RATAJ, P. Automatizace řizení a monitorování prostředí ve skleníku [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2015.

Posudek vedoucího

Štětina, Josef

Obsahem práce je Automatizace řízení a monitorování prostředí ve skleníku. Text má 59 stran textu a příloh. Je třeba ocenit, že student si zajistil objekt pro měření a regulaci a také všechen potřebný hardware a software. Grafická úprava splňuje požadavky na technický text. Práce obsahuje všechny povinné části. Student pracoval samostatně, hodně času strávil vlastní instalací měřicího systému v měřeném skleníku, tak i řešením problematiky zajištění všech informací o měřeném a regulovaném objektu. Velkou času věnoval i zajištění spolehlivosti měřicího systému. Student k práci využil širokou škálu zdrojů, je třeba si uvědomit, že problematice vnitřního prostředí skleníků jsou literární zdroje omezenější. Téma práce je aktuální a přitom ojedinělé. Vnitřní prostředí skleníku (v tomto případě obzvláště, jelikož se jedná o skleník pro pěstování vzácných rostlin) vyžaduje jiný přístup k regulaci. Toto přináší i řadu problémů v oblasti měření, se kterými se student úspěšně vyrovnal. Student prokázal schopnost samostatné práce, splnil body zadání, práce obsahuje všechny náležitosti, a proto ji doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Jaroš, Michal

Práce se zabývá poměrně neobvyklým tématem – monitorováním a řízením vnitřního prostředí v pěstebním skleníku. Autor navrhl a realizoval vlastní měřicí systém, provedl řadu měření a vyhodnotil je. Na základě zjištěných skutečností, jakož i zkušeností zaměstnanců a svých vlastních pak navrhl opatření ke zlepšení značně nevyhovujícího stávajícího stavu. Práce dokumentuje autorovu schopnost prakticky realizovat měřicí a regulační systém vnitřního prostředí budovy a vyvodit ze zjištěných poznatků závěry. Samotný text má však po věcné i formální stránce nepříliš vysokou úroveň. Vyskytuje se zde mnoho nedostatků stylistických a pravopisných, ale i odborných (nepřesné či nesprávné formulace, jednotky atd.), např.: o Odkazy na literaturu nedodržují obvyklou číselnou řadu (postupné číslování podle pořadí prvního výskytu); uváděny jsou na nevhodných místech, tam kde by měly být, naopak chybí (viz např. str. 21) apod. o Číslování rovnic neodpovídá zvyklostem (umístění na pravém okraji textu). o Některé obrázky a schémata jsou příliš malá a špatně čitelná (např. obr. 21, 22, 24, 41 aj.). o Na obr. 37 není uvedeno, která řada zobrazuje koncentraci CO2. o Na obr. 36-38 není uvedeno – na rozdíl od předchozích – datum měření. Odborné nedostatky: o Popis skleníkového efektu (str. 17) je zcela diletantský. o Stefanova-Boltzmannova konstanta se obvykle označuje (sigma – viz rov. 1.2). o Stefanův-Boltzmannův zákon nedefinuje zářivost tělesa; ta se neudává ve W, ale ve W/m2. o Vztah mezi absorptancí a emisivitou (str. 19) je popsán zcela scestně. o Zářivost E není funkcí vlnové délky (jak píše autor na str. 20). o Jednotka elektrického odporu – ohm – se píše znakem (velké řecké omega, viz str. 21). o Spotřeba tepla se neudává v kW (str. 52) atd. Přes výše uvedené výhrady konstatuji, že práce prokázala schopnost autora samostatně řešit daný technický problém, a doporučuji ji k obhajobě.

eVSKP id 83692