LEGERSKÝ, F. Modelování dynamických systémů pomocí elektromechanické analogie [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Hadaš, Zdeněk

Předkládaná bakalářská práce se zabývá popisem elektro-mechanické analogie pro analýzu chování dynamických systémů. Rešeršní část práce se soustředila jen na popis systémů a využití této analogie bylo soustředěno jen na energy harvesting systémy. Analogie byla využito pro modelování jak pro piezoelektrického tak elektromagnetického resonátoru a do modelů tak byly přidány i prvky jako je usměrňovač atd. Dále se student pokusil modelovat i více stupňů volnosti a analyzovat chování systému jako hltiče vibrací. Tato práce vyžadovala technický nadhled a dobrou schopnost orientovat se jak v mechanické, tak i elektrické oblasti. Student má potřebnou oborovou znalost jednotlivých elementárních problematik, ale zcela se neorientuje v jejich aplikaci a fyzikálnímu chápaní jednotlivých dynamických dějů, což mu dělalo velké problémy při řešení práce a projevilo se negativně při tvorbě modelových příkladů. Je to patrné i v textu práce, kdy jsou zcela zmatečně zaměňovány jednotlivé analogické parametry a student není schopen technického nadhledu nad řešenou problematikou a tím ani vyvodit relevantní závěry. Jednotlivé simulace jsou vytvářeny strojově a nereprezentují chování systému, což je například patrné při simulacích pro nelogicky zvolené rozsahy vstupních parametrů. Ale u studenta oceňuji jeho pracovitost a samostatnost při práci s Matlabem, kde nebyla potřeba odborné konzultace a student pracoval samostatně. Samostatnost ale zcela postrádalo vlastní technické řešení a interpretace výsledků, kdy jsem musel studenta důrazně vést k řešení. Bohužel kvalita práce je velmi ovlivněna studentovou schopností porozumět technické podstatě problematiky, i když prokázal, že individuální znalostí má, ale nerozumí jejich interpretaci v technické praxi.

Posudek oponenta

Rubeš, Ondřej

Jádrem předkládané bakalářské práce je elektromechanická analogie, která je rozebrána v kapitole 3. Zde je nutno upozornit na množství chyb, které mohou vést čtenáře k mylnému pochopení problematiky. Kromě zmateného popisu textového jsou to věcné chyby v rovnicích, a především v tabulkách 2 a 3. V tabulce 2 je zcela mylné tvrzení, že proud v proudové analogii odpovídá výchylce. Naopak zcela chybí elektrické analogické veličiny k síle. V tabulce 3 je hned na druhém řádku do očí bijící tvrzení, že proud rezistorem se spočítá jako součin vodivosti a derivace proudu, a to není chyba v této tabulce jediná. Zmatek taktéž působí používání písmene „q“ jak pro mechanickou výchylku, tak pro elektrický náboj. Vůbec nejhorší je tvrzení, že integrací napětí je proud. Tato informace se objevuje i v dalších kapitolách, a přitom to je naprosto zásadní nesmysl. V dalších kapitolách jsou modely piezoelektrického a elektromagnetického generátoru, kde je srovnáno modelování přímo mechanické rovnice a elektromechanické analogie. Zde se naštěstí chyby z teoretické kapitoly neprojevily a výsledky jsou správně. Pouze model na Obr. 18 není zcela korektní, ale vzhledem ke zvoleným parametrům je chyba nepatrná. Grafy prezentující výsledky nejsou vhodně zvolené. Pokud srovnávám výsledky dvou modelů ve dvou grafech vedle sebe, nevidím drobné rozdíly. V práci jsou zbytečně řešeny detaily jako rozměry použitých magnetů a podobně. Tyto parametry měly být převzaty z citovaných prací a radši měly být pořádně udělané grafy. V poslední kapitole je model se 2 stupni volnosti. Tato kapitola je velice zmatená a čtenáři zcela uniká její podstata. Zavádějící nadpisy ukazují na zcela jiný modelovaný případ, než jaký se ukáže při podrobném studiu. Označení prvků v elektrické analogii je natolik zmatené, že je nad síly oponenta tuto kapitolu kontrolovat. Lze však říct, že prezentace výsledků v této kapitole je slabá – zcela chybí informace o kmitání generátoru a o získané energii. Celkově je práce poměrně rozsáhlá, avšak zcela bez studentova nadhledu nebo detailního pochopení problematiky. Za typický úkaz lze použít informaci, která se opakuje v kapitole i závěru, že amplituda buzení byla 5 m, což by bakalář měl být schopen kriticky zhodnotit jako nesmysl a hledat chybu, nikoliv práci slepě odevzdat.

eVSKP id 132076