CIKRYT, A. Prototyp vstřikovacího lisu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Pan Cikryt ve své práci navrhl a realizoval prototyp vstřikolisu plastů, přičemž se musel zorientovat v oblastech mechanického návrhu, výběru elektrických komponent a vytvoření softwarového vybavení do dané řídicí jednotky. Zadání pochází z firmy, kde student konzultoval. Oceňuji téměř pravidelné informace o postupu práce ze strany studenta po celou dobu a dosažený výsledek hodnotím za velmi přínosný. Vzhledem k rozsahu práce je textová část stručná, ale popisuje komplexně všechny činnosti, přičemž jsou doloženy výpočty, kde bylo třeba. Informace student pro svou práci čerpal z článků, jiných závěrečných prací a technických manuálů. Pan Cikryt postupoval svědomitě a jeho práci hodnotím A (92 bodů).
Bakalářská práce pana Cikryta se zabývá návrhem a realizací prototypu vstřikovacího lisu na výrobu plastových výrobků. Rozsah práce od Úvodu po Závěr je 32 stran, obsahuje 4 kapitoly a je sepsána v logickém sledu, vhodnou jazykovou formou s minimem překlepů a formálních chyb. Vyskytuje se zde pouze několik chybných odkazů na obrázky (např. str. 11 a 23) a také horší kvalita některých obrázků. Využití literárních zdrojů je odpovídající typu práce. Většinu práce lze považovat za vlastní dílo studenta. V první kapitole je rozebrána samotná technologie vstřikování a na základě rešerše běžně používaných řešení jsou vydefinovány požadavky na vlastní zařízení. Následuje kapitola popisující mechanický a elektrický návrh zařízení. Všechny části návrhu jsou podloženy výpočty doloženými v příloze. Tato část je rovněž poměrně zdařilá. Porozumění trochu komplikuje jen kombinace prezentace výsledků v příloze a v textové části práce, kdy je třeba neustále listovat. Formálně nesprávně je zde pak uveden zápis rovnice 2.1 – m.g se nerovná m.g.alfa. Jinak chválím návrh mechanické konstrukce, přiložení i popis výkresů/modelů mechanických částí i celkový popis řešení. Kapitola 3 popisuje řídicí systém. První část je opět zpracována pěkně a přehledně pomocí stavových automatů. Ve druhé části této kapitoly je pak proveden návrh regulátorů pro ohřívání válce. Regulovanou soustavu student vhodně popsal jako MIMO, jejíž regulace je poměrně náročná. Koncept identifikace parametrů soustavy i návrhu regulátoru považuji obecně za vhodný, nicméně samotný postup i prezentace výsledků by zasloužili trochu pečlivější přístup. Je zde sice odkaz na použitou literaturu, kde se obdobný problém řeší, přesto by bylo vhodné uvést jednotlivé kroky výpočtu regulátorů, aby bylo možné tento postup ověřit a lépe zhodnotit (např. regulátory přímé větve jsou popsány v diskrétní variantě, zbylé dva ve spojité variantě bez přepočtů, není zdůvodněno, proč jeden regulátor je PI, druhý PID, v grafech 3.7 a 3.8 není vidět akční zásah ani odpovídající PWM signál, apod.). Poslední kapitola (4) popisuje realizaci stroje. Tato část je poměrně stručná, nicméně vychází z předchozích a tudíž je srozumitelná. Připomínku mám však k závěrečnému testování funkčnosti. Je zde stručně popsáno, že jednotlivé části byly samostatně otestovány, avšak chybí zde jakákoli ukázka výstupu z testování. V samotném závěru je pak konstatováno, že výsledkem je sestavené a oživené zařízení, ale nastal zde problém s generováním PWM signálu pro regulaci teploty. Chybí zde však zhodnocení, zda je chyba v zapojení, SW, či zda byl problém způsoben samotným řídicím systémem. Většina práce působí velice solidně, ačkoli celkový dojem je trochu snížen uvedenými výtkami. Přesto však považuji, z pohledu náročnosti a širokého záběru celé realizace, práci za poměrně zdařilou. Student prokázal schopnosti kladené na absolventa bakalářského studia a splnil všechny body zadání. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 88 b / B.
eVSKP id 134763