VAŠÍČKOVÁ, K. Vliv iontů na účinnost přísad redukující smrštění v alkalicky aktivovaných systémech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2017.
Studentka Kateřina Vašíčková prokázala během vypracování diplomové práce na téma „Vliv iontů na účinnost přísad redukující smrštění v alkalicky aktivovaných systémech“, že je schopna provádět náročná měření. Literární rešerši a experimentální práci věnovala značné úsilí. Výsledky práce průběžně pečlivě zpracovávala a po potřebných konzultacích následně vyhodnotila. Celkový přístup ke studiu a řešení diplomové práce byl velmi zodpovědný a svědomitý. Předloženou práci proto hodnotím známkou A a doporučuji ji k obhajobě před odbornou komisí.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | B | ||
| Studium literatury a její zpracování | A | ||
| Využití poznatků z literatury | B | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Celkový přístup k řešení úkolů | A | ||
| Využívání konzultací při řešení práce | A |
Diplomová práce Bc. Kateřiny Vašíčkové zkoumá vliv iontů na účinnost přísad pro redukci smrštění v systému alkalicky aktivované strusky. Práce je logicky členěna do jednotlivých kapitol, které na sebe navazují. Ucelená literární rešerše provedená v teoretické části slouží jako výborný základ pro následující experimenty. Přestože je práce sepsána v angličtině, je čtivá a s minimem překlepů, nejasných formulací a formálních nedostatků. V teoretické části bych upozornil například na rozdílný zápis výrazu pro vodní sklo (waterglass vs. water glass), sirotek na str. 12 a v textu chybějící odkaz na obr. 3.6, v části výsledkové pak na chybně uvedenou jednotku konduktivity v obrázcích na str. 20. U grafů s chybovými úsečkami není uvedeno, co tyto úsečky znázorňují. U číselných odkazů na použitou literaturu bych v případě citování více zdrojů najednou uvítal jejich uvedení do jedné společné hranaté závorky. V experimentální části se autorka poměrně vyčerpávajícím způsobem věnuje popisu základních principů použitých metod a jejich konkrétní aplikaci v této práci. Co zde ale postrádám, je popis přípravy syntetických pórových roztoků, zejména pak to, na které prvky z těch uvedených v tabulkách 4.2 a 4.3 byl kladen důraz, z jakých chemikálií byly syntetické pórové roztoky připravovány a zda bylo složení těchto roztoků nějak ověřováno. V kapitole 4.5 pak postrádám informaci o tom, zda byly modifikace křemičitých modulů provedeny bezprostředně před přípravou vzorků, nebo s větším předstihem. V páté kapitole jsou uvedeny a komentovány naměřené výsledky. S výjimkou kap. 5.1 mně zde ale chybí jejich širší porovnání s dostupnou literaturou. Samotná diskuze je, alespoň tam, kde byla provedena, poměrně podařená, ale přesto k ní mám několik poznámek: – str. 28: Nemyslím si, že by byly hmotnostní změny vzorků (obr. 5.4) po 6. dni ošetřování více méně konstantní. U většiny z nich hmotnost klesá téměř po celou dobu měření (28 dní). – str. 29: Na obr. 5.6 chybějí referenční směsi (bez PPG). Autorka to sice zdůvodňuje tím, že vliv PPG již byl ověřen na maltách se sodným vodním sklem, nicméně charakter obou sad výsledků je odlišný, zvláště pak u směsí s modulem 1,92, kde bylo u sodných malt v přítomnosti PPG naměřeno vůbec nejnižší smrštění vysycháním, zatímco u draselných naopak nejvyšší. – Na více místech (např. str. 36 a 38) jsou pozorované jevy spojovány se změnami křemičitého modulu aktivátoru. Zde bych byl opatrný, protože kromě křemičitého modulu se velmi výrazně mění také dávka aktivátoru (nejčastěji vyjadřovaná jako hmotnostní poměr Na2O (K2O) a strusky. Je známo, že na dávce aktivátoru vlastnosti AAS výrazně závisí, a proto je otázkou, zda jsou pozorované výsledky způsobeny změnami křemičitého modulu, nebo změnami množství alkálií v záměsích. Do budoucna bych proto doporučoval pro porovnání připravit malty, kde by se měnilo zastoupení SiO2 vnášeného aktivátorem a poměr alkalického oxidu a strusky by byl konstantní. – str. 37, obr. 5.17 a str. 38, obr. 5.18: U směsi s křemičitým modulem rovným 1,92 se v přítomnosti PPG objevuje na kalorimetrických křivkách dvojpík. Dle mého názoru se jedná o velmi zajímavý výsledek, který by si alespoň okrajovou zmínku v textu jistě zasloužil. – str. 42: V závěru je uvedeno, že na základě výsledků z měření povrchového napětí byl vybrán PPG s průměrnou molekulovou hmotnostní 425. Žádné výsledky, z nichž by to vyplývalo, ale v práci nejsou a také dle kap. 4.1.3 byl použit pouze PPG425. Předkládaná diplomová práce přináší řadu nových a zajímavých výsledků s přidanou hodnotou v podobě anglicky psaného textu. Oceňuji také její systematičnost. Uvedené připomínky nepovažuji za zásadní, práci doporučuji k obhajobě a jako celek v průměru hodnotím známkou A.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků zadání | A | ||
| Logické členění práce | A | ||
| Kvalita zpracování výsledků | A | ||
| Interpretace výsledků, jejich diskuse | B | ||
| Využití literatury a její citace | B | ||
| Úroveň jazykového zpracování | A | ||
| Závěry práce a jejich formulace | A | ||
| Formální úroveň práce – celkový dojem | B |
eVSKP id 100008