RŮŽIČKA, K. Převod šedotónových snímků na binární [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2014.
Student vypracoval práci týkající se převodu nekvalitních černobílých kopií na černobílý obraz s omezeným počtem úrovní. Student věnoval práci dostatečné úsilí, zvláště pak v počátku práce, kdy pravidelně konzultoval. Vytvořil základní vzorové snímky a po úvodních konzultacích pracoval na vlastních algoritmech samostatně. Pro zvolené algoritmy provedl základní testy na vzorových snímcích. Při řešení práce prokázal bakalářské schopnosti. Navrhuji hodnocení velmi dobře 80.
Bakalářská práce se má zabývat převodem šedotónových snímků na černobílé, tedy binární. Zadání práce je středně náročné a odpovídá normě pro bakalářské práce. Dokument má necelých 50 stran od zadání po závěr a typograficky je zdařilý s menším množstvím gramatických chyb. Docela nešťastné je ale členění kapitol, které jsou obsahově nerovnoměrné. Na prvních 22 stranách prezentuje bakalář v celkem třech kapitolách pouze teoretický výklad zpracování obrazu. Z hlediska zadání jde o zbytečnou vatu, i když přehledně zpracovanou. Naopak následující kapitola 4 s rozborem úlohy, který je prvním z bodů zadání, zabírá necelé dvě strany a svým obsahem jej jen těsně splňuje. Občas se v práci vyskytne zjevná věcná chyba jako např. na str. 25 na necitovaném obr. 13, kde je v řetězci metod zpracování obrazu blok morfologických operací, který se v tomto obecném schématu v literatuře vůbec nevyskytuje. Naopak zde chybí blok popisu a blok klasifikace, které by zde v určité formě měly být vždy. Uvedená chyba je důsledkem použití nevhodného schématu na obr. 13, který není pro úlohu transformace snímků vhodný. V dalších částech student popisuje implementaci jednotlivých metod pro převod snímků z šedotónových na binární. Zvolená forma popisu ale není příliš vhodná, jde vždy o relativně dlouhý souvislý text s výstupním obrázkem na konci. Typickou ukázkou nevhodné formy je vysvětlení analýzy histogramu na str. 30, kde je slovně ve třech odstavcích popisována detekce globálních a lokálních maxim histogramu, následná detekce minim mezi nimi, podmínky apod. V takových případech se výlučně používá grafické reprezentace. V dalších kapitolách student popisuje samotnou aplikaci, kterou vytvořil v prostředí MS Visual Studio s využitím knihovny OpenCV. Hodnocení kvality převodu se dál věnují zbytečně tři velmi krátké kapitoly sedm až devět, které by bylo nanejvýš vhodné spojit v jednu. Z formálního hlediska nebyla bakalářská práce příliš čtivá, nicméně obsahově byly splněny všechny body zadání a jako zdařilý lze charakterizovat také návrh aplikace, která je na doloženém CD plně funkční a k dispozici jsou i různé vstupní obrazy. Dosažené výsledky tedy odpovídají bakalářským schopnostem, a proto ji doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 73452