VESPALEC, V. Titan, jeho slitiny a intermetalika pro bilologické a průmyslové aplikace [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.

Posudek vedoucího

Čelko, Ladislav

Uvážíme-li, že na zpracování předložené bakalářské práce měl autor práce oproti ostatním svým řádně studujícím kolegům o jeden rok více, tak lze vytknout jeho velmi volný přístup k řešení zadané problematiky. Předložená práce tak má pouze velmi obecný charakter a obsahuje řadu nedostatků jak formálních tak i věcných. Z pohledu formálních nedostatků lze uvést například: členění a logickou návaznost některých kapitol (slitiny vs. jejich tepelné zpracování) a množství překlepů a stylistických chyb. Z pohledu nedostatků věcných lze uvést: částečné nesplnění bodu zadání pojednávající o vlivu technologie a tepelného zpracování na výslednou mikrostrukturu a vlastnosti titanu a jeho slitin, nepřehledné členění titanu a jeho slitin, absenci vyznačení částí z titanu a jeho slitin na v práci uvedených obrázcích, značné množství elektronických zdrojů sloužících pouze jako zdroj těchto obrázků, praktickou absenci závěru připomínající spíše abstrakt, a další. Nicméně předložená práce samostatnou snahou autora a svým rozsahem odpovídá požadavkům kladeným na tento typ obecných bakalářských prací a proto ji doporučuji s hodnocením dostatečně, tj. dle ECTS za E, k obhajobě.

Posudek oponenta

Jech, David

Práce předložená autorem Vítězslavem Vespalcem na téma Titan, jeho slitiny a intermetalika pro biologické a průmyslové aplikace o celkovém rozsahu 34 stran je rozdělená do šesti kapitol včetně seznamu použitých zdrojů, nicméně práce postrádá úvod. V první kapitole autor popisuje historii a současnost titanu a jeho slitin, chybí zde ale zmínka o intermetalických sloučeninách titanu. V druhé kapitole s názvem Ti a jeho slitiny autor popisuje čistý titan a jeho vlastnosti a dále se věnuje technologii výroby Ti a jeho slitin. V této podkapitole je velmi nepřehledně a místy až se zavádějícím dojmem rozebírána výroba titanu pomocí Krollova procesu. Autor zde uvádí několik chemických rovnic, které ovšem odpovídají výrobě titanu pouze z výchozí suroviny zvané rutil. Postup výroby titanu z výchozí suroviny zvané ilmenit je ovšem zcela odlišný. Podkapitola 2.3.5 jen velmi stručně popisuje intermetalika titanu a jejich využití v praxi. Vzhledem k důležitosti a aplikačnímu potenciálu těchto fází by měla podkapitola obsahovat daleko větší množství informací. V této podkapitole je též velmi stručně zmíněný superelastický jev a jev tvarové paměti. Třetí kapitola je věnována strojírenským aplikacím titanu a jeho slitin ať už v leteckém, vesmírném, sportovním, strojírenském či zbrojním průmyslu. Čtvrtá kapitola se velmi stručně zabývá využitím titanu a jeho slitin v oblasti bioaplikací. Předložená bakalářská práce obsahuje velké množství stylistických, gramatických a typografických chyb. Věty postrádají logické členění. Závěr práce nemá téměř žádnou vypovídací hodnotu – autor pouze stručně shrnul obsah. Z hlediska zadání stručné problematiky úkolu práce absolutně postrádá jakoukoli zmínku o aplikačním potenciálu čistého titanu a jeho slitin v blízké budoucnosti. Kladně lze hodnotit pouze rozsah použité literatury, nicméně skoro polovina těchto zdrojů jsou propagační webové stránky a ne odborná literatura. Formální zpracování seznamu použitých zdrojů neodpovídá zpracování podle normy ČSN ISO 690. Na základě autorovy práce tedy konstatuji, že předložená práce splnila požadavky, které jsou kladené na závěrečné rešeršní bakalářské práce, a lze ji s výše uvedenými výhradami doporučit k obhajobě s celkovým hodnocením: E.

eVSKP id 63229