KUŘÁTKO, D. Model čtyř-kvadrantové analogové násobičky AD835 pro PSpice [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student se zabýval tvorbou modelu rychlé analogové násobičky AD835 pro PSpice, který není u výrobce ani v současných knihovnách PSpice k dispozici. Využil k tomu analogového behaviorálního modelování a dostupných bloků v knihovnách. Na základě parametrů obvodu z katalogových listů vytvořil model pro simulaci v AC, DC a časové oblasti, kde modeluje setrvačné i nelineární vlastnosti vcelku jednoduchým řešením. Chování modelu odpovídá předpokladům a parametrům uváděných v katalogu. Na základě reálných experimentů s AD835 zjistil skutečné chování obvodu a uvedl doporučení pro snadnou modifikaci modelu, který však ponechal v nominálním nastavení dle katalogového listu. Pro samotnou násobičku ukázal několik jednoduchých aplikací (řiditelný zesilovač, rekonfigurovatelný filtr, superkapacitor). Mírně snižuje kvalitu práce fakt, že se díky špatnému časovému rozvržení finálních prací nestihlo experimentálně zjistit i výstupní odpor násobičky (katalog ho vůbec neuvádí) a uvedené aplikace změřit, i když přípravek byl pro tyto experimenty připraven. Student pravidelně docházel na konzultace a diskutoval problémy. Po formální a grafické stránce je práce velmi kvalitní. Celkem správně směřované úsudky (na základě experimentů) svědčí o tom, že se student v oblasti zorientoval. Práci doporučuji k obhajobě.
Bakalářská práce se zabývá návrhem behaviorálního modelu komerčně dostupné analogové násobičky AD835 pro simulační program PSpice. Součástí zadání je identifikace základních parametrů násobičky nutných pro návrh modelu i srovnání výsledků simulací a měření na reálném IO. Funkčnost navrženého modelu měla být ověřena na jednoduchých praktických aplikacích. Práce má rozsah 40 stran a 8 stran příloh, přičemž sestává ze 4 základních kapitol. Úvodní kapitola uvádí přehled typů analogových násobiček a rekapituluje jejich základní vlastnosti. V tištěné verzi práce není na obr. 1 zřejmý rozdíl mezi dvoukvadrantovou a čtyřkvadrantovou násobičkou, na svislé ose Uy chybí vyznačení možných polarit. Nezbytným teoretickým rozborem, principy behaviorálního modelování v simulátoru PSpice, se zabývá druhá kapitola. Zde jsou popsány používané stavební bloky, včetně příkladů jejich simulací, zřejmě pro názornější osvětlení jejich funkce. Klíčovou kapitolou je kapitola třetí, jejíž náplní je vlastní návrh a simulace vlastností behaviorálního modelu a rovněž měření charakteristik integrované analogové násobičky AD835. Jsou identifikovány základní parametry násobičky, které jsou využity při návrhu vlastního modelu. Jednotlivé parametry modelu jsou simulovány odděleně (vstupní impedance, ořezávač vstupního napětí, rozdílové napěťové vstupy, šířka pásma, vlastní násobení, sčítací vstup a dělicí faktor). Vzhledem k nepříliš rozsáhlému modelu násobičky mohl být tento uveden v úvodu kapitoly a ne jako příloha, což by čtenáři poněkud usnadnilo orientaci v textu. Měření parametrů IO AD835 je dále porovnáváno s výsledky simulací. Zde není zcela zřejmé jakými přístroji byla měření prováděna (uvedena je pouze fotografie celého měřicího pracoviště v příloze). Např. harmonické zkreslení je počítáno přes měření výkonu harmonických složek, bylo by možné využít i přístroj pro přímé měření THD (+N)? Volby použitých vstupních napětí i frekvencí nejsou často zdůvodněny, rovněž jako volba zátěže 50 , která je odlišná od zátěže použité výrobcem IO při měření šířky pásma, aj. V poslední kapitole pak student na příkladech 3 typických zapojení, rekonfigurovatelného filtru 1. řádu, superkapacitoru a napětím řízeném zesilovači, demonstruje použitelnost násobičky AD835. Současně je ukázáno, že tato zapojení lze realizovat několika řízenými zdroji doplněnými pasivními prvky. Numerické výpočty, které se týkají hodnot obvodových funkcí na vybraných kmitočtech, se mi nezdají být jako nezbytné. Navíc způsob vyčíslení velikosti napěťového přenosu podle (32) není správný, srov. s obecnou rovnicí (31). Práce má celkově velmi dobrou grafickou úroveň. Téma je zajímavé a užitečné pro praxi, vytvořený PSpice model může posloužit při návrhu a ověřování funkce celé řady dalších zapojení. Kromě již výše zmiňovaných nedostatků lze v práci nalézt několik dalších formálních prohřešků, např. užívání pojmu „kondenzátor“ namísto „kapacitor“, aj. Vzhledem k zadání považuji práci za splněnou na velmi dobré úrovni. Práci doporučuji k obhajobě, s hodnocením B/88 bodů.
eVSKP id 84618