VICIANOVÁ, J. Extrakce a klasifikace síňové aktivity z intrakardiálních elektrogramů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2020.
Práce studentky Jany Vicianové se zabývá extrakcí a klasifikací síňového rytmu v intrakardiálních elektrogramech zaznamenaných pomocí multielektrodového katétru v koronárním sinu. Teoretická část práce obsahuje kvalitní a rozsáhlou rešerši z oblasti arytmogeneze a časově-morfologických projevů poruch rytmu v intrakardiálních záznamech. V praktické části jsou pak prezentovány implementované postupy pro detekci síňové aktivity, detekci QRS komplexů a vyhodnocení typu síňové aktivity na základě empiricky stanovených časových pravidel. Praktická část práce bohužel trpí některými závažnými nedostatky, na které vedoucí práce poukazoval již v hodnocení semestrálního projektu, a které mohly být snadno odstraněny, pokud by studentka své postupy konzultovala či provedla adekvátní rešerši v oblasti zpracování signálů. Znovu tedy zopakuji, že i přes na první pohled slibné výsledky nelze u detekce síňové aktivity vycházet z morfologie elektrogramů, která je značně závislá na lokálních parametrech tkáně. Taktéž není možné počítat s tím, že síňová aktivita dosahuje vždy vyšší napěťové úrovně než aktivita komorová a stanovit na tomto předpokladu prahovací pravidla. Komorovou aktivitu bylo možné z velké míry potlačit prostou lineární filtrací. U klasifikace síňového rytmu postrádám pravidla, která by zohledňovala časovou posloupnost v jednotlivých záznamech. To je pro stanovení typu rytmu zásadní informace. Detektor QRS je převzatý z výukových materiálů předmětu Analýza biologických signálů, v práci však tento fakt není uveden. Z diskuze výsledků vyplývá, že si je studentka výše uvedených omezení vědoma, případný návrh řešení či diskuze navržených algoritmů uvedeny nejsou. Po formální stránce je práce na průměrné úrovni. Místy se vyskytuje nestandardní formátování. Obrázky v sekci výsledků jsou nízké kvality. Praktická část je psána více či méně formou plynulého textu bez uvedení blokových schémat či vývojových diagramů. K pochopení navržených postupů je tak často nutné studovat přímo zdrojový kód. Práce je přesto kvalitně členěna do jednotlivých kapitol a má adekvátní rozsah v teoretické i praktické oblasti. Bakalářská práce by měla slibný potenciál, pokud by byla podložena studiem odborné literatury. Z oblasti zpracování signálů jsou uvedeny pouze dva literární zdroje, z toho jeden zdroj zahrnuje výuková skripta. Aktivitu studentky v průběhu semestru nemohu hodnotit. Jediný kontakt proběhl elektronicky týden před odevzdáním práce. Přes uvedené výtky konstatuji, že zadání práce bylo splněno. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením 65 bodů.
Studentka Jana Vicianová předložila bakalářskou práci zabývající se extrakcí a klasifikací síňové aktivity z intrakardiálních elektrogramů. Práce je dlouhá 42 stran (úvod až závěr), je členěna do 4 hlavních kapitol. První dvě kapitoly popisují teoreticky supraventrikulární tachykardie, jejich mechanismus a jejich druhy. Tato část práce je poměrně obsáhlá, týká se zpracovávaného tématu a hodnotím ji kladně. Bohužel není teoreticky zpracováno téma detekce a klasifikace síňové aktivity, tudíž není možné poznat, z jakých poznatků a znalostí studentka vycházela při výběru použitých metod. Detekce síňové aktivity je v případě této práce založena na morfologických vlastnostech pořízeného signálu, v čemž vidím několik úskalí. Studentka vůbec nezmiňuje potřebu vypořádání se s komorovou složkou intrakardiálního záznamu, která je vždy přítomná (i přes bod 3 Zadání, který hovoří o extrakci síňové aktivity). Při analýze EGM signálů se morfologická složka běžně používá, spíše však mluvíme o třídění jednotlivých komplexů do skupin. Hypotéza, že v každém komplexu síňové aktivity jsou přítomny alespoň 2 kladné peaky obklopené negativními vlnami, není podložena žádným zdrojem a pravděpodobně se jedná o subjektivní úsudek z poskytnutých dat. Kladné vlny síňové aktivity jsou nalezeny pomocí jejich prominence, ale stanovení její hodnoty není nijak zdůvodněno. Velikost oken obklopujících nalezený peak je potom stanovena na 50 vzorků, vycházející z délky síňového komplexu, což také není podloženo žádným zdrojem. Při výběru hodnoty prominence detekované vlny píše studentka o možném kolísání nulové izolinie (kterému se touto hodnotou snaží vyhnout), tudíž stanovit začátek a konec síňové aktivity na základě průchodu nulou nepovažuji za ideální přístup. Zároveň nevysvětluje, jakým způsobem stanovila za korektní použití střední hodnoty z minima a maxima v okně v případě, kdy celá oblast okna bude negativní. Je nutno také podotknout, že vytvořením jednoho globálního signálu přišla studentka o možnost vyhodnocovat časovou posloupnost aktivace v jednotlivých intrakardiálních záznamech, což je jedna ze zásadních informací pro klasifikaci rytmu. Ve vyhodnocení algoritmu detekce aktivity síní není uvedeno, s jakou odchylkou počítáme při správném/chybném nalezení síňové aktivity. Klasifikace síňové aktivity probíhá po použití nejjednoduššího přístupu detekce QRS komplexu (jehož téměř totožná implementace se probírá v předmětu AABS). Využívá FIR filtr řádu 242 bez vysvětlení, jak se k řádu filtru došlo. Zároveň není vysvětleno, jak byl stanoven práh 40 % z maxima obálky v oblasti QRS komplexu pro prahování. Pro klasifikaci se využívají 4 pravidla vycházející z časových intervalů v rámci srdečního cyklu, kde výsledkem je klasifikace do 3 skupin rytmů. Výhradu mám k použití pravidla pro nesinusový rytmus v případě srdečního tepu rychlejšího než 180 tepů za minutu. V tomto případě se může jednat spíše o sinusovou tachykardii, odchylku od normálního rytmu, kde je rytmus sinusový. Práce je psána poměrně čtivě, místy se vyskytují příliš dlouhé věty. Tabulky na stranách 31-33 a 45-48 by měly být uvedeny spíše v přílohách. Studentka využila 28 literárních zdrojů, které bohužel nejsou v přehledu literatury sjednoceny a neodpovídají předepsané normě. Zároveň by bylo vhodnější citovat zdroj ihned za použitím převzaté informace, než vypisovat více zdrojů za odstavcem. Obrázky prezentované v práci by si zasloužily větší kvalitu a popis v textu, větší písmo v popiscích a měly by být i s popisky zarovnané na střed. Text zadání vložený do práce vypadá spíše jako obrázek, než generovaný soubor pdf ze systému. Práce je psána ve slovenštině, tudíž není možné dovolit si hodnotit formální stránku textu z pohledu jazyka a gramatiky. Vzhledem k četným nedostatkům (jak po odborné, tak i po formální stránce), absenci technické rešerše a problematickému pojetí bodu 3 Zadání hodnotím práci stupněm E/50 bodů.
eVSKP id 126736