KOČKA, J. Regulace vzduchotechniky v bateriové stanici [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Cílem bakalářské práce bylo realizovat řízení vzduchotechniky v bateriové stanici. Student se ve své práci snažil splnit všechny body zadání. Vlastní technické vedení bylo na konzultantovi firmy Elektroline a.s. Posudek konzultanta přikládám. Rozsah bakalářské práce je 32 stran (od úvodu po závěr). Student při vypracování vycházel z literárního průzkumu, kdy v seznamu citované literatury uvádí 13 literárních zdrojů, na které se v práci průběžně odkazuje. Aktivitu studenta nemohu hodnotit, protože během vypracování bakalářské práce prakticky nevyužíval konzultací. Pracoval samostatně. Doporučuji práci k obhajobě.
Cílem této bakalářské práce bylo realizovat řízení vzduchotechniky v bateriové stanici. Teoretický úvod této práce je značně obecný (co je to „Soustava“, obecné regulační schéma) bez návaznosti na konkrétní zvolenou aplikaci. První bod zadání je v předložené práci zcela opomenut. Rešerši zde nahrazuje obecný popis prvků vzduchotechniky ve formě rovnic převzatých ze skript předmětu Modelování a simulace. Tyto rovnice však nejsou při realizaci modelu či řízení nikde uplatněny. Modely jednotlivých prvků nejsou spojeny do uceleného modelu bateriové stanice (např. dle obr. 11). Práce tedy nesplňuje ani bod č. 3. Grafy zobrazující výstupy modelu baterie (Obr. 16) jsou sice řádně odcitovány, ale chybí zde jakýkoliv popis samotného modelu, ze kterého jsou grafy převzaty. Jedná se o ukázkový model z knihovny Simscape, ale vzhledem k chybějícímu popisu modelu není vůbec patrné, zda byl model jakkoliv upraven pro danou aplikaci (změna parametrů apod.). Model bateriové stanice je nedostatečně popsaný. Z uvedených rovnic by se mohlo zdát, že jsou jednotlivé veličiny na sobě nezávislé, v reálném systému to však určitě není. Pro tento model nejsou nikde uvedeny jakékoliv parametry, ať už reálně naměřené, nebo alespoň přibližně spočítané z fyzických rozměrů bateriové stanice. Mimochodem rozměry a parametry stanice také nejsou nikde uvedeny. Implementační část práce se nese ve stejném duchu. Hardwarová konfigurace PLC (Obr. 20) zobrazuje pouze spojení PLC s nejspíš klimatizační jednotkou (opět zde chybí popis). Jakým způsobem je PLC zapojeno na jednotlivá čidla a aktuátory zůstává utajeno, z výpisu použitých karet to zjistit nelze. Pro přehlednost by bylo dobré přiložit tabulku mapování jednotlivých proměnných od reálné fyzikální veličiny až po konkrétní jméno a typ proměnné. Student se v práci i závěru odvolává na nevhodný návrh vzduchotechniky, ale prakticky každá z uvedených překážek se vyskytuje téměř u každé reálné soustavy. Jako příklad mohu uvést omezenou rychlost odezvy UTI jednotky, nebo opotřebení akčního členu vlivem častého spínání. Přesto že jsou tyto problémy řešitelné i jiným způsobem, tak nemám výhrady ke zvolenému způsobu řízení pomocí stavového automatu. Soustava je na tento způsob řízení dostatečně pomalá a student se snažil pokrýt všechny stavy, ke kterým může v reálném provozu dojít. Práce se celkově skládá z osamocených střípků teorie bez konkrétní návaznosti na danou soustavu. Implementační část má značné množství děr, ale přiložený kód naopak vypovídá o velkém úsilí, které musel student vynaložit na rozchození regulace reálné soustavy. Aktuální stav odevzdané bakalářské práce však podkopává veškeré vynaložené úsilí a řadí se tak mezi práce nedostatečně vypracované. Vzhledem k uvedeným nedostatkům nezbývá než práci hodnotit 45 body – nevyhovující/F. Doporučuji text práce vypracovat znovu a lépe.
eVSKP id 134593