HÝSEK, D. Vyhodnocení stávající infrastruktury DS k potenciálnímu rozvoji nabíjecích stanic ve vybrané oblasti [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Bakalářská práce „Vyhodnocení stávající infrastruktury DS k potenciálnímu rozvoji nabíjecích stanic ve vybrané oblasti“ diplomanta Davida Hýska se zaměřuje na návrhy rozvoje nabíjecí infrastruktury pro elektromobily ve vybrané části města Brna. Teoretickou část bakalářské práce lze rozdělit na 5 dílčích oblastí, a to režimy nabíjení, nabíjecí stanice, elektromobilita, způsoby nabíjení elektrických vozidel (EV) a nabíjecí infrastruktura z pohledu EU a dále ve vybraných státech Evropy. V části zaměřené na nabíjecí stanice bylo porovnáno 10 nabíjecích stanic s výkony v rozmezí od výkonu 11 kW až po 350 kW. U elektromobility kromě základního přehledu parametrů osobních vozů je krátký přehled nákladní vozů a autobusů. Diplomant se i krátce dotkl oblasti autonomních vozidel, u kterých lze očekávat rozdílný přístup k nabíjení. Následující kapitola 4, věnující se nabíjení EV, pojednává o různých způsobech dobíjení EV od pomalého, přes řízeny až po koncept „vehicle to grid“. Závěr teoretické části je zaměřen na nabíjecí infrastrukturu v Evropě, jak té stávající, tak i na budoucí výhledy v EU, Norsku, Německu a České republice. Praktickou část lze rozdělit na 3 základní části, současný popis lokality, 3 možné scénáře rozvoje nabíjecí infrastruktury ve vybrané lokalitě a vyhodnocení dopadů zmíněných scénářů na distribuční síť vn i s návrhy jejího vylepšení za pomoci programu DAISY Bizon Projektant. Tři scénáře reflektují 3 různé metodiky ke stanovení budoucího počtu nabíjecích stanic ve vybrané oblasti, a to dle Národního akčního plánu (NAP) čisté mobility, dále pomocí dotazníkového šetření a třetí metodou byla metaanalýza pěti diplomových a bakalářských prací dotýkajících se nabíjení elektromobility. U třetí metodiky je potřeba podoktnout, že vybrané práce jsou od různých zadavatelů, jako například od distributora elektrické energie nebo zahraniční univerzity, a také reflektují různé řešené oblasti. Celkové zhodnocení je provedeno v závěru práce. Práce s počtem 106 stránek je na bakalářskou práci relativně rozsáhlá, ale ukazuje diplomantovu snahu o hlubší rešerši dané problematiky. U návrhu nových transformátorů lze vytknout využívání i transformátorů o výkonech, které nejsou v současné době distributorem využívány. Ale s ohledem, že se jedná o budoucí náhled, kdy je možné uvažovat o rozšíření seznamu využívaných transformátorů, tak lze tuto nepřesnost akceptovat. I přes snahu diplomanta o grafické zpracování výsledků, tak práci chybí určité grafické shrnutí, které by více přiblížilo čtenáři rozsah úprav sítě a další efekty rozšíření nabíjecích stanic na danou oblast. Na druhou stranu je potřeba brát v potaz, že byl i diplomant limitován poskytovatelem dat v ohledu přesnějšího zobrazení a popisu sítě. U práce kladně hodnotím rozsah rešerše i rešeršní část zaměřenou na chování uživatelů, která ale plně nereflektuje budoucí chování uživatelů, a to z důvodu specifické skupiny současných uživatelů EV. U praktické části lze ocenit snahu diplomanta nevycházet pouze NAPu či podobných studií, ale vyzkoušet i jiné přístupy, jako využití dotazníkového šetření, ke stanovení počtu nabíjecích míst. A dále i přes omezení se zobrazením dat i snahu o jejich grafickou interpretaci. Celkově pozitivně hodnotím samostatný přístup při řešení bakalářské práce i diplomantovu účast na studentské konferenci EEICT 2021. Diplomová práce splňuje všechny body zadání a je dobře grafický zpracovaná, proto hodnotím 91 body. K práci mám následující dotaz: 1. Práce zmiňuje v kapitole 3.3 autonomní řízení vozidel, ale v návrzích scénářů tento koncept není ani v jednom scénáři uvažován. Mohl by diplomant uvést, jak by mohla implementace autonomního řízení do elektrických vozidel ovlivnit rozvoj nabíjecí infrastruktury?
Autor zpracoval bakalářskou práci na téma „Vyhodnocení stávající infrastruktury DS k potenciálnímu rozvoji nabíjecích stanic ve vybrané oblasti“. Úvod práce zahrnuje teoretický rozbor typů nabíjení, typů elektromobilů, chování uživatelů, legislativní rámce a podobně. Praktická část obsahuje projekci predikovaných nabíječek do sledovaného území a vyčíslení jejich dopadů na distribuční síť. Práce pracuje s mnoha prameny včetně zahraničních, část z nich je však převzata bez širšího rozboru. Kapitola 3.3. Autonomní řízení do konceptu práce spíše nezapadá a mohla by být zcela vynechána. V kapitole 4.5 Nabíjení V2G autor uvádí „současným trendem je rychlé a ultra rychlé nabíjení, které pro inteligentní nabíjení není ideální“, rychlé a ultrarychlé nabíjení je však pouze prvkem s velkou mediální a dotační pozorností. Protože i u zemí s rozvinutou elektromobilitou je rychlonabíjení pouze okrajovou záležitostí a naprostá většina nabíjené elektrické práce je realizována na pomalých nabíječkách, jak autor sám na několika místech v práci uvádí. V kapitole „Nabíjecí infrastruktura v Evropě“ autor zmiňuje, že na nerentabilních místech by měla být nabíjecí infrastruktura budována distributorem za podpory vlády. Distribuce však za současných podmínek nesmí nabíječky budovat, nabíječky v ČR budují mimo jiné mateřské či sesterské firmy distributorů, které však nejsou ekonomicky součástí regulované oblasti distribuce. V praktické části autor mimo jiné vyhodnocuje maximální napětí v síti během výpočtů, tato hodnota však nemá žádnou vypovídací hodnotu, protože u odběrové oblasti přidáním odběru nabíječek napětí může jen klesnout. Jako nápravné opatření nevyhovujícího stavu autor uvádí výměnu transformátorů. V praxi se však bude spíše převažovat výstavba nové DTS pouze pro účely nabíjení. Většina distribučních transformačních stanic dnes neumožňuje osazení většího transformátoru a musela by být kompletně asanována a postavena znovu. Zpracování i kvalita díla odpovídají požadavkům na bakalářskou práci, proto práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 133354