SLÁMOVÁ, J. Studium sterilizačních účinků dielektrického bariérového výboje [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta chemická. 2013.
Disertační práce se zaměřila na studium aplikace nerovnovážného plazmatu dielektrického bariérového výboje na inaktivaci vybraných mikroorganismů. Bylo použito různých směsí reakčních plynů, přičemž výboj byl provozován převážně v homogenním objemovém módu. Pozornost byla věnována i verifikaci jednotlivých mechanismů vedoucích k inaktivaci mikroorganismů. Jednalo se o vlivy UV záření, teploty a reaktivních částic jak samostatně, tak i v synergickém působení při přímé interakci plazmatu s mikroorganismy. Jako nosiče mikroorganismů byl využit papír a polymerní fólie, přičemž mikroorganismy byly jak ve vegetativní formě, tak i v podobě spor. Získané výsledky jasně prokázaly efektivitu plazmochemické sterilizace a výrazný synergický efekt mezi jednotlivými sterilizačními vlivy, přičemž silně záviselo na druhu mikroorganismu. Získané výsledky byly široce konfrontovány s daty dostupnými v soudobé literatuře. Získané poznatky byly dosud prezentovány ve 3 časopiseckých publikacích a 11 příspěvcích na konferencích, další publikace je ve fázi přípravy. Materiál získaný během řešení disertační práce představuje velmi dobrý základ pro další detailní studium, které je otázkou budoucnosti. Doktorandka se během svého studia podílela na vedení bakalářských a diplomových prací tří studentek, u další studentky se podílela na vedení její bakalářské práce. Celkově doktorandka prokázala schopnost samostatné vědecké práce a vedení malého řešitelského kolektivu. Získané výsledky i metodiky jsou příslibem pro další odborný růst doktorandky i po obhájení práce. Práci doporučuji k obhajobě.
Aktuálnost řešeného tématu Tato multidisciplinární tématika zahrnující fyziku plazmatu a problematiku sterilizačních metod se v současnosti stává předmětem jednoho z nejrychleji se rozvíjejících oborů. Tato skutečnost je dána vysokým aplikačním potenciálem například v potravinářském průmyslu, lékařství, dopravě potravin, dopravě ovoce i životního prostředí jako celku. Použité metody a postupy Pro zpracování disertační práce použila autorka klasický přístup spočívající v popisu současného stavu problematiky, následované experimentální částí ve které je popsána použitá aparatura, diagnostické metody a mikrobiologické postupy. Pozornost je dále věnována studiu vlivu UV záření případně teploty na sterilizační proces a nakonec je popsána použitá skenovací elektronová mikroskopie. Čtvrtá kapitola je věnována dosaženým výsledkům. První část této kapitoly se týká výsledků, získaných použitím optické emisní spektroskopie a termočlánku a druhá část pak vlastní sterilizaci. V závěru autorka shrnuje dosažené výsledky, dále je uveden seznam použitých značek, citovaná literatura a nakonec seznam vlastních prací autorky. Výsledky práce (které lze považovat za nové vědecké poznatky) Předložená disertace je zejména prácí experimentální. Za její těžiště pak považuji výsledky uvedené v kapitole 4.2 týkající se vlastní plazmové sterilizace. Jedná se zde o sterilizaci v plazmatu buzeném v argonu a v dusíku, analyzu vlivu dílčích inaktivačních mechanizmů hrajících roli při sterilizaci v dielektrickém bariérovém výboji, o sterilizaci v plazmatu buzeném ve vzduchu, o studium vlivu vlhkosti a nakonec o vlivu plazmatu na nosné medium. Za nejzajímavější část této kapitoly pak považuji část týkající se sterilizace v plazmatu buzeném v argonu a dusíku. Autorka zde uvádí inaktivační křivky například pro spory plísně Aspergillus niger pro různé experimentální podmínky, hovoří o rozdílech mezi jejími výsledky a výsledky jiných autorů. Tyto rozdíly pak vysvětluje efektem stínění i případně i strukturou nosného media – papíru. Velmi zajímavé výsledky byly také získány při porovnání inaktivačních efektů v plazmatu buzeném v argonu a v dusíku a roli UV záření na jednotlivé používané vzorky. Výsledky práce lze také hodnotit na základě seznamu prací disertantky. Z tohoto seznamu obsahujícího 4 časopisecké publikace, 1 knižní publikaci, 7 příspěvků na českých a 7 příspěvků na zahraničních konferencích je zřejmé že autorka věnuje publikaci svých výsledků trvalou pozornost. Uvedená čísla však platí za následujícího předpokladu týkajícího se jména autorky disertace. U řady příspěvků totiž postrádám jméno Slámová a naopak se vyskytuje jméno Vrajová. Soudím, že se jedná o stejnou osobu, ale uvedená skutečnost právě v souvislosti se seznamem publikací disertantky zde mohla být zmíněna. Kvalita formálního zpracování disertace Disertační práce o rozsahu 117 stránek je zpracována pečlivě, přehledně a graficky velmi kvalitně. Představuje vyvážený a kompaktní celek svědčící o schopnosti autorky jasně formulovat dosažené závěry. Nehledě na tuto skutečnost se však autorka nevyhnula některým nepřesnostem: • Str.11 – Autorka hovoří o prvním použití plazmatu generovaného koronovým výbojem pro inaktivaci mikroorganismů Siemensem v roce 1857 s odkazem na literaturu [7] – tato reference je však M. Laroussi. Ve skutečnosti se však jednalo o dielektrický barierový výboj a správná citace je: W. Siemens, Poggendorfs Ann. Phys. Chem. 102, 66 (1857). • V některých situacích je terminologie používaná autorkou poněkud nekonsistentní. Příkladem je: hustota výkonu (str.28); hustota energie (str.25); spotřebovaný výkon (str.32). Všechny tyto veličiny mají dle autorky stejný rozměr: W.cm-2. Na str. 41 je pak veličina se stejným rozměrem (numericky menším) nazývána dávkou. • V abstraktu pak veličině nazývané “hustota výkonu“ udává rozměr W/cm3. • Str. 47: V prvním řádku tabulky je uvedena hustota výkonu ve W/cm3 , v legendě se pak hovoří o přehledu použitých výkonů. • Obrázky 10, 12 a 14 – relativní intenzita je udávána v nm. • V některých situacích autorka používá neobratné jazykové formulace. Str. 41: „ nedochází k propagaci energetických fotonů“; str. 12: „ nepředstavují žádný risk“; str. 65: „teplota je jedním z mechanizmů“. Případné aplikace výsledků v praxi Výsledky předložené v disertaci jsou důležité pro fenomenologický popis procesů ke kterým dochází při sterilizaci vzorků dielektrickým bariérovým výbojem v argonu, dusíku případně v suchém/vlhkém vzduchu, ale mohou mít i významné aplikační výstupy například v lékařství, v potravinářském průmyslu, při dopravě a skladování potravin nebo ovoce a podobně. Závěr Z práce je zřejmé, že její autorka získala řadu výsledků, dokazujících, že použití dielektrického bariérového výboje v argonu, dusíku případně v suchém/vlhkém vzduchu má významné sterilizační účinky. Tyto výsledky významně prohlubují poznatky v této atraktivní oblasti, dokazují schopnost autorky k samostatné tvořivé práci a proto navrhuji, aby práce byla doporučena k obhajobě.
eVSKP id 65449