ZATLOUKAL, T. Návrh a realizace automatické ladičky kytary [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2023.

Posudek vedoucího

Appel, Martin

Student se ve své bakalářské práci zaměřil na návrh automatické ladičky kytary, což je téma, které si sám zvolil vzhledem ke svému zájmu o hru na kytaru. Přestože neměl žádné předchozí zkušenosti s programováním řídicí jednotky ani návrhem DPS, cíle práce splnil a dokázal vyrobit funkční ladičku kytary. Ačkoliv výsledný produkt by mohl být v několika ohledech lepší, splňuje svou funkci dostatečně. Práce má solidní grafickou úpravu a adekvátní rozsah. Nicméně, některá tvrzení by mohla být podložena daty a grafy z měření, což by zvýšilo její věrohodnost a přesvědčivost. Student ukázal vysoký stupeň samostatnosti a iniciativy při zpracování svého projektu, přičemž pravidelně konzultoval svůj postup, což je také hodnotné. Celkově hodnotím práci kladně a doporučuji ji k obhajobě.

Posudek oponenta

Formánek, Martin

Práce pana Zatloukala je zaměřená na návrh automatické ladičky pro ladění kytar. Cílem je vytvořit univerzální ladičku pro všechny typy kytar, co je vskutku ambiciózní cíl vzhledem k tomu, že se jedná o bakalářskou práci. V úvodu a rešeršní části je rozebrána problematika ladění, autor zde popisuje dostupná řešení nástrojů k ladění a sensory, které se k ladění dají použít. Zde bych uvítal větší pozornost a popis „automatických ladiček do ruky“, jelikož právě na tuto ladičku se práce zaměřuje. Kromě drobných překlepů a grafických anomálií k této části nemám výraznější výtky, myslím že je zpracovaná na požadované úrovni. Následuje kapitola č.3: Provedené experimenty, která už tak růžová není. Kapitola 3.1. pojednává o ladění struny. Tematicky by se tato sekce hodila spíše do rešeršní části, rovnice, která je zde uvedena není v práci dále použita ani nijak nesouvisí s experimenty. Zajímavá je část „3.2. odhad potřebného momentu“ a „3.3. energetické nároky motoru“, kde autor nejdřív uvede že při provádění experimentů nemá žádný zdroj k dispozici, v následujícím odstavci však pomocí laboratorního zdroje odhaduje odebíraný proud. Část 3.4. je věnována výběru sensoru. Autor zde několikrát uvede nepodložené tvrzení a závěry. Zmiňované experimenty nejsou ani okrajově popsány, chybí jakékoliv zhodnocení vybraných sensorů, nebo důvod jejich výběru. Zejména u testování použitého akcelerometru by bylo vhodné uvést parametry jako vzorkování, rozlišení, nebo naměřený průběh, případně podložit tvrzení FFT analýzou. Tabulky 3.2 a 3.3 s výsledky experimentu nedávají smysl. Strany 22 a 23 obsahují text, který se přes sebe překrývá, tudíž je nečitelný. Dostáváme se ke kapitole 4, samotné realizaci ladičky. Kapitola je zvláštně rozdělená na HW část, po které následuje programová část, a pak opět následuje HW část. Kapitola často obsahuje expresivní výrazy jako „citlivost není špatná“, „nedosahují závratných rozměrů“, které do odborné práce nepatří. Místo textového popisu částí kódu by bylo vhodnější vyjádření funkcionality vývojovým diagramem. Poslední kapitolu věnovanou testování by bylo vhodné doplnit o grafy naměřených dat / filtrovaných dat / grafy s fft analýzou dat. Bohužel nic takové v práci nenajdeme. I přes značné výtky je evidentní že student provedl značný kus práce a musel prokázat řadu znalostí z různých technických sfér. Po zodpovězení otázek doporučuji k obhajobě se známkou C-Dobře.

eVSKP id 145914