MAŤA, J. Energetická náročnost výroby piva [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudky

Posudek vedoucího

Hejčík, Jiří

Cílem práce bylo stanovit energetickou náročnost výroby piva z pohledu potřeby tepla a chladu a posoudit možnost využití tepelného čerpadla při výrobě piva. Při zpracování práce musel student vyhledat a nastudovat podklady, související s technologií výroby piva, které následně využil pro určení energetické náročnosti produkce piva. Vzniklý výpočtový „nástroj“, v prostředí MS Excel, je prakticky použitelný jak pro stanovení energetické náročnosti výroby piva, tak také pro návrh varen pivovarů, neboť umožňuje určit potřebné výkony pro dosažení požadovaných technologických postupů. Student při zpracování práce postupoval samostatně, aktivně vyhledával doplňující podklady a práci předkládal ke konzultacím. Student splnil cíle zadání a práci doporučuji k obhajobě.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání B
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosažené výsledky a vyvozovat z nich závěry B
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii B
Logické uspořádání práce a formální náležitosti B
Grafická, stylistická úprava a pravopis B
Práce s literaturou včetně citací B
Samostatnost studenta při zpracování tématu B
Navrhovaná známka
B

Posudek oponenta

Tuhovčák, Ján

Student Jakub Maťa pojednává ve své bakalářské práci o energetické náročnosti výroby piva. Při vaření 60 l piva se spotřebuje přibližně 21 kWh energie na ohřev a téměř 10 kWh na chlazení. Autor uvádí ve své práci detailní postup výpočtu spotřebované energie ve druhé kapitole, která má rozsah 20 stran. Druhým cílem práce bylo posouzení využití tepelného čerpadla pro snížení spotřeby energie na výrobu piva. Této části autor věnoval podstatně kratší rozsah, a to jenom jeden a půl strany, přičemž samotný text tvoří jenom půl strany. Autor volí ve výparníku, resp. v zásobníku chladu negativní teploty (-15 °C / -10 °C), ale nijak nekomentuje riziko tvorby ledu na stěnách tepelného výměníku. Na straně kondenzátoru je možné pro dané čerpadlo získat přibližné 16,7 kWh tepla při teplotách -15 °C / 65 °C, není však jasné, jestli bude toto množství energie využitelné pro vaření piva, protože jenom při procesu vystírání se teploty pohybují pod hranicí 60 °C. Největší množství energie, 63,5 % se však spotřebuje při chmelovaru, kdy nastává ohřev ze 70 °C na 100 °C a využití tepelného čerpadla tak není možné. To nesouhlasí s tvrzením v závěrečné kapitole, kde autor uvádí, že tepleným čerpadlem je možné pokrýt 2/3 spotřebované tepelné energie. Po formální stránce obsahuje bakalářská práce všechny náležitosti. Po grafické a jazykové stránce je práce také na výborné úrovni. Autor vhodně pracuje i s literaturou, nicméně chybí odkaz na knihovnu Coolprop, kterou autor využívá ve výpočtech v přiloženém souboru. První dvě kapitoly práce jsou na výborné úrovni, naopak třetí kapitola je dle mého názoru zpracována nedostatečně. Celkově tak hodnotím práci známkou B.

Dílčí hodnocení
Kritérium Známka Body Slovní hodnocení
Splnění požadavků a cílů zadání C
Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod B
Vlastní přínos a originalita B
Schopnost interpretovat dosaž. výsledky a vyvozovat z nich závěry C
Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii C
Logické uspořádání práce a formální náležitosti A
Grafická, stylistická úprava a pravopis A
Práce s literaturou včetně citací B
Navrhovaná známka
B

Otázky

eVSKP id 133289