SUCHÁNEK, T. Analýza spektra klarinetů od různých výrobců [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Práce studenta se dotýkala tří různých vědních disciplín: organologie (vědy o hudebních nástrojích), hudební akustiky s psycho akustikou a číslicového zpracování signálu. Organologie: student patřičnou měrou popsal historii nástroje, ale především jeho konstrukci a tvorbu tónu z hlediska mechaniky i akustiky (interakce prvků plátek, hubička, ligatura a korpus). Mohl se ještě detailněji dotknout rejstříků v rozsahu nástroje (např. rejstříku suchého), díky kterým je právě klarinet zvukově velice bohatý a typický. Hudební akustika a psycho akustika: student správně popsal harmonickou řadu a její jednotlivé složky a správně navrhl měření psycho akustických veličin: jasnosti, ostrosti, tonality, spektrálního centroidu a spektrálního roll-off, pomocí kterých 6 různých konstrukčních značek klarinetů porovnal. Dobře do výzkumu zapojil a využil další akustické metody, jako jsou měření a porovnání formantových oblastí i směrovosti. Číslicové zpracování signálu: student prokázal dovednost pracovat s analytickými nástroji DFT a FFT, váhovacími okny a i metodou LPC důležitou pro identifikaci formantů. Provedl vlastní měření 6ti klarinetů v bezodrazové místnosti a samostatně je výpočetně porovnal. Důkladně a podrobně tón po tónu vyhodnotil poznatky a rozdíly. Nemusel se bát vytvořit jednoduché 3D, třeba i schématické grafy, ze kterých by byly rozdíly mezi značkami (mezi tóny) i v celku rychleji čitelné. Práce má kvalitní jazykovou i grafickou úroveň. Otázka k obhajobě: do jaké míry klarinetisté ovlivnili jakost barvy a jaká vylepšení byste navrhoval pro případný další výzkum, abyste subjektivnímu faktoru zabránil.
Cílem práce bylo porovnání zvukového spektra klarinetů různých výrobců v co nejširším cenovém rozpětí. Teoretická část odvozuje vztahy a metody použité v analýze, která se kromě přímo měřitelných veličin věnuje i komplexnějším vztahům definujícím jinak poměrně subjektivní popisy zvukové barvy. Dále byly proměřeny směrové charakteristiky Provedená měření 6 klarinetů, 2 hráčů, 3 dynamických úrovní 6 tónů různých rejstříků byla pečlivě zdokumentována a velmi kriticky porovnána. Vyvozený závěr, že vliv hráče, jeho momentální kvality nátisku, kvality plátku ovlivňuje spektrální charakteristiku nástroje výrazněji než rozdíly mezi jednotlivými nástroji byl sice formulován velmi opatrně, ale z naměřených hodnot skutečně vyplývá. Výraznější rozdíly je tedy třeba hledat ve větší objektivitě měření nebo v jiných parametrech nástrojů. Autor naznačuje možnost použití mechanických úst pro eliminaci rozdílů mezi hráči a nátisky. Z toho plynou otázky: Jaké další charakteristiky by bylo možné objektivizovat při jejich použití? Není právě schopnost nástroje maximálně reagovat na minimální změny ve hře ukazatel určitého typu kvality? Bylo by možné tuto “pružnost“ nějak objektivně definovat? Cíle práce bylo dosaženo, autor prokázal schopnost připravit měření teoreticky, vytvořit a sestavit měřicí aparaturu a v neposlední řadě zorganizovat celé měření v rovině praktické. Jazyková a formální úroveň práce je velmi dobrá. Práci doporučuji k obhajobě s návrhem hodnocení A90. V Brně 5. 6. 2019 MgA. Ing Edgar Mojdl Ph.D.
eVSKP id 115721