MATOUŠOVÁ, K. Sušení a předehřev v zalévacím procesu epoxidů [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2017.
Studentka Klára Matoušová vypracovala bakalářskou práci s názvem Sušení a předehřev v zalévacím procesu epoxidů (Drying and preheating in potting process of epoxides). Součástí bakalářské práce bylo prostudování základního složení, vlastností a mechanizmů při vytvrzování epoxidů, prostudování používaných technologií s poukázáním na možnosti optimálnějšího řešení z pohledu dosažení lepších výsledků vysušení. Cílem práce byl návrh možnosti sušení funkčních částí před zalitím do epoxidu předsoušením materiálů. Stanovení podmínek pro vysušení, nejvhodnější metody pro vysušení, případně náhradu používaných materiálů za materiály, které se lépe vysouší. V závěru měla studentka navrhnout možnosti optimálního řešení předehřevu a vysušení použitých materiálů před zalitím do epoxidu. Konstatuji, že zadání bakalářské práce bylo splněno. Práce splňuje náležitosti pro bakalářskou práci. Studentka přistupovala k práci velmi iniciativně a zodpovědně, spolupracovala s vedoucím bakalářské práce, dodržovala dohodnuté termíny a respektovala všechna doporučení a zadané úkoly. Práci doporučuji k obhajobě a hodnotím 100 body.
Studentka Klára Matoušová se ve své práci zabývá problematikou vysoušení a vytvrzování epoxidových pryskyřic, používaných pro zalévání přístrojových transformátorů. Úkolem studentky bylo navrhnout možnosti sušení funkčních částí před zalitím do epoxidu, stanovit nutné podmínky pro vysušení, nejvhodnější metody pro vysušení a případně zvolit náhradu za špatně vysušitelné materiály. Součástí zadání bylo také navrhnout optimální řešení předehřevu před zalitím do epoxidu. Práce je zpracována v rozsahu 44 číslovaných stran včetně obrázků a seznamu literatury. Teoretická část je zpracována v rozsahu 13 stran. Rozsah a obsah této části je přiměřený požadavkům na bakalářské práce. Některé nadpisy kapitol, jsou však poněkud zavádějící. Například kapitola „3.2.1. Vliv teploty na vlastnosti epoxidových pryskyřic“, kde v textu není o teplotním vlivu ani zmínka. V kapitole 4.4. je uvedeno, že „během většiny z těchto procesů může materiál navlhnout,…“ ale není zřejmé, o jaké procesy se jedná. Kapitola „5.3. Přehled sušáren“ slibuje rozbor základních představitelů kontaktních, konvekčních a radiačních sušáren včetně jejich představitelů, ale je uveden pouze seznam jejich představitelů. Praktická část v rozsahu 16 stran popisuje postup měření zvolený pro stanovení vlhkostí jednotlivých vzorků a především značné množství naměřených dat a vynesených grafických závislostí. Měření probíhalo dle normy ČSN EN ISO 638 (500417) v intervalech po 3, 4, 21 a 24 hodinách od počátku měření. Z mého pohledu se tyto intervaly, zvláště na začátku měření a mezi 4 – 21 hodinou, jeví příliš velké a navzdory normě by měření zasloužilo větší četnost. Vlhkost vzorků byla stanovena tak, že byl stanoven úbytek hmotnosti před sušením a po sušení. To by bylo možné pouze v případě, že by všechna voda byla ze vzorků vysušena. Vzhledem k průběhům závislostí hmotnosti na sušení některých vzorků, toto však evidentně není pravda a nelze tedy takto vlhkost stanovit. Tabulky naměřených hodnot neobsahují označení klíčové veličiny a uvedení její jednotky. Toto je uvedeno pouze v popisu tabulky, což k přehlednosti nepřispívá. V závěru práce jsou zhodnocena provedená měření a pro špatně vysušitelné vzorky navrženy vhodnější náhrady. Poněkud postrádám podrobnější zhodnocení dosažených výsledků a shrnutí návrhu optimálního předehřevu. Grafické zpracování a vnější úprava předložené práce jsou na velmi dobré úrovni. Přes uvedené připomínky práce splňuje požadavky kladené na tento typ práce. Zadání práce bylo splněno a proto ji doporučuji k obhajobě.
eVSKP id 103345