ZAVADIL, P. Management sítě s prvky Mikrotik [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2018.
Na základě výtek oponenta a také mých k původní podobě práce a prezentace výsledků v ní uvedených, student získal čas na její přepracování. Stejně však jako v předešlém případě ani nyní nebylo možné studentovi předat mé komentáře ke stávající podobě přepracované práce, neboť student mi finální podobu práce zaslal den před termínem pro odevzdání práce. Tento posudek jako vedoucího práce je proto relativně obsáhlý, protože k podobě práce mám opět řadu výhrad. Hlavní obsah práce začíná kapitolou 3, kde jsou popisovány nástroje pro automatizaci správy sítě, resp. nástroje, které využívají zařízení Mikrotik a jsou využívány dále v práci. Součástí je však i popis dynamických směrovacích protokolů OSPF a RIP. Popis těchto směrovacích protokolů a jejich nastavení na síťovém prvku sice není obsáhlý textem, je ale doprovázen řadou významně velkých obrázků, které však mnoho významných informací nepodávají. Následně jsou v rámci popisovaných scénářů dynamické směrovací protokoly využívány (viz kap. 4.2.1 a kap. 4.2.2) ovšem vždy s výsledkem, že jejich účinné nasazení v uvažovaných scénářích není možné (což však v textu není přímo uvedeno). Rozsah věnovaný dynamickým směrovacím protokolům s negativním výsledkem je ve značném rozporu se scénářem popisovaným v kap. 4.3, kde student krátce uvádí myšlenku scénáře a následně popisuje jednotlivé situace, kterým se v rámci daného scénáře ve snaze jej realizovat věnoval. Dle uvedeného textu, však v tomto případě nebyl dosažen očekávaný výsledek a jsou popisovány problémy, které jednotlivé situace doprovázely. V tomto případě však tvrzení studenta ani pro jednu situaci nejsou podpořena vhodným doprovodem, jako vývojové diagramy plánovaného řešení problému či způsob, jak např. dle textu je realizován lehký úkol vyhledání klienta. Důvěryhodnost tvrzení v této části práce o pozorování jak se chová síťové zařízení je tak velmi nízká. V práci jsou pak i další nejasnosti či chyby. Např. v kap. 4.1 (str. 25) text ve 4. odstavci neodpovídá diagramu na obr. 4.3. Dle obr. 4.3 nástroj Netwatch kontroluje adresu 172.16.1.3. Dle textu v daném odstavci by to však měla být adresa 192.168.0.98. Ve stejné kapitole je diskutován výpadek při testování služby (tj. přístupu k síti), který byl jednou 10 až 20s, podruhé pak již jen 10s. Chybí však časový záznam těchto událostí v podobě jako je např. na obr. 4.7, který se však týká jiného scénáře. V posledním odstavci kap. 4.1 (viz str. 28) je diskutována potřeba zvýšit interval testování dostupnosti zvolené IP adresy pomocí nástroje Netwatch. Zde je popisována situace, kdy dochází k prodloužení spojení AP s protilehlou stanicí. Není však jasné, o kolik se doba spojení prodloužila, ani původní doba spojení. Ve stejné části textu je diskutována i situace cyklického přepojování, ovšem bez jakéhokoliv doplňujícího pohledu na např. časový sled, kde by cyklické přepínání bylo zřejmé. V rámci scénáře popisovaného v kap. 4.2, resp. v kap. 4.2.1 a kap. 4.2.2. kde pro řízení přepínání cest pro vlastní datovou komunikaci jsou využívány dynamické směrovací protokoly RIP a OSPF. Text a doprovodné obrázky sice popisují chování síťového prvku v rámci scénáře. Ani v jednom z případů však není uvedeno, že sled přepínání mezi jednotlivými rozhraními neodpovídá původnímu zadání a tedy není uvedeno dílčí hodnocení, že v dané podobě dynamické směrovací protokoly není možné přímo využít. S ohledem na výše uvedené, bodové hodnocení současné podoby práce, tj. přepracované práce, je stejné, jako původní práce.
Bakalářská práce se zabývá tématem managementu sítě s prvky Mikrotik. První část práce (kapitola 2) se zabývá popisem nástrojů pro automatické hodnocení sítě. Zde je obecně popsáno několik nástrojů, avšak v praktické části již není žádný nástroj vybrán a zprovozněn (např. uváděný DuDe, nebo Cacti). Tuto část zadání bych považoval jen za částečně splněnou. Další kapitola se věnuje popisu síťových prvků Mikrotik. Zde se student snaží popsat nástroje systému RouterOS pro automatizaci správy sítě, ale hned přejde k nastavení statického a dynamického směrováni. Toto dle mého nesouvisí se správou sítě, jak je myšleno v zadání. V podobném duchu je pak psán zbytek práce. Student se evidentně snažil vytvořit skripty, reagující na stav sítě, jejich reálné použití je ale velmi diskutabilní. Student se v práci opírá o značné množství mylných nebo přímo chybných tvrzení. V kapitole 4 student popisuje několik scénářů a jejich ošetření pomocí skriptů. Skripty jsou funkční, ale z technického hlediska je řešení diskutabilní. Z formálního hlediska bych práci vytkl způsob citování literatury a zejména formát a velikost použitých obrázků.
eVSKP id 112934