KREJČÍ, T. Strukturální změny v opěrné fázi kroku pod vlivem zvyšující se zátěže pomocí tenzometrických vložek do bot. [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2023.
Záměrem práce bylo využití tenzometrických vložek do bot pro diagnostiku změn ve fázích chůze při zvyšující se zátěži chodce. Práce má odpovídající strukturu práce, v teoretická část je dobrým východiskem pro vlastní praktická měření. Metodiky je přiměřená záměru práce. V praktické části provedl bakalář řadu laboratorních měření se skupinou účastníků, data zpracoval požadovaným způsobem. Ve výsledcích popsal a zdůvodnil především časové změny ve fázích chůze způsobené zvyšující se zatížením. Dále se zabýval tlakovými změnami na vybraných částech chodidla způsobené zvyšující s zátěží. Student pracoval odpovědně, spolupracoval a konzultoval. Práci doporučuji k obhajobě s hodnocením B (84 b.)
Bakalářská práce se zabývá analýzou plantárních tlaků při chůzi. Data byla získána s využitím tenzometrických vložek do bot. Teoretická část práce je zpracována velmi podrobně, s dostatkem citovaných zdrojů. Odkazování na zdroje je zpracováno správně, pouze ve dvou případech se do práce vloudila chyba, kdy je kompletní citace patřící do seznamu literatury uvedena v textu (v seznamu však nechybí). Jedná se pravděpodobně o přehlédnutí při dokončování práce. Některé kapitoly teoretické části se tématu týkají okrajově, bylo by je tak dle mého názoru možné vynechat, nebo zkrátit. Naopak kapitola 1.5 - "Dynamická plantografie" by mohla být podrobnější, například se zabývat se silnými a slabými stránkami této metody. Metodická část práce je zpracována detailně, logicky a přehledně. Její hlavní část je zaměřena na postup zpracování dat v programovém prostředí Python a MS Excel. U jednotlivých popisovaných kroků v kapitole 3.5.1. bych doporučoval zmínit název funkcí, o kterých se v nich hovoří. Na druhou stranu je možné je dohledat v příloze, kde je zdrojový kód vytvořené aplikace. Kapitola výsledků - sekce 4.1 - v této části je dle mého názoru přebytečná informace a graf dvouoporové fáze, jelikož fáze kroku byly pouze dvě. Výsledky jsou tedy kopírují výsledky fáze jednooporové. V sekci 4.2 a 4.3 jsou v práci drobné nepřesnosti ve formulacích, které se negativně podepisují na srozumitelnosti výsledků. Obr. 4.3.1 by vypovídal více v jiném provedení grafu - např. box plot, aby byla patrná variabilita dat. V diskuzi a závěrech jsou adekvátně shrnuty získané výsledky a jejich vztah k cílům práce. Přehlednost a přímočarost sdělení informací je slabší stránkou této sekce. Celkově práci hodnotím jako zdařilou, podařilo se v ní naplnit stanovené cíle práce a doporučuji ji k obhajobě.
eVSKP id 151593