STIBŮREK, M. Biometrie cévního řečiště prstu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Student Miroslav Stibůrek vypracoval svoji bakalářskou práci na téma Biometrie cévního řečiště prstu. V rámci teoretické části práce nastudoval problematiku biometrických měření, především získání biometrických obrazů cévního řečiště. V praktické části práce realizoval autonomní zařízení pro snímání cévního řečiště prstu, které využívá infračervených diod a snímání kamerou citlivou v IR oblasti. Návrh zařízení byl pečlivě testován a modifikován pro dosažení optimálních výsledků. Zařízení je zprovozněno na platformě Raspberry PI a všechny programové kódy jsou napsány v programovacím jazyce Python. V rámci řešení práce dále provedl základní zpracování obrazu, jehož výstupem je binární obraz cévního řečiště prstu. Student pracoval na tématu aktivně po celý rok a svůj postup pravidelně konzultoval. Kladně hodnotím funkčnost celého zařízení jak po hardwarové, tak i po softwarové stránce. Z formálního pohledu nemám k práci výtky. Práce cituje dostatečné množství literárních zdrojů. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím ji známkou výborně (A-95 bodů).
Předmětem bakalářské práce studenta Miroslava Stibůrka byl návrh zařízení pro snímání krevního řečiště prstu, které bude založeno na platformě Raspberry PI s připojenou kamerou. Předložená práce je logicky členěna a oceňuji historický přehled vzniku a vývoje biometrických metod a jejich popis. V literární rešerši jsou zmíněny tři optické metody zobrazení krevního řečiště, které byly nejprve vyzkoušeny a studentem navržené a realizované zařízení pro snímání krevního řečiště prstu využívá metody, která vykazuje nejvyšší kontrast v obraze (transmisní metoda). Dále oceňuji studentův nápad využití mléčného difuzoru, který byl využit k rozptýlení bodového zdroje světla, jako naváděcí lišta při umístění prstu do zařízení a v neposlední řadě k ořezání nasnímaného obrazu. V rámci předzpracování obrazových dat student navrhl postup, jehož výsledkem je binární obraz obsahující extrahované krevní řečiště. Student proměřil několik variant masky Gaussova filtru a vliv velikosti masky pohybující se po obraze při jeho binarizaci pomocí aditivního prahování. K hodnocení kvality nasnímaných obrazů byla studentem vytvořena databáze obsahující 26 fotografií krevního řečiště. Výsledky jsou řádně diskutovány v poslední části bakalářské práce. Po formální stránce nemám k práci větší výhrady, překlepy a pravopisné chyby nepřekračují únosnou mez. Množství použitých zdrojů je dostačující, zde mám jen drobnou radu, v technických textech by mělo být řazení literárních zdrojů abecedně. Práci studenta Miroslava Stibůrka hodnotím známkou "výborně" A/93 bodů a přikládám otázky k obhajobě.
eVSKP id 102337