LÁTAL, J. Stejnosměrný regulovatelný spínaný zdroj [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2022.
Bakalářská práce s názvem stejnosměrný regulovatelný spínaný zdroj se věnuje teoretickému rozboru, návrhu a realizaci stejnosměrného měniče. V teoretické části jsou popsány různé topologie spínaných zdrojů a všechny nezbytné součásti. Druhá část je věnována návrhu a praktické realizaci jednočinného propustného měniče. Funkčnost měniče byla ověřena měření, což ukazují naměřené průběhy důležitých veličin v měniči. Nicméně se studentovi se nepodařilo dosáhnout úplné funkčnosti regulačních obvodů, zejména nastavení regulátorů proudu a napětí. Student přistupoval k bakalářské práci v celém časovém úseku svědomitě. Hojně využíval konzultace, jak osobně, tak prostřednictvím MS Teams, kde věnoval velkou pozornost připomínkám vedoucího. Student nejčastěji pracoval s literaturou, kterou mu doporučil vedoucí. Na druhou stranu práci velmi srážela zbrklost a ukvapenost studenta. Ta se projevovala mimo jiné v nedostatečném nastudování technické dokumentace k součástkám. Problém zřejmě pramenil z nedostatečné znalosti anglického jazyka. Dále se ukvapenost projevila v realizaci měniče, kdy docházelo k chybám již při návrhu DPS. Spoustu zbytečného času bylo věnováno opravám chyb při pájení a výměně součástek kvůli neopatrné manipulaci při měření. V práci se téměř nevyskytují gramatické chyby. Práce má velmi dobrou formální úroveň, což dokládají obrázky ve vysoké kvalitě. Avšak je zde k nalezení mnoho svérázných až zavádějících tvrzení, což úroveň práce snižuje. Všechny body zadání tedy byly splněny, a i přes zmíněné nedostatky doporučuji práci k obhajobě.
Student Jiří Látal vypracoval bakalářskou práci s názvem Stejnosměrný regulovatelný spínaný zdroj, jejímž cílem je návrh a realizace jednočinného propustného měniče s impulsním transformátorem napájeného ze střídavé sítě. První část práce je teoretická a autor v ní popisuje činnost jednotlivých částí spínaných zdrojů (vstupní můstkový usměrňovač, výkonová část s transformátorem, výstupní LC filtr, budič s galvanickým oddělením, PWM modulátor a regulační obvody). Následuje návrh impulsního transformátoru, tlumivky a kondenzátorů v LC filtru, dimenzování výkonových polovodičových prvků a určení ztrát v nich, návrh proudového bočníku a budiče výkonových tranzistorů. Poslední kapitola je zaměřena na realizaci navrženého zdroje, jehož činnost je dokumentována přiloženými oscilogramy. Autorovi se bohužel nepodařilo dosáhnout úplné funkčnosti regulačních obvodů. Všechny body zadání byly splněny, práci tudíž doporučuji k obhajobě. Musím však vytknout některé nedostatky. V textu se občas vyskytují tvrzení, která vykouzlí čtenáři úsměv na tváři, z nichž některá jsou navíc přinejmenším sporná: Například na straně 8 je věta „Jeho účinky (myšleno výstupního filtru) jsou na vysoké frekvenci vynikající.“ Na straně 11 má transformátor místo rozptylové indukčnosti „rozptylovou kapacitu“. Dále na straně 14 se vyskytuje tvrzení: „Při sepnutém i vypnutém stavu obou tranzistorů (v jednočinném propustném měniči) je do zátěže dodáván proud. (…) Při rozepnutém stavu tranzistorů tlumivka pomalu ztrácí svou nahromaděnou energii (proud) a dělí se přes (nulovou) diodu D02 do zátěže. Doba tohoto děje je závislá na velikosti zátěže, a proto je doba periody proměnná. Proud je však do zátěže dodáván po celou dobu periody.“ Na straně 22 autor tvrdí, že na Obr. 2.15 se proudové omezení nachází v podřízené proudové smyčce, ve skutečnosti je však na Obr. 2.15 tento blok vně proudové smyčky. Na straně 30 je uvedeno, že „Z Obr. 2.6 plyne, že proud sekundárním vinutím má pilovitý tvar.“, na zmiňovaném obrázku je však nakreslen magnetizační proud, který teče primárním vinutím. Nadpis „Ověření vzniku skinefektu“ na straně 31 vyvolává dojem, jako by se skinefekt ve vinutí vysokofrekvenčního transformátoru vyskytoval jen za určitých podmínek a bylo tedy nutné ověřit, zda se vůbec objeví. Citování dalších podobných tvrzení by překračovalo rámec posudku. Dále se v práci vyskytuje několik překlepů, gramatické chyby naštěstí neobsahuje. Celkově práce působí, jako by ji autor před odevzdáním nezkontroloval, případně nepožádal o kontrolu jinou osobu, a jako by před citovanými literárními zdroji dával občas přednost spíše vlastní bohaté fantazii. Z uvedených důvodů hodnotím práci 72 body, tedy známkou C.
eVSKP id 142648