LOKAJ, J. Laboratorní úloha zaměřená na všepropustné fázovací články [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2021.
Tématem bakalářské práce je laboratorní přípravek pro výuku v předmětu Elektrické filtry. S ohledem na pandemii koronaviru a po dohodě se studentem byla evoluce přípravku ukončena návrhem desky plošného spoje a horního motivu přípravku. Student konzultací využíval nerovnoměrně, potřebnou intenzitu práce vyvíjel až čtrnáct dní před odevzdáním. Spolupráce se studentem byla náročná a jeho schopnost samostatné činnosti a invence velmi malá. I přes jednoduchost zadaného tématu bylo v návrhu přípravku i v textové části práce množství chyb (často zcela zásadní povahy), které se podařilo ve většinové míře nakonec odstranit. K práci lze však mít i nadále několik připomínek, z nichž čtyři níže uvádím. I přes několikeré upozornění je vztah (1.14) stále ve formátu, který znemožňuje správné sestavení rovnic. Rovněž jsem studentovi mnohokrát připomínal, aby nulové body přenosové funkce byly v komplexní rovině jasně viditelné. Toto není bráno v potaz u obrázků, které byly exportovány z programu SNAP, viz například Obr. 15 a Obr. 19. Fázovací článek s reálným operačním zesilovačem 741 by určitě neměl konstantní modul až do kmitočtu 1 GHz. Modul fázovacího článku s diferenčním zesilovačem na Obr. 54 lze jen stěží povžovat za konstantní. Zde by bylo vhodné diskutovat vliv vstupního odporu diferenčního zesilovače na kmitočtové charakteristiky dvojbranu.
Tématem práce je konstrukce lab. přípravku pro výuku fázovacích článků v předmětu Elektronické filtry. Teoretický úvod je podle mne dost obsáhlý a obšírný vzhledem k tématu, které má být řešeno (proč řešit detailně parametry obecného dvojbranu, princip OZ)? Výsledky teorie a LTspice simulací (případně pak i měření) by měly být porovnány v jednom obrázku (2 druhy křivek). Jinak není možné vyhodnotit, jak návrh vychází. Některé výsledky nepůsobí moc přesvědčivě. Navíc konstantnost modulu a fáze do 1 GHz na některých obrázcích je více než úsměvná. Některé obvody byly ověřeny experimentálně, ale jejich porovnání s teorií a simulací není diskutováno. Navíc nechápu, proč je fázová charakteristika ukázaných experimentů v kladných hodnotách (student asi neřešil vztažný kanál). Konstrukční podklady existují, ale fotografii vyrobeného přípravku jsem v práci nenalezl. Formální stránka závěrečné práce je neuspokojivá. Student nesprávně cituje a odkazuje na literaturu. Taktéž dost často necituje zdrojovou literaturu. Je zde mnoho formálních a formátovacích nedostatků (zisk 104 až 106 - nepoužívání horního indexu může zcela změnit interpretaci). Rovnice (1.14) není správně, tak jak je zapsána. Mělo by být řečeno, že kmitočtové charakteristiky na obr. 4 a 6 jsou normované (pravděpodobně k meznímu kmitočtu), tak jako ty další. V rovnicích (5.1) a (5.2) něco chybí. Obrázky nejsou příliš propracované, mnoho z nich je převzatých ve velmi špatné kvalitě (i ze simulátorů). Je to opravdu katastrofa (nejednotnost a místy i nízká čitelnost/rozmazanost) za hranicí akceptovatelnosti solidního technického vyjadřování. Na panelu přípravku chybí v některých místech spojení vodičů uzly. Obrázek 2 a 4 v příloze lab. úlohy má chybně osy (Im není vodorovná), atd. Zadání práce lze za daných podmínek chápat jako splněné, ale vše naznačuje, že práce byla kompletována ve velkém chvatu a mnoho náležitostí je hodně odfláknutých. Navrhuji hodnocení E/59b.
eVSKP id 134706