RŮŽIČKA, T. Tlustovrstvé amperometrické senzorové pole [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2008.

Posudek vedoucího

Adámek, Martin

Ze zadání bakalářské práce vyplýval úkol prostudovat v krátké době technologii tlustých vrstev v oblasti elektrochemických senzorů, základy elektrochemických analytických metod a proces výroby tlustovrstvých senzorů. Tyto teoretické části zpracoval student Tomáš Růžička rychle a zcela samostatně s použitím jím vybrané i vedoucím doporučené literatury, kterou dovedl užít při zpracovávání praktické části bakalářské práce. Praktickou část práce je možné rozdělit na dvě části - optimalizaci elektrodové části elektrochemického senzoru a návrh, realizaci a testování elektrochemického senzorového pole. Návrh elektrodové části elektrochemického senzoru je náročný proces, ve kterém je nutné vzít v úvahu mnoho vlivů působících na senzor. K návrhu a následné realizaci přistoupil student velmi zodpovědně a jeho práce byla velmi intenzivní. Bylo navrženo celkem 18 různých topologií elektrodové části, které byly porovnány nejen mezi sebou, ale i se senzorem komerčním. Získané poznatky dovedl student velmi dobře aplikovat při návrhu senzorového pole, které bylo druhou částí práce. I v této části pracoval student intenzivně, pečlivě a samostatně. Protože testování senzorového pole, které student navrhl, proběhlo úspěšně, dokázal tím student své bakalářské schopnosti. Student Tomáš Růžička se účastnil schůzek s vedoucím práce v dohodnutých termínech, průběžně popisoval stav bakalářské práce, samostatně přicházel s návrhy řešení problémů a tyto konzultoval s vedoucím. S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhuji hodnocení bakalářské práce podle klasifikační stupnice: VÝBORNĚ (A)

Posudek oponenta

Prášek, Jan

Předmětem bakalářské práce byla oblast elektrochemických senzorů. Dle zadání se měl student seznámit s technologií tlustých vrstev v oblasti elektrochemických senzorů, prostudovat měřicí metody a proces výroby tlustovrstvých senzorů. Na základě získaných znalostí měl navrhnout a zrealizovat tlustovrstvé senzorové pole. Úkol vyžadoval zpracování množství literatury z oblasti tlustovrstvé technologie, senzorů a elektrochemických metod pro stanovení látek rozpuštěných v roztocích. Zde student prokázal dostatečnou schopnost nalézt a použít odbornou literaturu a materiály týkající se dané problematiky. Student splnil zadání v plném rozsahu. Jednotlivé části práce uspořádal v logickém sledu tak, že tvoří ucelený a souvislý pohled na řešení zadané problematiky. Kvalita zpracování této bakalářské práce odpovídá požadovanému standardu. Uvítal bych pouze lepší provázání kapitol a lepší oddělení teoretické a praktické části práce. V úvodní části práce se student zabývá tlustovrstvou technologií, senzory na bázi tlustých vrstev, elektrochemií z pohledu základních metod, používaných zapojení, elektrod a přístrojů, a nakonec vybranými elektrochemickými metodami. V praktické části práce se student zabývá návrhem elektrodové oblasti senzoru, kde přehledně uvádí několik vlastních návrhů topologického uspořádání tříelektrodového systému tlustovrstvého senzoru. Tyto však nebyly v další práci použity z důvodu obtížné integrace navržené struktury na senzorové pole, které je předmětem návrhu uvedeného v další částí experimentální části práce. Zde student postupně provedl návrh a následně optimalizaci elektrodového pole vhodného pro současnou elektrochemickou analýzu více vzorků. Optimalizované senzorové pole student realizoval a v závěru práce uvádí výsledky získané jednotlivými elektrodami na standardním elektrochemickém páru fero-ferikyanidu draselném. Zde bych ve zpracování výsledků uvítal, kdyby byly výsledky vyhodnoceny pečlivěji. Z uvedených grafických závislostí je zřejmé, že jednotlivé senzory na senzorových polích pracují, ale jaký je rozdíl mezi jednotlivými elektrodami a poli již s grafů odvodit nelze. Formální zpracování diplomové práce je na dobré úrovni. Přesto se zde vyskytly drobné nedostatky, jako jsou například v textu chybějící odkaz na obrázek 7.6 a nesekvenční číslování literatury, což poněkud snižuje orientaci v textu. Literatura uvedená v seznamu literatury nemá správný formát. V práci rovněž chybí odkazy na literaturu v místech, kde bych je očekával (např. kapitola 6.1). Nelze očekávat, že by měl student dané partie sepsány pouze z vlastní hlavy. Dojem z poměrně slušné práce kazí některé partie, které jsou až příliš podobné textům uvedených na Internetu. Z drobnějších nedostatků považuji za zmínku záměnu slova "měřící" za "měřicí", ve vzorci 2.2 na straně 17 chybně uvedenou jednotku plochy kondenzátoru (cm-2), na straně 47 záměnu jednotek pro získanou proudovou odezvu senzoru (mA namísto mikroA) a na obrázku 7.1 na straně 39 rozhodně není zobrazen přípravek. Svými výsledky práce velmi výrazně přispívá k řešení problémů rychlé a levné detekce látek v medicíně a analýze životního prostředí a i přes výše uvedené nedostatky ji doporučuji k obhajobě a klasifikuji ji hodnocením VELMI DOBŘE/87 bodů (B)

eVSKP id 13724