MIŠKAŘÍK, V. Číslicově řízený ss zdroj proudu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2016.
Přístup studenta, jak k řešení semestrálního projektu, tak i bakalářské práce, byl liknavý. Proto se vždy na závěr dostal do časové tísně. Z té pak vyplývají nedostaky či nedodělky jeho práce. Jako výchozí obvod sice vybral pro řešení nepřímého převodníku D/A referenční zdroj napětí s vnitřním termostatem, ale již opomenul, že na přesnosti převodu se budou podílet i obvody převodníku napětí na proud, nebo že na přesnost převodu bude mít vliv teplotní závislost krystalem řízeného oscilátoru. Největší nedostatek pak vidím v učení přesnosti převodu, kdy se student pokušel měřit střídu generovaného signálu, místo aby střídu vypočítal přímo z nastavené vstupní hodnoty. Nelze se pak ani divit, že zjištěné chyby převodu jsou tak velké a navíc odporují teoretickým poznatkům, kdy při střídě do 10% by chyba mělá být velká, protože podíl vyšších harmonických složek, které je nutno odfiltrovat, je násobně vyšší než ss složka signálu. Chyba zde měla narůstat podobně jako narůstá chyba při střídě nad 90%.
Téma bakalářské práce je návrh a konstrukce číslicově řízeného stejnosměrného zdroje proudu. To znamená, že řešitel musel provést jak teoretický rozbor, návrh řízeného zdroje, tak i realizovat experimentální vzorek. Práce na cca 65 stranách textu je rozdělena do 4 kapitol a použitá literatura obsahuje celkem 21 položek, převážně zahraničních zdrojů. Teoretická část obsahuje pět podkapitol, které se víceméně vztahují k tématu. Řada informací je však poměrně rozsáhlá a od vlastního návrhu velmi vzdálená. Informace ani neslouží k porovnání či kvalifikovanému výběru obvodových částí při praktickém návrhu. Jedná se o kompilaci informací převážně z lit. [16], autorů Tietze – Schenk, což je základní „kuchařka“ analogové techniky již po několik desetiletí. Některé dílčí výpočty popisující řešení obvodů, zdrojů napětí, převodníků napětí na proud a to až do úrovně náhradních schémat tranzistorů, jsou naprosto zbytečné. Stačil základní náhled a to zejména v těch případech, kdy daná část ani nebyla použita v praktickém řešení. V řadě případů je i evidentní, že jisté části jsou interpretačně převzaty bez znalosti podstaty a potřebnosti k řešení a tudíž mnohde chybí, jaký význam jednotlivé parametry mají a zda je potřebné je uvažovat z hlediska výsledné požadované přesnosti. Druhá část je zaměřena na jednotlivé obvodové části navrhovaného řízeného zdroje. Je proveden návrh a výpočet obvodových prvků. Jedná se zpravidla o aplikaci vybraných integrovaných obvodů a odpovídá to požadavkům zadání. Obvodové struktury jsou rozebrané a student osvětlil i vzájemné vztahy a při výpočtu zohlednil odvozené podmínky pro návrh hodnot součástek. Tato část je zřejmě vlastní stěžejní částí práce studenta. Co se týče návrhu výstupního filtru, který byl navržen pomocí internetové aplikace, je zvolený (?) řád filtru zřejmě výsledkem tohoto programu. Možná by stálo za úvahu posoudit, zda by vyhověl za jistých podmínek i filtr nižšího řádu s jinou aproximací. Zřejmě nejjednodušší částí je pak číslicové ovládání s použitím procesoru Atmel. Jedná se o katalogové zapojení. Poslední částí jsou pak konstrukční podklady, celkové schéma, desky plošných spojů, rozložení součástek na desce a soupis součástek. Praktická měření jsou pak uvedena souhrnně v grafech. Závěrečné hodnocení pak konstatuje, že nebylo dosaženo požadovaných parametrů. Je škoda, že chybí nějaký rozbor, čím by to mohlo být způsobeno a jak případně provést korekci návrhu. Z pohledu požadavků zadání ovšem považuji zadání za splněné. Bylo provedeno vše, co bylo požadováno a dosažení určitých parametrů obvykle vyžaduje následně další rozbor, kde se nachází problémová místa. K tomuto již student zřejmě neměl časový prostor. Formální stránka práce je velmi neutěšená. Nechce se mi ani věřit, že by ji vedoucí práce ponechal ve stavu, ve kterém byla odevzdána. Nemá ani význam vyjmenovávat formální nedostatky stránku po stránce, na každé stránce je jich dostatečné množství na první pohled. Takže souhrnně výčtem – nejsou číslované rovnice, kromě kapitoly 1.4 a 1.5 kde je naznačen jakýsi nedůsledný pokus o číslování, naprosto není dodržován žádný úzus značení proměnných, kolmé vs. kurzíva, obdobně jednotky – kurzíva, jedná se o směs všeho a není dodržena ani jednotnost v textu, o obrázcích ani nepíši, u rovnic není popsán význam jednotlivých proměnných v rovnici, je otázkou, jestli sám autor ví, co některé vůbec znamenají, gramatické chyby, většinou shoda podmětu s přísudkem, str. 37 použitá literatura s otazníky (zřejmě autorská slepota), mnohde poněkud netechnické vyjadřování, atd. atd. atd. atd., píši několikrát, protože formálních nedostatků je takřka nepočitatelné kvantum.
eVSKP id 93594