Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Mravec, Filip

Studentka Anna Havlíčková zpracovala bakalářskou práci na téma speciálních vezikulárních systémů na základě kombinace jednořetězcových tenzidů a cholesterolu. Součástí práce byla optimalizace přípravy jednotlivých systémů a jejich charakterizace pomocí dynamického a elektroforetického rozptylu světla. Nad rámec zadání, kdy se předpokládala příprava kladně nabitých quatsomů, byly provedeny experimenty i se záporně nabitými tenzidy. Studentka vykazovala vysokou míru samostatnosti. Konzultace využívala v dostatečné míře. Její práce přinesla velmi zajímavé výsledky s budoucím publikačním potenciálem. S její prací jsem spokojen a navrhuji hodnocení stupněm výborně/A.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Studium literatury a její zpracování	A
Splnění požadavků zadání	A
Využití poznatků z literatury	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Kvalita zpracování výsledků	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Szabová, Jana

Studentka Anna Havlíčková se ve své bakalářské práci zabývala přípravou a charakterizací quatsomů a jim podobným vezikulárním systémům. Práce je logicky členěna s minoritním množstvím překlepů či vynechaných slov, kdy množství provedených experimentů přesahuje rozsah bakalářské práce. V závěru práce jsou dokonce uvedeny i možné pokračování této problematiky. Nicméně k celé práci mám několik připomínek a poznatků. Práce je špatně číslovaná – jako str. 1 je označena strana s českým abstraktem a klíčovými slovy, tohle by měla být již strana 3. Číslování stránek se navíc liší v elektronické a tištěné verzi. K formální stránce mám ještě připomínky k nefunkčním křížovým odkazům na literaturu či rovnice a rozdílný fond u grafů v přílohách u názvů os a číselných hodnot na osách. V práci jsou velmi často kombinované různé průběhové časy (např. Úvod či str. 23) a dlouhá souvětí (str. 6) které zhoršují orientaci v práci. V celé práci se nachází několik nepřesností, kdy studentka např. tvrdí, že liposomy jsou složeny z fosofolipidů a cholesterolu (str. 11), kdy cholesterol u liposomů vůbec přítomen být nemusí, jak uvádí i citovaná literatura. Mezi další nepřesnosti patří i tvrzení, že nevýhodou liposomů je jejich velikost a lamelarita (str. 12), kdy citovaná literatura nic takového neuvádí. Lamelarita a velikost liposomů se dá upravit sonikací či extruzí a velikosti mají podobnou ostatním vezikulárním systémům zmíněných v této práci. V BP se nachází i špatné tvrzení, že micely nerozptylují světlo (str. 36), přičemž v práci je uvedena velikost micel, která je získána dynamických rozptylem světla (viz tabulka 5). Studentka se ve výsledcích snaží poskytnout všechny detaily daného měření či pozorování, které v některých případech akorát zmatou čtenáře. Dále ve výsledcích dělá příliš brzké závěry, např. po zpozorování zakalení vzorku po sonikaci je již v práci rovnou konstatováno, že byly vytvořeny quatsomy bez jakékoliv přesnější charakterizace (str. 24). Více by se hodilo konstatování, že bylo zřejmé, že došlo ke vzniku částic s větší velikostí. V práci je také nesprávně uvedeno (str. 27), že se turbidita systému SDS a cholesterolu po 7. dni téměř neměnila, přičemž na obr. 20 je vidět jasný a výrazný pokles a navíc v dalším odstavci si autorka sama toto tvrzení vyvrací, kdy uvádí, že po celou dobu analýzy dochází ke snížení turbidity. V rámci bakalářské práce došlo ke splnění všech zadaných cílů a bakalářskou práci Anny Havlíčkové navrhuji k obhajobě s hodnocením B.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	C
Interpretace výsledků, jejich diskuse	C
Využití literatury a její citace	C
Úroveň jazykového zpracování	B
Formální úroveň práce – celkový dojem	B
Závěry práce a jejich formulace	B

Navrhovaná známka: B

Otázky

1. Na str. 25 a 26 u quatsomů ze Septonexu uvádíte, že došlo ke vzniku vrstvy agregátů po 3. dnu u všech vzorků s různou sonikační energií (5, 10, 15 kJ), kdy vzorky s energií 15 kJ obsahovaly nejmenší množství agregátů. Nepřispěla by vyšší sonikační energie ke tvorbě stabilních quatsomů ze Septonexu, kde by nedocházelo k žádné tvorbě sedimentujících agregátů značící jejich nestabilitu po 3. dnu?
2. U quatsomů po 7. dnu nedocházelo k výrazným změnám turbidity, ale u záporných vezikul turbidita v průběhu měřeného časového intervalu klesala (hlavně u SDS). Dokážete vysvětlit, čím by tento jev mohl být způsoben?
3. Na str. 33 uvádíte, že s vyšší energií je spojena menší velikost částic. Není možné, že u částic z SDS a cholesterolu, které byly výrazněji zakalené, je akorát potřeba vyšší energie pro tvorbu těchto částic s vhodnými velikostmi odpovídající quatsomům?
4. Na obr. 12 uvádíte schéma záporně nabité částice v roztoku, které není zcela přesně popsáno. Mohla byste elektrolytickou dvojvrstvu lépe popsat včetně lokace roviny skluzu, kde se měří zeta potenciál?