PROCHÁZKA, M. Plánování letových trajektorií pro roje dronů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2023.
Bakalářská práce se zabývá aktuální tématikou plánování letových trajektorií rojů bezpilotních letadel. V teoretické části práce se student věnuje plánovacím algoritmům a jejich porovnání, možnému využití řešení bezkolizního letu v 3D prostoru. V následující části navazuje s implementací uživatelsky přívětivých softwarových doplňků pro modelovací prostředí, ve kterém se letové trasy plánují. V praktické části je popsána samotná realizace, ve které je kladen důraz na tvorbu bezpečné letové mise a dodržení uživatelem stanovených limitů pro možnost generování tras stovek letadel najednou. Oceňuji, že student vytvořil řešení, které je konkurence schopné ve srovnání s komerčními produkty. Zadání práce bylo splněno nad očekávání. Student nad rámec své bakalářské práce realizoval také software, který umožnuje přímé řízení roje bezpilotních letadel, na kterém testoval spolehlivost generovaných letových tras v reálných podmínkách. Po formální stránce práce splňuje požadavky na bakalářskou práci. Práce je náležitě formátována a doplněna vhodnými obrázky a literaturou. Student pracoval samostatně, pravidelně konzultoval postup práce s vedoucím. Výsledky práce jsou velmi vhodné pro další využití v širokém spektru praktických aplikacích pohybu dronů. Navrhuji známku A, 95 bodů.
Předložená bakalářská práce se zabývá plánováním bezpečných letových trajektorií pro roje dronů. Práce má rozsah 49 stran, je sepsána v logickém sledu a je členěna do šesti kapitol, úvodu a závěru. V první kapitole autor naznačuje vysokou výpočetní náročnost mnoha dostupných plánovacích metod. Pro řešení vybere dvě koncepty s možností realizovat naplánování přeletu v několika sekundách pro desítky dronů. V následujících kapitolách vybrané koncepty podrobně popisuje pomocí matematických formulí a simulací. První studentem zvolený přístup využívá metodu umělých potenciálových polí, kterou dolaďuje pomocí výsledků simulací. Druhá metoda využívá přímé trajektorie, u které student provedl vlastní úpravy pro zajištění bezpečného proletu dronů. Po implementování obou algoritmů do modelovacího prostředí porovnal popsané metody pomocí sledování dvou parametrů. Podle výsledků testů vybral nejvhodnější metodu pro finální řešení. Zvolenou metodu integroval do modelovacího prostředí Blender spolu s dalšími požadovanými doplňky. V páté kapitole popisuje zmíněné řešení a na snímcích prokazuje funkčnost požadavek ze zadání. V poslední šesté kapitole je popsán úspěšně provedený praktický test s reální letkou čítající 80 dronů. Z textu je zřejmé že student se velice dobře orientuje v zadané problematice. Celkově je tak po odborné stránce práce na velmi dobré úrovni, všechny body zadání jsou splněny. Výsledek práce je využitelný pro plánování letových trajektorií pro letky dronů. Práce je z jazykového hlediska na dobré úrovni. Po formální stránce je práce rovněž na dobré úrovni, práce s literaturou a množství citovaných zdrojů odpovídá typu práce a omezení na danou problematiku. Student prokázal schopnosti požadované od absolventa bakalářského studijního programu, práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení 94b/A.
eVSKP id 150780