MAKEDONENKO, O. Real time komprese a dekomprese informací v datových tocích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Bakalářská práce na téma „Real time komprese a dekomprese informací v datových tocích“ se zabývá průzkumem, návrhem a implementací kompresních metod pro struktury FPGA. Práce po odborné stránce patří k náročnějším a pro zdárné splnění zadání vyžaduje nejen vlastní pochopení kompresních algoritmů, techniky komunikace v datových kanálech a neposlední řadě implementaci do FPGA struktur. Analýza metod komprese je omezena pouze na základní výčet kompresních metod. Zcela jsou opomenuty, moderní komprese na bázi pravděpodobnostních a statistických modelů včetně metod založených na aritmetickém kódování. Pro vlastní implementaci a realizaci byl použit algoritmus Deflate včetně knihovny v jazyku Python. Očekávaným resp. minimálním výsledkem by měl být převod do HDL jazyka a následná implementace pro FPGA alespoň do úrovně, zda je daný výsledný kód syntetizovatelný, jakých pracovních frekvencí dosahuje pro jednotlivá nastavení, doplněný o simulaci a srovnání se simulací v jazyku Python. Z toho by následně bylo možné usoudit, jaká bude efektivita předloženého řešení včetně spotřeby zdrojů v FPGA. Rozsahem je práce skromnější, na dolní hranici splnění základních požadavku kladených na BP. Pan Makedonenko pracoval samostatně, práci konzultoval.
Zadáním studentovy práce je výběr vhodného algoritmu bezeztrátové komprese/dekomprese a jeho implementace v hradlovém poli. V rámci teoretické části své práce student popisuje existující algoritmy, přičemž se zaměřuje na algoritmy bezeztrátové. V praktické části jsem pak očekával implementaci algoritmu. Práce je plná gramatických chyb. Teoretická část práce je svým obsahem sice stručná, ale dá se říci, že student splnil body 1 a 2 zadání práce. Praktická část aplikace však na pouhých čtyřech stranách zmateně popisuje „zadrátování“ existujícího SW modulu do aplikace v jazyku Python a uvádí výsledky jeho testování. Z výsledků vyplývá, že proces dekomprese je o několik řádu pomalejší, než komprese, metoda tedy dle mě není vhodná pro proudovou kompresi/dekompresi. Student dále v práci neřešil přeložení kódu v jazyce Python do jazyka HDL, tím méně ověření tohoto překladu. Tyto všechny námitky by se daly přehlédnout za situace, kdy by práce byla kvalitně zpracovaná. Bohužel však to není případ této práce, která svým rozsahem a kvalitou stěží odpovídá požadavkům na bakalářskou práci. I přes uvedené zásadní nedostatky doporučuji práci k obhajobě a navrhuji hodnocení E (50 bodů), ovšem za předpokladu, že student: - Popíše, jaká část implementace je jeho, a jaká je převzatá. - Provede konverzi uvedeného kódu do jazyka HDL a předvede výsledek.
eVSKP id 119332