TYLICHOVÁ, P. Problematika fenolů ve vodách [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2009.

Posudek vedoucího

Doležalová Weissmannová, Helena

Studentka bakalářskou práci zpracovala velice pečlivě, pracovala zcela samostatně a v rámci bakalářské práce provedla také zajímavý experiment s využitím sorbentu Norit SA SUPER. Rešeršní část je věnována problematice fenolů, a to jak environmentální problematice, a také metodám odstraňovní fenolů z vodného prostředí. V experimnetální části je uvedena metoda adsorpce fenolů z vodného prostředí a v kapitole výsledky a diskuze shrnuje získaná data adsorpce fenolu na sorbentech za rozdílných podmínek experimentu. Tato kapitola mohla být více diskutována. Závěr je jasný a výstižný. Práce svědčí o pochopení problematiky odstaňování fenolů metodou adsorpce a je kvalitně sepsána. Bakalářskou práci doporučuji s hodnocením výborně (A).

Posudek oponenta

Čáslavský, Josef

Bakalářská práce je zaměřena na problematiku fenolů ve vodách; ze zadání bakalářské práce nevyplývá, který aspekt této problematiky má být akcentován.Práce o celkovém rozsahu 41 stran je strukturována standardním způsobem. V teoretické části (21 stran) jsou shrnuty dostupné informace o vlastnostech fenolů a o jejich použití, o jejich výskytu v životním prostředí a o jejich působení na zdraví člověka. Jsou zde rovněž naznačeny metody jejich analýzy a moýnosti jejich eliminace z vod. V následující experimentální části (1 strana) je popsána metoda eliminace fenolů z vod pomocí adsorpce na práškovém aktivním uhlí Norit SA SUPER. Část Výsledky a diskuse (6 stran) pak prezentuje a diskutuje získané výsledky. Seznam citované literatury pak obsahuje úctyhodných 46 položek, a to vesměs časopiseckých, kromě Kloudových Moderních analytických metod se zde nalézají i hodnotné monografie, obzvláště kladně hodnotím minimum odkazů na internetové zdroje. Po stránce formální je práce zpracována pečlivě, působí úpravným dojmem, je zde minimum překlepů a chyb. Autorce bych pouze vytkl jeden obecný prohřešek - tečka se klade až za citace na konci věty, neboť i ty jsou její součástí. K práci mám následující připomínky: Str. 8: Na Obr. 1 není "Struktura", ale strukturní vzorce vybraných fenolů Str. 9: Nepřesné vyjádření "V účinku na toxicitu nejsou všechna substituční místa na fenolu rovnocenná." Str. 10: Rovnice (2) a (3) nejsou zcela správné (Co má znamenat ůO" v rovnici, nad šipkou by mohlo být h. ). Skutečně se jedná o katalýzu UV zářením? Str. 11: První odstavec o aplikaci chloraminace je poněkud kostrbatě formulován.Věta: "Avšak substituenty silně přitahující elektrony …" by rovněž měla být formulována přesněji. Poslední věta (příp. celý poslední odstavec): chybí uvedení citace, ze které byly údaje zde prezentované čerpány. Str. 13: Celá kap. 2.6. není zrovna výstižně formulována. Rušivé vlivy - co je vlastně rušeno? Acidifikace se provádí ne "s" H3PO4", ale touto kyselinou. Str. 16, odst. 2.6.5.1: Co je to "rozsáhlé provedení extrakce"? Extrakce tuhou fází: mohlo být uvedeno uspořádání při SPE. Namísto "C18-modifikovaný křemen" má být silikagel, namísto "grafitové černé uhlí" (to se používalo v nejvýkonnějších rychlíkových parních lokomotivách) má být grafitizované aktivní uhlí. UV chybí v seznamu zkratek. Hmotnostní spektrofotometrická detekce je nesmysl. SPME - opět mohl být uveden popis zařízení, "tavené křemenné vlákno" je nepřesný výraz, Jako sorpční vrstvu autorka uvádí polydimethylsiloxan nebo polyakrylátový film, což jsou pouze dvě z celé řady dnes dostupných stacionárních fází.Vlákno není exponováno do kapaliny, ale v kapalině, přenáší se nikoliv na injektor, ale do injektoru plynového chromatografu. V něm jsou analyty pouze desorbovány, separovány jsou v koloně. Popis vzorkování z rovnovážné plynné fáze (head-space) je tak stručný, až je nesprávný. Str. 17, obr. 6: To je jeden z nejhorších obrázků SPME, který jsem kdy viděl. Jehla pronikající přes septum je tlustá, vlákno ve smutečnosti má jen o málo menší průměr než jehla. Septum není uzávěr nádobky. "Plunžr" je hrubý anglismus, česky se říká píst. Str. 18: poznámka k odst. 2.6.5.3.: I plynová chromatografie může pracovat za laboratorní teploty. Str. 21: Překvapilo mne vymezení "iontové adsorpce" jako speciální typ. Tady se mimoto nejedná o působení elektrických, ale elektrostatických sil, a tudíž to patří spíše mezi adsorpce fyzikální. Str. 22: Opravdu se při regeneraci aktivního uhlí jedná o tepelnou excitaci adsorbovaných molekul? Str. 23: Syntetické pryskyřice nemají velký povrchový obsah, ale měrný povrch. Str. 23, poslední věta - nepřesná vyjádření "zástupců molekulových fenolů", "vlivem negativně nabitých fenolů". Str. 24: u jílových minerálu je sorpční schopnost podmíněna vysokým měrným povrchem. Str.24: Surový lignit - nepřesná formulace "nízká cena a značné množství …". Opět chybný termín "povrchový obsah", má být "měrný povrch. Str. 24: Co je to "červené bahno"? Tento materiál neznám, zasluhoval by si bližší charakterizaci. Str. 24: Uhlí - opět nesprávný termín "povrchový obsah". Zajímalo by mne, jestli pokusy o zlepšení povrchu a pórovitosti uhlí kromě objevování užitečné oblasti ve výzkumu adsorpce měly také nějaký praktický výsledek - o tom se autorka nezmiňuje. Str.25: Když je důležité chlazení (viz 1. věta), proč chladící zařízení není uvedeno jako součást klasické ozonizační jednotky ve 2. větě? Str. 26, odst. 2.7.3.1: Co je "volně radikálový mechanismus"? U odst. "Fentonova reakce" by měl být opět odkaz na obrázek 14, neboť je ze zde zmiňované citace [41]. Str.28: úplně dole: chybně uvedena intenzita centrifugace 9000 otáček ¨- chybí "za minutu" Str. 30, odst. 4.2: Vhodnější než "srovnání" by bylo "porovnání". Autorka neprovádí různá srovnání, ale porovnává různé způsoby aplikace práškového uhlí. Jak byla připravena suspenze? To by mělo být uvedeno v experimentální části. Při celkovém hodnocení této bakalářské práce velmi kladně hodnotím skutečnost, že obsahuje i experimentální část. S přihlédnutím k výše uvedeným připomínkám k části teoretické ji k obhajobě doporučuji a hodnotím stupněm B (velmi dobře).

eVSKP id 19077