MORAVEC, P. Toolbox pro spolupráci MATLABu s externími simulačními programy [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2009.

Posudek vedoucího

Oliva, Lukáš

Student zadání splnil na dobré úrovni. Správně pochopil a realizoval propojení zadaných programů s MATLABem přes potíže, které aktivně řešil s technickou podporou výrobců programu. Pro tyto potřeby zvládl programování ve Visual Basicu. Rozhraní ve VBA přenesl do MATLABu a s jeho pomocí provedl optimalizaci planární antény. V další části projektu implementoval tři moderní globální optimalizační metody PSO, diferenciální evoluci a SOMA. Práci se student věnoval samostatně a aktivně a využíval i domluvené konzultace. Práci bohužel uškodilo, že sepsání se student věnoval až v závěru semestru. Text práce je psán nepříliš obratným stylem s místy nepřesnými formulacemi s občasnými překlepy a chybami. Závěrečné kapitoly obsahující srovnání optimalizačních algoritmů jsou poměrně krátké. Výsledky porovnání optimalizačních algoritmů by zasloužily hlubší rozbor a popis podobně jako postup ověření funkčnosti propojovací vrstvy (kap. 4.6). Porovnání optimalizačních algoritmů postrádá zdůvodnění výběru testovacích funkcí. I přes uvedené nedostatky jsou výsledky diplomové práce - toolbox a implementace optimalizačních algoritmů - zajímavé a užitečné k ovládání simulačních programů pomocí skriptovacích jazyků. Práci proto doporučuji k obhajobě.

Posudek oponenta

Sekanina, Lukáš

V diplomové práci byl navržen a implementován způsob propojení Matlabu se dvěma programy určenými pro simulaci elektromagnetických struktur (CST Microwave studio a Ansoft HFSS). Dále byly implementovány různé optimalizační algoritmy a jejich funkčnost byla ověřena na testovacích úlohách a reálném problému z oblasti optimalizace elektromagnetických struktur. V první kapitole diplomant uvádí čtenáře do problematiky historie vývoje software. Místy technicky nepřesný popis spojený s chybami v českém jazyce nezanechává příliš dobrý dojem. V druhé kapitole jsou popsány zvolené simulační programy a skriptovací rozhraní. Na příkladech jsou demonstrovány typické konstrukce nutné pro řešení tohoto projektu. V kapitole 3 je popsán navržený Toolbox. Zde bych před popisem vlastní implementace očekával obecnou podkapitolu, která by vysvětlila celkovou filozofii návrhu a nastínila typické problémy, které je nutné řešit. Navržená knihovna podporuje požadované funkce. Není zřejmé, proč je do kapitoly 3 zařazena podkapitola 3.6 Model planární antény. Podle mého názoru by ji bylo vhodné přesunout do experimentální části. Kapitola 4 popisuje tři optimalizační algoritmy (PSO, DE a SOMA) a jejich typické nastavení. Popis těchto algoritmů se mi zdá poněkud neformální. Ve vztahu (1) na straně 22 například chybí vysvětlení významu některých symbolů. Kapitoly 4.3.2 a 4.4.2 obsahují pouze obrázek, což rovněž nebývá zvykem. Není zřejmé, proč je do kapitoly 4 zařazena podkapitola 4.6 Ověření funkčnosti propojovací vrstvy. Podle mého názoru by ji bylo vhodné přesunout do experimentální části. Kapitola 5 obsahuje detailní popis velkého množství testovacích funkcí. V kapitole porovnávající optimalizační algoritmy jsou však použity jen tři testovací funkce. Není zřejmé, proč je testovacím funkcím věnována taková pozornost a proč byly nakonec použity jen právě ty tři. Šestá kapitola porovnává popsané optimalizační algoritmy na zvolených testovacích funkcích a na reálném problému definovaném v kapitole 3.6. Zde postrádám kompletní uvedení všech parametrů u použitých algoritmů. V rámci statistického vyhodnocení by bylo vhodné uvést průměrný počet evaluací, které jednotlivé algoritmy potřebují k nalezení požadované hodnoty. Rovněž by bylo vhodné uvést výsledky dosažené těmito algoritmy (a na zvolených úlohách), které uvádí literatura. Jen tak by bylo možné posoudit, že implementace uvedených algoritmů byla provedena korektněV první kapitole diplomant uvádí čtenáře do problematiky historie vývoje software. Místy technicky nepřesný popis spojený s chybami v českém jazyce nezanechává příliš dobrý dojem. V druhé kapitole jsou popsány zvolené simulační programy a skriptovací rozhraní. Na příkladech jsou demonstrovány typické konstrukce nutné pro řešení tohoto projektu. V kapitole 3 je popsán navržený Toolbox. Zde bych před popisem vlastní implementace očekával obecnou podkapitolu, která by vysvětlila celkovou filozofii návrhu a nastínila typické problémy, které je nutné řešit. Navržená knihovna podporuje požadované funkce. Není zřejmé, proč je do kapitoly 3 zařazena podkapitola 3.6 Model planární antény. Podle mého názoru by ji bylo vhodné přesunout do experimentální části. Kapitola 4 popisuje tři optimalizační algoritmy (PSO, DE a SOMA) a jejich typické nastavení. Popis těchto algoritmů se mi zdá poněkud neformální. Ve vztahu (1) na straně 22 například chybí vysvětlení významu některých symbolů. Kapitoly 4.3.2 a 4.4.2 obsahují pouze obrázek, což rovněž nebývá zvykem. Není zřejmé, proč je do kapitoly 4 zařazena podkapitola 4.6 Ověření funkčnosti propojovací vrstvy. Podle mého názoru by ji bylo vhodné přesunout do experimentální části. Kapitola 5 obsahuje detailní popis velkého množství testovacích funkcí. V kapitole porovnávající optimalizační algoritmy jsou však použity jen tři testovací funkce. Není zřejmé, proč je testovacím funkcím věnována taková pozornost a proč byly nakonec použity jen právě ty tři. Šestá kapitola porovnává popsané optimalizační algoritmy na zvolených testovacích funkcích a na reálném problému definovaném v kapitole 3.6. Zde postrádám kompletní uvedení všech parametrů u použitých algoritmů. V rámci statistického vyhodnocení by bylo vhodné uvést průměrný počet evaluací, které jednotlivé algoritmy potřebují k nalezení požadované hodnoty. Rovněž by bylo vhodné uvést výsledky dosažené těmito algoritmy (a na zvolených úlohách), které uvádí literatura. Jen tak by bylo možné posoudit, že implementace uvedených algoritmů byla provedena korektně. U předkládané realizace bych očekával podrobnější popis souborů přiložených na datovém médiu a alespoň stručnou hlavičku (funkce, autor apod.) u každého vytvořeného souboru. Hlavní slabinou práce je velmi nízká jazyková úroveň. Autor se dopustil mnoha hrubých gramatických chyb. Některé věty nedávají smysl. Několikrát mě napadlo, zda nejsou přímo bez úprav převzaty z programu pro automatizovaný překlad. Rovněž v anglické verzi abstraktu práce je několik chyb. I přes výše uvedené nedostatky doporučuji práci k obhajobě.

eVSKP id 21943