SEDLÁČEK, J. Biosenzor halogenovaných látek jako přístroj využívající fluorescenční metodu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Hubálek, Jaromír

Student Jiří Sedláček pracoval na své práci intenzivně po celé dva roky magisterského studia. Svou práci konzultoval pravidelně a pracoval velmi samostatně. Vedle této práce pracoval jako pomocný vědecký pracovním v Laboratoři mikrosenzorů a nanotechnologií, kde vytvořil mimo jiná další funkční zařízení. Se svou prací se zúčastnil i studentské konference EEICT. Z mého pohledu jako vedoucího práce, bylo zadání bezezbytku splněno. Celý systém byl implementován do jedné přístrojové skříně a odzkoušen v Loschmidtových laboratořích na Masarykově univerzitě, kde měli o přístroj eminentní zájem. Celá práce je zpracována velmi přehledně dle běžných kritérií pro technickou diplomovou práci a s její formou jsem spokojen. Využití literatury je sice převážně s dostupných internetových zdrojů, ale při návrhu systému takového druhu je to adekvátní, protože většina zdrojů není anonymní a mnohdy se jedná o recenzované články. Z tohoto pohledu lze vytknout pouze, že téměř všechna použitá literatura je v českém jazyce. Z uvedených důvodů hodnotím práci jako výbornou/A.

Posudek oponenta

Prokop,, Zbyněk

Bc. Jiří Sedláček v předkládané diplomové práci splnil zcela náročné zadání a dosáhl plánovaného cíle, sestrojení a odzkoušení nového fluorimetrického detektoru pro biosenzorické aplikace. Celkově projekt považuji za nadprůměrně rozsáhlý, zahrnující pochopení a návrh řešení problematiky fluorimetrického měření biochemických reakcí v rámci daného zadání - enzymatická detekce halogenovaných kontaminantů ve vodném prostředí, dále návrh a realizaci technického uspořádání optických a elektronických součástí přístroje, a také programování softwarového a firmwarového vybavení. Zaměření diplomové práce je vysoce aktuálním směrem vývoje moderních senzorických systémů založených na vysoce citlivé biochemické reakci nebo interakci biomolekul s analytem a jeho propojení s technickým detekčním uspořádáním. Diplomová práce je logicky strukturovaná, komplexně v jednotlivých kapitolách rozebírá všechny aspekty důležité pro řešení zadání, návrh a vlastní řešení i testovací měření výsledného přístroje. V kapitole 1 autor vypracoval obecný přehled možných přístupů pro konstrukci biosenzorů s detailním zaměřením na optické biosenzory. Kapitola 1.3 popisuje funkci konstruovaného biosenzoru. Úvodní vysvětlení funkce není úplně jasné, je zde definována reakce látky s protilátkou, za protilátku v reakci je označen enzym později také fluorescenční indikátor. Protilátka je protein, který je schopen specificky vázat a tak rozpoznávat cizorodé látky. Jako takové mohou být a jsou protilátky využívány v tzv. afinitních biosenzorech. Popisovaný systém využívá enzym, jako katalyzátor chemické přeměny analyzované látky. Oba pojmy, protilátka a enzym, by neměly být zaměňovány. V kapitole 5 popisuje testovací měření s nově sestrojeným fluorimetrem. Z popisu výsledků není zcela jasné, proč byly po úpravě měřených dat testovány varianty uvedené na obrázku č. 36 (pH 6 množství fluorescenčního barviva 20 a 100 l a pH 9 s množstvím barvičky 500 a 900 l)? Jaké závěry je možné z porovnání těchto variant odvodit? Jak si autor vysvětluje, že po úpravě sběru dat během měření v pH 6 je fluorescence stále stejná v obou variantách s různou koncentrací fluorescenčního indikátoru, a při pH 9 dokonce varianta s vyšším množstvím barvičky dává nižší fluorescenci, kdy v prvotních měřeních (obr. 35) byla pro vyšší koncentraci barvičky zaznamenána vždy vyšší fluorescenční odezva? Práce je v jednotlivých svých částech vyvážená, vetší důraz mohl být ze strany autora kladen na výsledkovou část a hlubší diskusi. K formální stránce mám pouze několik menších připomínek. Číslování reference by nemělo být (zne)užíváno jako součást věty, např. "Dělení je podle [3]." nebo "... převzato z [2] a upraveno". Vysvětlení zkratek v seznamu není nutné referovat (viz. "pH vodíkový exponent ... [8]"). Zavádění zkratek by mělo být jednotné v celém textu. Při zavedení zkratky je obvyklé uvést celý název se zkratkou v závorkách, poté je možné používat už jen zkratku, tak jak je to užito při zavedení většiny zkratek v textu. Pro některé zkratky ovšem není uveden celý název ani v textu ani v seznamu zkratek (např. "SPR metoda", "PN přechod", "CMOS technologie", aj.), pro jiné je uvedena zkratka bez zavedení ("AD převodník", str. 23, 26), v další části pak je používán celý název (např. " analogově digitálními převodníky", str. 32), v další části textu pak se objevuje klasické zavedení zkratky s celým názvem a zkratkou v závorkách (" analogově digitální (AD) převodníky", str. 36, 37). Sestrojený fluorimetr je plně funkční s vysokou technickou úrovní, využívá maximální možnou citlivost danou technickým uspořádáním. Přístroj má racionální uspořádání a velikost, ovládací software je uživatelsky příjemný a zahrnuje veškeré předpokládané prvky pro ovládání přístroje, monitoring dat i export naměřených hodnot. Vývoj a konstrukce tohoto zařízení byla publikována na odborné konferenci a předpokládám i další publikační výstup v odborném periodiku. Přístroj byl konstruován na požadavky praktické aplikace kontinuální detekce nebezpečných halogenovaných kontaminantů v prostředí novým inovativním způsobem a bude tak využit v praxi při projektech monitoringu a ochrany životního prostředí realizovaných v rámci aktivit Centra pro výzkum toxických látek v prostředí při Masarykově universitě.

eVSKP id 31764