MUSIL, M. Testování experimentálního modelu distribuční soustavy 22 kV [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2015.
Student se ve své bakalářské práci zabývá testováním experimentálního modelu distribuční soustavy. Bakalářská práce je vhodně členěna a kapitoly na sebe správně navazují. V první části práce student popisuje prvky experimentální modelu. V další části student ověřuje parametry modelu a provádí návrh dalších prvků (vypínač a zátěž). V práci se vyskytují drobné formální chyby a překlepy. Špatná kvalita obrázků 5.1 a obrázku v přílohách. Jelikož bylo při ověřování modelu zjištěno, že parametry uvedené na modelu, neodpovídají skutečnostním, bylo proto nutné tyto hodnoty proměřit podrobněji. Z důvodu výše uvedeného nebylo již možné ověřit chování modelu při zkratech a zemních spojeních. V práci mohlo být ještě doplněn postup výpočet parametrů jednotlivých modelů z naměřených hodnot. Tyto zmíněné nedostatky však zásadně neovlivnily konečnou kvalitu bakalářské práce. Formální zpracování bakalářské práce je na dobré úrovni. Bakalářská práce splňuje veškeré požadavky kladené na práce tohoto typu a doporučuji ji k obhajobě u státní závěrečné zkoušky.
Předložená bakalářská práce je zaměřena na ověření komponent modelu části distribuční soustavy, který byl experimentálně vyvinut pro ověření teoretických předpokladů souvisejících s provozem distribučních soustav či pro ověření ochranných či jiných zařízení před jejich nasazením v reálných soustavách. Vzhledem k tomu, že tato sestava nebyla dosud detailněji testována, bylo nutné nejprve provést ověření jednotlivých komponent modelu pomocí dílčích měření. Pro vyčíslení hodnot parametrů bylo v rámci práce provedeno jak měření pro zjištění parametrů napájecích a distribučních transformátorů, tak i měření pro zjištění netočivých složek všech komponent, které jsou nezbytné pro výpočet vedoucí k nastavení některých ochranných funkcí testovaných zařízení. V druhé části práce se autor věnoval návrhu a realizaci vypínače, který zastane funkci běžných výkonových vypínačů při testech na modelu vedení. Během řešení práce byl kladen důraz především na včasné sestavení prototypu tohoto vypínače, jelikož byl nezbytnou součástí pro řešení paralelní bakalářské práce zabývající se ověření ochranných funkcí s využitím modelu. Právě realizovanou a zpracovanou sérii měření, spolu s funkční modelem výkonového vypínače považuji za hlavní přínos práce, který bude i v budoucnu dále využit. Negativně mohu v práci hodnotit zejména nedostatečný popis jednotlivých experimentů, který díky své nejednoznačnosti může vést k chybné interpretaci výsledků, které mohou být zásadní při jejich využití. Vlastní popis postupu měření netočivých složek je v některých případech ne zcela přesný a chybně interpretovaný. Tato pochybení lze však omluvit vzhledem k nedostatečnému zdroji informací, které detailně popisují měření netočivých složek jednotlivých vinutí transformátorů a vzhledem k problematice, která převyšuje znalosti odpovídající bakalářskému studiu. V práci je dále několik chyb či nepřesností, které uvádím níže: - v kapitole 2.4.2 kde je chybně uvedeno, že se jedná o model 3 fázového kabelu, ve skutečnosti se jedná o tři jednofázové kabely - proto se neuplatňují vzájemné kapacity - na straně 23. autor chybně uvádí v popisu: "Napětí, které tlumivkou protéká, měříme ...." - je zřejmé, že nelze měřit protékající napětí. - v kapitole 3.1 je nepřesně uvedeno, že terciální (kompenzační) vinutí napájecího transformátoru slouží ke kompenzaci ztrát a nesymetrie - toto vinutí není použito pro kompenzaci ztrát - v tabulce 4-5 a 4-6 je chybně vypočtena netočivá impedance transformátoru
eVSKP id 85026