ROUBALOVÁ, J. Optimalizace tepelného zpracování cementační oceli [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2013.
Práce vznikla na základě zadání z firmy, ve které studentka pracovala v rámci letni praxe. Práce je zaměřena na experimetnální ověření možnosti snížit teplotu austenitizace u konkrétní oceli. Po celou dobu řešení udržovala s technologem firmy kontakt a výsledky průběžně konzultovala s ohledem na technologickou reality firmy. S výjimkou tepelného zpracování vzorků prováděných ve firmě prováděla všechna experimentální měření i zkoušky v laboratořích UMVI. Studentka v průběhu řešení bakalářské práce prokázala dobrou orientaci v problematice tepelného zpracování ocelí i aplikaci na konkrétní materiál. Aktivní přístup hodnotím velmi kladně. Práce je zpracována s drobnými nepřesnostmi a formálními nedostatky; předpokládám že výsledky budou dobře využitelné v praxi. Práci doporučuji k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | A | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosažené vysledky a vyvozovat z nich závěry | A | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | C | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B | ||
| Samostatnost studenta při zpracování tématu | A |
Předkládaná práce se zabývá optimalizací TZ cementační oceli 18CrNiMo7-6, přičemž vznikla ve spolupráci s podnikem Wikov MGI. Práce je standardně rozdělena na část teoretickou popisující oceli i jejich TZ a část experimentální s dosaženými výsledky. Ve vlastním textu lze nalézt řadu chyb formálního charakteru a formulačních nepřesností. Studentka často píše mezi větu a tečku na jejím konci mezeru, používá písmeno "X" místo správného znaku "krát" uvedeného v symbolech MS Word apod. U obr. 20 chybí citace, byť jde o obrázek převzatý. Také by mělo být zvoleno vhodnější řazení obrázků do testu pro eliminaci větších "bílých míst" - např. str. 26 a 27. Popis jednotlivých křivek na obr. 28 není zcela jasný. U tabulek s teplotami TZ by mělo být vyznačeno, že se jedná o kalicí teploty aby nebylo nutné pátrat o jaké teploty se jedná ve vlastním textu práce. Zatížení při měření tvrdosti HV 0,1 je 0,1 kg a nikoli 0,1 k jak je uvedeno na více místech práce. Hodnocení mikrostruktury po TZ a její následný popis by měl být prováděn s větší pečlivostí, kdy pouze na základě pozorování pomocí SM při uvedeném zvětšení nelze stanovit zda se jedná o martenzitické, či bainitické jehlice. V práci je uvedeno, že byla měřena mikrotvrdost (HV 0,1), nicméně hodnoty byly převáděny na HRC, byť ARA diagramy uvádějí u jednotlivých křivek ochlazování hodnoty tvrdosti dle Vickerse, což je poněkud matoucí. Nesoulad je také mezi popisem dosažené mikrostruktury (str. 41), naměřenou tvrdostí HRC a uváděným ARA diagramem na obr. 52. Není také jasné proč byla hodnocena mikročistota – jsou uvedeny pouze parciální výsledky bez uvedení podrobností v kapitole diskuse. Na základě předložené práce lze konstatovat, že studentka prokázala schopnost jak experimentální práce v laboratořích, tak schopnost vyvozovat ze získaných výsledků parciální závěry. Závěrem lze říct, že i přes výše uvedené nedostatky je práce zdařilá a zcela splňuje požadavky kladené na tento typ prací, kdy získané výsledky jsou navíc využitelné v průmyslové praxi, proto ji doporučují k obhajobě.
| Kritérium | Známka | Body | Slovní hodnocení |
|---|---|---|---|
| Splnění požadavků a cílů zadání | A | ||
| Postup a rozsah řešení, adekvátnost použitých metod | B | ||
| Vlastní přínos a originalita | B | ||
| Schopnost interpretovat dosaž. vysledky a vyvozovat z nich závěry | C | ||
| Využitelnost výsledků v praxi nebo teorii | A | ||
| Logické uspořádání práce a formální náležitosti | B | ||
| Grafická, stylistická úprava a pravopis | B | ||
| Práce s literaturou včetně citací | B |
eVSKP id 65837