Posudky závěrečné kvalifikační práce

Posudek vedoucího

Vašinová Galiová, Michaela

Studentka Bc. Martina Machalová se ve své diplomové práci věnovala in-situ analýze srdeční tkáně s cílem detekovat možné změny v prvkové distribuci po vyvolání myokardiální fibrózy a prozkoumala možnosti laserové ablace ve spojení s hmotnostní spektrometrií indukčně vázaného plazmatu. Přehledně zpracovaná teoretická část obsahuje popis onemocnění a jeho vznik, ale také diskutuje souvislosti s kvalitou životního prostředí. Součástí práce je i přehled metod aplikovaných v 2D imagingu měkkých tkání s důrazem na LA-ICP-MS. V rámci své experimentální činnosti si ve velmi krátké době dokázala osvojit praktické aspekty ICP-MS metody, ale také laserové ablace, což vedlo k její plné samostatnosti během experimentů. Velmi oceňuji její entuziasmus pochopit dané téma i z medicinského hlediska. S cílem definovat vhodnou sadu prvků a experimentální parametry laserové ablace se studentka dané problematice věnovala velmi intenzivně. Prokázala trpělivost a úsilí při zpracování dat a interpretaci výsledků. Svou pílí a systematickou prací naplnila dílčí cíle a splnila zadání diplomové práce, která dává základ pro další vědecký výzkum v oblasti studia vzniku kardiovaskulárního onemocnění.

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Studium literatury a její zpracování	A
Využití poznatků z literatury	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Závěry práce a jejich formulace	A
Využívání konzultací při řešení práce	A
Celkový přístup k řešení úkolů	A
Kvalita zpracování výsledků	A

Navrhovaná známka: A

Posudek oponenta

Zlámalová Gargošová, Helena

Diplomová práce Bc. Martiny Machalové byla zaměřena na možnost využití techniky LA-ICP-MS pro detekci změn prvkové distribuce v tkáních, které byly postiženy fibrózou, konkrétně se jednalo o srdeční svalovinu (myokard) myší u kterých byla tato „reparativní“ odezva navozena. Teoretická část koresponduje s řešenou problematikou; je zde popsáno srdce jeho stavba, funkce a zejména příčiny a proces vzniku fibrózy, která je dávána i do kontextu s kvalitou životního prostředí. V další části jsou popisovány nejčastěji využívané zobrazovací metody, používané v souvislosti s vyšetřením srdečního svalu. Následuje kapitola věnovaná analytickým metodám, které mohou poskytnout informaci o prvkovém složení tkání, nebo o distribuci prvků v dané tkáni, přičemž hlavní pozornost je zaměřena na techniky využívající laserové ablace. K této části mám dotaz, který se týká nepřesností při uvádění detekčních limitů jednotlivých technik. Kapitola 2.4.3.3, která se zabývá využitím techniky LA-ICP-MS při analýze měkkých tkání, by mohla být rovněž zpracována pečlivěji - některé poznatky z literatury nejsou dobře interpretovány - (např. cit. 44 – netýká se biodistribuce CeO2 a Ce, ale nanočástic CeO2 a Ce3+, informace, že při krátkodobé expozici byl Ce distribuován hlavně v okrajové zóně sleziny není opět adekvátní, (v angl. „marginal zone“ - zde přechodová zóna mezi bílou a červenou dření), Ce nemůže sedimentovat v Kupfferových buňkách, ale ukládá se tam. Podstata sděleného by neměla být „ztracena v překladu“. Experimentální část je pěkně zpracovaná, jsou zde objasněny jednotlivé kroky, při nastavení vhodné metodiky sledování distribuce jednotlivých prvků, ale i volba nejvhodnějších prvků pro analýzu tkání. Postupně je věcně diskutováno, proč z výchozí skupiny uvažovaných prvků jsou některé pro další účely využití v 2D imagingu vyřazovány. Rovněž je diskutována potřeba normalizace signálu na uhlík a vliv zpracování vzorku (barvení) na zjištěnou distribuci a intenzitu některých prvků. Z formálního hlediska je práce v pořádku. Z hlediska úrovně jazykového zpracování bych zejména vytkla časté chyby v použití čárky v souvětí. Ze závěrů práce vyplývá, že cílů bylo dosaženo. Práce je aktuální, velmi zajímavá i s ohledem na možnost propojení tématu myokardiální fibrózy a „kvality“ životního prostředí. Předloženou diplomovou práci doporučuji k obhajobě a hodnotím známkou výborně (A).

Dílčí hodnocení
Kritérium	Známka	Body	Slovní hodnocení
Splnění požadavků zadání	A
Logické členění práce	A
Kvalita zpracování výsledků	A
Interpretace výsledků, jejich diskuse	A
Využití literatury a její citace	B
Úroveň jazykového zpracování	B
Formální úroveň práce – celkový dojem	A
Závěry práce a jejich formulace	A

Navrhovaná známka: A

Otázky

1 - Otázky k objasnění detekčních limitů jednotlivých technik: Str. 14 píšete, že rentgenová fluorescenční spektrometrie (XFR) využívá jako zdroj rentgenové fotony. Detekční limity metody se pohybují v jednotkách mg/kg až desítkách procent….co si pod tímto představit za jednotku? Str. 18: Na konci předposledního odstavce uvádíte, že „Limity detekce této metody se pohybují v rozmezí 0,1–10 mg/l [30]. Opravdu v těchto jednotkách? Odstavec je věnován technice LA-ICP-OES, kterou se analyzují pevné vzorky. Str. 19, kap. 2.4.3 LA-ICP-MS zde je uvedeno, že limity detekce ICP-MS jsou nižší než u ICP-OES (v řádech g/l) – je tomu skutečně tak?
2 - Str. 26 popisujete, že vzorky jste obarvily pomocí Mayerova hematoxynu a Eosinu Y. Je toto označení barviva správné? Máte nějaké vysvětlení, proč vdůsledku barvení došlo kpoklesu signálu manganu?
3 - Na str. 31 píšete, že jako standardní referenční materiál byl použit NIST 610 a NIST 612. Jak se tyto materiály liší?
4 - Myslíte si, že vámi zvažovaná metoda včasné diagnostiky myokardiální fibrózy na základě distribuce prvků má nějaké perspektivy? Prvkovou distribuci lze určovat pouze na tkáňových řezech. Jak by mohlo dojít k propojení vašich poznatků a diagnostiky poškození myokardu in vivo?