. Samotná práce je členěna do po sobě logicky navazujících kapitol a je na odpovídající technické úrovni. Z uvedených důvodů hodnotím práci známkou B 80b a doporučuju ji k obhajobě u závěrečné zkoušky. Poznámky k práci: Str. 13 Maximálně výše dotace z NZU 350t Kč se týká celé skupiny úsporných opatření nejen fotovoltaiky. Str. 13 K výpočtu vlivu zastínění je možné použít simulační software např. PV*SOL. Který je sice licencovaný, ale je nezbytnou součástí při správném návrhu FV elektrárny, nejen z důvodu zastínění. Str. 13 Zastínění jednoduchými objekty, které lze snadno zakreslit (nebo jsou součástí knihovny objektů v simulačním sw) není složité ani zdlouhavé. Str. 35,36 Pokud autor odkazuje na jinou práci a uvádí jméno autora, bylo by vhodné jméno uvést včetně vysokoškolského titulu. Str. 35 Pokud je mi známo tak PVGIS neumožňuje výpočet potenciálu z hlediska výpočtu střešní plochy pro instalace FV modulů, proto jeho uvedení v kapitole 5. považuji za nadbytečné a zavádějící.
eVSKP id 127251