FOLK, J. Monitoring stavu olověného akumulátoru využívaného v automobilech [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Autor předložené bakalářské práce řešil problematiku monitoringu stavu olověného akumulátoru využívaného v automobilech. Práce je kromě úvodu a závěru členěna do jedenácti ucelených částí v rozsahu 115 stran. V teoretické části student poměrně dobře popsal řešenou problematiku s využitím poznatků z vědecké literatury. Navazující experimentální část práce obsahuje celou řadu zajímavých poznatků s potřebným komentářem. V této souvislosti bych chtěl ocenit aktivní přístup studenta. Nad stanovený cíl práce student provedl pomocí simulačního programu Ansys ověření působení okolní teploty (- 40 °C až + 70 °C) na olověný akumulátor a tím významně obohatil dosavadní metody zkoumání v řešené oblasti. Zpracovaná práce sice převyšuje svým počtem stran požadavky kladené na tyto práce, ale to je zapříčiněno aktivitou a zájmem o řešenou problematiku. Všechny požadavky kladené na zpracování bakalářské práce jsou splněny. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji výsledné hodnocení A – 99 bodů.
Student měl za úkol se seznámit s problematikou olověných akumulátorů. Nastudovat metody zkoušení vlastností olověných akumulátorů dle platných norem ČSN, navrhnout experimentální měření pro ověření vlastností deklarovaných výrobcem – test životnosti, test nabíjecích proudů a test reverzní kapacity a vyhodnotit naměřené údaje. Práce je napsána přehledně a je vhodně rozdělena do jednotlivých kapitol. Teoretická část práce se věnuje rozsáhlé problematice olověných akumulátorů a způsobům testování jejich vlastností dle normy ČSN EN 50342-1. Samostatná kapitola se věnuje teorii potřebné k vytvoření 3D modelu olověného akumulátoru pomocí programu SolidWorks. Experimentální část se věnuje vyhodnocení naměřených dat dle již zmiňované normy. Výsledky jsou patřičně okomentovány a porovnány s údaji udávanými výrobcem. Zajímavých výsledků bylo dosaženo při teplotním namáhání akumulátoru. V této části práce se student zaměřil na simulování reálných podmínek, které mohou nastat při přepravě akumulátorů v rámci Evropy. Byly vybrány 2 místa s extrémními klimatickými podmínkami – Jekatěrinburg, kde mohou teploty dosahovat až mínus 40°C a na druhé straně Lybie s teplotami až plus 70°C. Nad rámec zadání pak byl vytvořen 3D model olověného akumulátoru pomocí programu SolidWorks, pomocí kterého byl nasimulován prostup tepla skrz celý testovaný akumulátor. Tato část práce je velice zdařilá a dá se považovat za unikátní. Z celé práce je patrné, že měření a simulace bylo časově velice náročné. Po formální stránce je práce na velice dobré úrovni a svým rozsahem a obsahem spíše odpovídá diplomové práci. Bohužel však musím konstatovat, že samotné zpracování textové části snižuje celkový dojem výsledné práce. Je zde spousta pravopisných chyb a vyskytují se zde dlouhá souvětí, která stěžují orientaci v textu. Jako největší nedostatek však vidím nekvalitní zdroje, ze kterých bylo čerpáno v rámci teoretické části. Konkrétně se např. jedná o publikaci číslo 9, kdy z uvedeného blogu byly sice přejaty zajímavé obrázky, nicméně spolu s nimi i spousta nesmyslných tvrzení, která se zde nacházejí. Na obrázcích uvedených v kapitole 4.5 není zobrazena sulfatace elektrolytu, ale je zde zobrazena elektroda (potažmo její aktivní hmota), která je sulfatací postihnuta. Elektrolyt v žádném případě nemůže sulfatovat. Další nesmyslné tvrzení, které se v práci vyskytuje je, že jako elektrolyt je použita čistá voda. Pokud by v akumulátoru byla pouze čistá voda, tak by nemohl fungovat. Správně zde má být uvedeno, že elektrolyt je vodný roztok kyseliny sírové a destilovaná voda se u akumulátorů se zaplavenou konstrukcí používá k úpravě koncentrace elektrolytu. Zadání práce bylo splněno v plném rozsahu ba i nad jeho rámec. Avšak vzhledem k výše uvedenému nemohu hodnotit lépe než stupněm B – 89 bodů.
eVSKP id 141999