KUDĚLKA, J. Inovace ozvučníku klarinetu pomocí Besselových funkcí [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Student měl inovovat klarinet výrobou nejméně 2 ozvučníků klarinetu. V semestrální práci samostatně změřil nástroj s původním ozvučníkem a provedl analýzu harmonického spektra, formantových oblastí i směrového vyzařování. Oceňuji, že v bakalářské práci vyrobil dokonce ozvučníky 3, pomocí Besselových křivek a koeficientu popsal poměr jejich rozšiřování. Škoda, že zde neprovedl i aproximaci a neudělal predikci, která rezonanční pásma bude ozvučník díky svým vnitřním průměrům posilovat více. Oceňuji, že precizně provedl výpočet FFT, LPC i směrovosti, a tou každého vybraného tónu a ozvučníku detailně. Formálně by práci velmi pomohlo matematické a grafové zobecnění rozdílů v rámci stejného tónu s více ozvučníky i v rámci všech naměřených tónů – tedy i mezi rejstříky. Vím, že velice záleží na nátisku, který může zcela změnit barvu, ale i tak se dá rámcově porovnávat. V takových grafech by potom mohla být vynesena spojitost, nakolik poměr rozšiřování ovlivňuje intenzitu lichých a sudých harmonických složek v 1. pásmu (1.-8. alikvótní složka), nakolik kam posouvá centra formantových oblastí, jak se podílí na šířce harmonického pásma (spectral off) ad. Student má tyto poznatky popsány jen textově u tabulek nebo vycházejí explicitně z tabulek. Ne zcela souhlasím, že co do směrovosti, ozvučníky nijak nezměnily směrovou charakteristiku: v grafech v ne zcela detailním rozlišení rozdíly najdeme. Mimochodem, po jakých dynamických odstupech je veden polární graf (po 5 dB, po 10 dB, jinak?). Práce má slušnou formální i jazykovou úroveň. Pozor na některé chybné jazykové formulace, např. …jelikož jsou to nátrubky vyrobeny ze stejného tvaru (nemá být materiálu?), avšak výrazně se odlišují svým tvarem…apod. I tak práce z většiny splnila zadání. Otázka ke zkoušce: Jak byste provedl aproximaci, jaká rezonanční pásma podpoří ozvučník díky svým vnitřním průměrům nejvíce?
Tato bakalářská práce je velmi pečlivě a logicky rozvržena, od historie přes teorii až po návrh, konstrukci, měření a vyhodnocení měření. Velice přehledně je zpracován i obsah, seznam obrázků a tabulek. Počínaje kapitolou 1.3 a i dále, kde jsou uvedeny matematické vztahy a rovnice, chybí jednotky veličin. Slovo "Krátkodobá" … Fourierova transformace se příliš nepoužívá, obzvlášť v nadpisu. Lépe, jak je uvedeno dále … Rychlá … Výsledky měření jsou závislé vždy na vyrovnaném buzení, aktivaci. Je tedy třeba mít toto buzení vyrovnané nebo znát jeho případné nepravidelnosti. V případě klarinetu se jedná o vyrovnaný tlak vzduchu. V kapitole 3.2. a v závěru student správně upozorňuje na tento problém a popisuje, jak jej řešil. Student správě popsal měření a použil vhodná zařízení a metody s ohledem na směrovost a frekvenční spektrum. Je třeba ocenit také práci s aplikací MATLAB a 3D scannerem. Celkové zhodnocení výsledků v kapitole 5.9. a shrnutí práce v závěru je provedeno velice dobře a nejvíce se mi líbí poslední odstavec závěru, kde student upřímně a pravdivě celou práci hodnotí takto: "Bohužel se ukázalo, že ani přes snahu vyrobit velmi odlišné ozvučníky, se na výsledcích tyto změny významně neprojevily a nelze jednoznačně určit jejich dopady. Je důležité si uvědomit, že měření ovlivňovalo několik faktorů a to především nestálý nátisk hráče, který významně ovlivní nejen základní frekvenci tónu, ale i jeho barvu."
eVSKP id 125883