SOBOŇA, T. Gamifikace vidozáznamu robotů sledujících čáru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Pana Soboňu jsem jako vedoucí převzala včetně zadání až po Semestrální práci. Jeho úkolem bylo zpracovat videa pořízená během soutěže robotů v předmětu BPRP, ve které je úkolem autonomních robotů co nejrychleji projet neznámou trať. Prvním krokem tedy byla detekce hrací plochy a samotné trati včetně detekce startu, cíle, překážek (typu tunel nebo přerušená čára) a rozdvojení. Kvůli různorodosti robotů je každý doplněn o čtvercový tag umístěný „někam“ na volné místo na horní části robota, což sice usnadňuje detekci robota, ale vytváří potřebu v každé pozici zjišťovat i úhel natočení tohoto tagu tak, aby mohla být dopočtena pozice středu hnané nápravy. Proto pro sledování polohy robota na trati student zvolil kombinaci analýzy rozdílových snímků, vždy několika přístupů porovnání vzoru a obrazu (template mattching) a algoritmu detekce a popisu významných bodů SIFT s vyhodnocením perspektivní transformace na základě korespondencí mezi vzorem a posuzovaným obrazem. Jednotlivé metody jsou volány podle polohy robota na trati a stavu programu. Vzhledem k tomu, že je vše navíc komplikováno samotným pohybem robotů, nerovnoměrnými v průběhu soutěže měnícími se světelnými podmínkami, malými rozměry sledovaných detailů či množstvím dat ke zpracování, lze konstatovat, že zadání bylo odborně náročné a výběr a implementace vhodných metod a testování si vyžádalo jistě mnoho času. Student navíc pracoval na problému samostatně, vyžádal si jen minimum konzultací. Jednotlivé kroky zvolené koncepce lze jistě diskutovat, např. zda by nebylo lepší detekovanou trať nějak parametrizovat, ale s ohledem k náročnosti problému, složitosti použitých metod a také k tomu, že se student k videím ze soutěže dostal až na začátku února a pro programování si zvolil Python, do té doby pro něj nepoužívané prostředí, musím hodnotit, že student odvedl velké množství dobré práce ve velmi krátkém čase. Prokázal tím, podle mého názoru, jistě své bakalářské schopnosti a práci tedy doporučuji k obhajobě s hodnocením B.
Zadání bakalářské práce Tomáše Soboni patřilo mezi středně obtížnější témata, i když na první pohled se jedná o zdánlivě jednoduchou školní úlohu. Cílem bylo vytvořit automatického a neúplatného „rozhodčího“ pro robotickou studentskou soutěž, kdy jednotlivé týmy mají za úkol projet robotem vytyčenou trasu. Ke zdárnému zvládnutí této úlohy je zapotřebí středně pokročilá znalost zpracování obrazu. Práce (dokument) je napsána velmi šetrně s ohledem k životnímu prostředí. V první části bakalářské práce student popisuje základní metody zpracování obrazu víceméně vzhledem k budoucí úloze, celkem 15 stran. Na následujících pouhých 12 stranách je pak popis jednotlivých funkcí napsaných v pythonu 3 a toto tvoří zároveň jádro bakalářské práce. Zde bych místo strohého popisu jednotlivých vytvořených metod očekával spíše detailního průvodce, jak program pro detekci robotu a dráhy pracují, mezivýsledky, různé metody a výběr vhodných metod. Tato stěžejní část práce je tedy velmi nečtivá. Problémem spatřuji i v nekoncepčním přístupu – student si měl vytyčit a parametrizovat hned v úvodu základní kvalifikační pravidla, metriky (např. toleranční vzdálenost robotu od referenční čáry) a tyto jasně a nestranně posuzovat. V závěru poté student hodnotí jednotlivé týmy a jejich časy. Jako velkou chybu považuji, že měla být hodnocena míra objektivity rozhodčího a tím pádem i výsledky práce studenta, ne výsledky a časy týmů. Dále chybí např. zhodnocení časové náročnosti, jestli a na jakém hardwaru je schopen program vykonávat vyhodnocení v reálném čase. Z pohledu na dodané zdrojové kódy v pythonu a v kontrastu s kritizovaným dokumentem je zřejmé, že student má problém s prodáním své práce. Program je totiž čitelný, řádně okomentován, naspán s ohledem na štábní kulturu a při zběžném testu i funkční (o reálném čase není možné hovořit, ale to nebylo předmětem zadání). Pokud by byl v dokumentu popsán program, funkcionalita a testy, které jistě musel student udělat, v takové kvalitě, jako je technická stránka práce, tato bakalářská práce by se řadila k těm lepším. S ohledem na výše popsané však musím klasifikovat práci nižší známkou, kterou má student možnost si v rámci obhajoby zlepšit. Přes výše uvedené nedostatky předloženou práci doporučuji k obhajobě, student prokázal dostatečné bakalářské schopnosti, které ale snižuje formou nevhodného doprovodného dokumentu. Na základě předložené práce navrhuji hodnocení E (55).
eVSKP id 110971