BEKR, O. Využití běžeckého wattmetru STRYD pro stanovení úrovně VO2max u vytrvalostních běžců [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. CESA. 2023.
Téma práce, které si student ke zpracování vybral, nebylo doposud v rámci studijního programu Sportovní technologie realizováno. Jedná se o využití běžeckého wattmetru pro stanovené úrovně VO2max u vytrvalostních běžců. Téma je zajímavé i z toho důvodu, že může mít požadovaný praktický přesah nejen do výuky studijního programu, ale výsledky bude možné využít i ve sportovním tréninku. Teoretickou část práce zpracoval diplomant na potřebné úrovni. Prokázal, že se v dané problematice orientuje, výběr a množství odkazů na literaturu je dostačující a opírá se o relevantní zdroje popisující řešenou problematiku. Autor definoval hlavní cíl práce, kterým bylo definování vztahu mezi běžeckým výkonem měřeným wattmetrem Stryd a spotřebou kyslíku (VO2). Současně byl stanoven i dílčí cíl a 3 výzkumné otázky, které se věnují vztahu úrovně běžeckého výkonu a úrovně VO2 a zda je případně možné za pomoci wattmetru STRYD odhadovat úroveň maximální spotřeby kyslíku VO2max. Sběr dat probíhal na základě předem stanovených testovacích protokolů v průběhu zimního a letního semestru. Již v rámci prvních měření byl kladen důraz především na spolehlivost a vhodnost zvolených metod měření, kde se například ve venkovním prostředí projevily jako limitní klimatické podmínky (nízká teplota vzduchu) u přístroje VO2 master, který při teplotách pod 17 °C nepracuje správně. V další části práce následuje popis testových protokolů včetně deskriptivních dat o testovaných osobách, popis sledovaných parametrů a použitých přístrojů. Výsledky jsou rozděleny do několika oblastí podle způsobů (lineárních modelů) pro hodnocení vztahu mezi VO2 a PO, případně dalšími veličinami měřenými wattmetrem Stryd včetně porovnání měření ve vnitřním a venkovním prostředí. Výsledky jsou doplněny o grafy a tabulky, které vhodně doplňují textovou část. V části diskuse se autor věnuje odpovědím na stanovené výzkumné otázky, které vhodně porovnává a kriticky posuzuje s dostupnými odbornými pracemi především ze zahraničí. Formální zpracování práce a její rozsah je na odpovídající úrovni pro bakalářskou práci a současně v souladu s platnými normami psaní a publikování v daném oboru. Jazyková a stylistická úroveň je vyhovující. S ohledem na grafickou úpravu práce bych však příště doporučoval některá schémata a obrázky nekopírovat z původního zdroje, ale spíše je překreslit. Student od počátku realizace projektu spolupracoval na velmi dobré úrovni, dodržoval stanovené termíny a samostatně se snažil přinášet nová technická i praktická řešení. Zpracování dat a výsledků také průběžně konzultoval s odborníky na UBMI ale i odborníky z praxe. Celkově hodnotím bakalářskou práci jako velmi zdařilou, student prokázal, že se v dané problematice orientuje. Drobné rezervy spatřuji především v písemné části práce, kde je potřeba lépe pracovat se zahraničními zdroji a detailněji popsat využité metody a prezentovat výstupy práce. Ani tyto připomínky však nesnižují kvalitu odvedené práce a tuto práci jednoznačně doporučuji k obhajobě. Práci uděluji 90 ze 100 a hodnotím známkou A. Mgr. Jan Pavelka, Ph.D.
Bakalářská práce s názvem Využití běžeckého wattmetru STRYD pro stanovení úrovně VO2max u vytrvalostních běžců se zabývá predikcí běžeckého výkonu na základě dat získaných z nositelné elektroniky. Tato práce velmi podrobně rozebírá možnosti použití běžně dostupných měřičů výkonu, principy fungování a jejich využití v tréninkovém procesu. Práce je velmi podrobná a precizně zpracovaná, má jen velmi málo formálních nedostatků, jako např. chybějící interpunkce, překlepy, nebo nejednotný vzhled začátku kapitol, což ale nemá dopad na celkový velmi dobrý dojem z práce. Práci uděluji 90 bodů ze 100 možných a hodnotím známkou A.
eVSKP id 151596