SLOBODA, A. Naprašování tenkých vodivých vrstev [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Pan Alexander Sloboda zpracovával bakalářskou práci na téma Naprašování tenkých vodivých vrstev. Předložená bakalářská práce je na 49 stranách a obsahuje teoretickou část včetně seznamu zkratek a symbolů, dále experimentální část. V teoretické části jsou na dobré úrovni zpracovány metody vytváření tenkých vrstev, principy jejich růstu a metody testování jejich základních parametrů. Tato část práce je vcelku přehledná, bez jazykových nesrovnalostí a chyb. Na rozdíl od teoretické části jsou průběhy experimentálních zkoušek velmi strohé a i po stránce výsledků velmi špatné. Souvisí to se špatným a nedostatečným přístupem studenta k provádění zkoušek. Zájem o práce na experimentální části student projevil až začátkem roku a později se došlo k omezení činnosti vlivem poruchy zařízení a v souvislosti s koronavirovými hygienickými opatřeními. V tomto případě měly být v „experimentální“ část alespoň popsány zkoušky vrstev, nastavení parametrů testů a návrh na úpravu procedur. Přístup a komunikace s vedoucím práce byly velmi špatné, hlavně do začátku roku. Kladem je pouze slušně zpracovaná teoretická část . Přes velké výhrady k přístupu studenta ke zpracování bakalářské práci doporučuji přijetí k obhajobě s tím, že student objasní před komisí svůj přístup.
Student se ve své práci, zadané ústavem elektrotechnologie FEKT VUT v Brně, zabývá problematikou vytvářením oxidové tenké vrstvy metodou magnetronového reaktivního naprašování. Samotná práce je zpracována v rozsahu 49 stran včetně seznamu literatury, symbolů a zkratek. Práce je rozčleněna do osmi kapitol. V kapitole 6 se student věnuje popisu použitého magnetronového naprašovacího zařízení a v kapitole 7 popisu přípravy vzorků, způsobu depozice tenkých vrstev a žíhání vybraných vzorků a výsledků analytických metod. Předložená práce je dostatečně přehledná a výstižná s vnější úpravou a grafickým zpracováním na hranici úrovně práce odpovídá znalostem získaným v daném oboru bakalářského studijního programu. K práci mám připomínky týkající se celkové struktury práce, kdy bych pozměnil pořadí některých kapitol a kapitolu 6 bych začlenil do experimentální části. Nevhodné pořadí kapitol vede k tomu, že například v kapitole 2.2.2.2 autor popisuje výhody a nevýhody magnetronového naprašování a není jasné s jakou jinou metodou je to porovnáváno. Dále bych vyčetl nejednotnost zvolených symbolů a jednotek (napětí V a U, jednotka tlaku - Pa, torr, bar, desetinná čárka a desetinná tečka). V teoretické části práce je uvedeno velké množství vztahů bez odpovídající jednotky, a které nebudou asi úplné, protože rozměrově nevedou k požadovaným jednotkám výsledných veličin. V obrázcích 2.5, 3.1 a 3.2 chybí popis os, případně legendy a další popisy, které mohly být aspoň v textu práce. V textu popisující naprašovací zařízení se hovoří o ventilu na obrázku 6.4, ale na obrázku 6.4 žádný ventil není. Dále byl odkaz na obrázek 6.2, ale správně mělo být odkazováno na obrázek 6.3. Interpretace výsledků v praktické části je dost strohé a nepřehledné (Obr. 7.5 a Tab. 7.4). Až v závěru se objevují informace o některých výsledcích. Věta: Z výsledků XRD analýzy můžeme konstatovat, že námi nanesené vrstvy nejsou Z ITO ale z oxidu india, které má stejnou krystalickou strukturu jako ITO mi nedává smysl. Přes tyto připomínky práce splňuje požadavky kladené na bakalářskou práci a zadání práce bylo dostatečně splněno. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou E.
eVSKP id 127796