KARPENKO, O. Identifikace parametrů náhradních zapojení asynchronního motoru [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Cílem bakalářské práce bylo provést identifikaci parametrů pro běžně užívaná náhradní zapojení asynchronního motoru jako jsou náhradní zapojení ve tvaru T-článku a náhradní zapojení ve tvaru Gama-článku. Důraz byl dále kladen na použití dvou odlišných metod pro identifikaci parametrů u zapojení ve tvaru T-článku a na použití metody zajišťující identifikaci proměnných parametrů u zapojení ve tvaru Gama-článku. Student docházel na pravidelné konzultace a je zřejmé, že se na dané problematice snažil svědomitě pracovat. Nicméně, samotný text práce obsahuje některé nevhodně volené technické formulace. Práci by rovněž prospěla jazyková korektura. Je zřejmé, že se student snažil věnovat patřičnou pozornost grafické stránce práce, ale i v tomto ohledu je zde v mnoha částech prostor pro zlepšení. Na druhou stranu je nutné zdůraznit, že student musel zpracovat řadu laboratorních měření a výsledná práce je poměrně obsáhlá. Všechny body zadání byly splněny a práci doporučuji k obhajobě.
Student se ve své bakalářské práci zabývá identifikací parametrů náhradního zapojení asynchronního motoru. V rámci své práce student představil různá náhradní zapojení asynchronního stroje a způsoby identifikace jejich parametrů. Zde je nutné zdůraznit, že student nedostatečně pracoval s literárními zdroji, protože pro tuto část použil pouze třináct zdrojů a z toho pouze čtyři zahraniční. Tudíž s autorovým tvrzením k cílům bakalářské práce „… nastudovat základní metody identifikace parametrů náhradního zapojení asynchronního motoru a následně provést rešerši v oblasti pokročilejších metod identifikace parametrů náhradního zapojení.“ nelze zcela souhlasit. Spíše naopak a v uvedených kapitolách je pojednáno o téměř zcela běžných postupech identifikace parametrů ASM. V praktické části práce autor prezentoval celou řadu provedených měření a na základě změřených dat provedl třemi rozdílnými způsoby identifikaci parametrů ASM. Tyto kapitoly jsou relativně dobře zpracovány. Hlavní kritikou této části je však otázka, viz kapitola 5.4, na základě čeho, je možné říci, která z provedených identifikačních metod je nejlepší? Kdy autor tvrdí, že „metoda výpočtu pro náhradní zapojení ve tvaru Gama-článku se jeví jako nejvhodnější volba“, což je dosti netechnické tvrzení. V práci chybí porovnání porovnaní změřených a vypočtených charakteristik, tzn. proudové, momentové apod., na základě parametrů zjištěných z jednotlivých identifikačních postupů. Na základě tohoto porovnání by autor mohl posoudit, která metoda je nejpřesnější. Práce po formální a obsahové stránce je na nižší úrovni. Vyskytuje se zde řada překlepů, mylných tvrzení, chybějících odkazů na zobrazené obrázky, nejednotné formátování obrázků a taktéž samotná stavba jednotlivých kapitol je občas velmi nelogická. Zadání bakalářské páce je splněno, a i přes uvedené výhrady bakalářskou práci doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 151632