TOKOŠ, R. Napjatostně deformační analýza stožáru osvětlení stadionu [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2022.

Posudek vedoucího

Fuis, Vladimír

Téma této bakalářské práce bylo vypsáno obecně a konkretizaci řešené soustavy na stožár osvětlení stadionu ve Skalici si diplomant zvolil sám a s tím souvisí i jeho vztah k práci a splňuje i další, v zadání neuvedený cíl práce, a to vytvořit dodatečné studijní materiály pro studenty bakalářského studijního programu (hlavně pro předmět Statika a Pružnost a pevnost), protože komplexní řešení prostorových prutových soustav s analýzou napjatosti a deformace není z časových důvodů možné ve výuce provádět a studenti na tento fakt oprávněně poukazují. Zadání BP student obdržel již v roce 2020 a z důvodu COVIDu konzultace probíhaly online. Nejkomplikovanější částí práce byla úprava rámové konstrukce osvětlení na prutovou soustavu, kdy bylo třeba dodat do soustavy 7 prutů, tak aby bylo možné soustavu považovat za prutovou soustavu. Práce obsahuje řadu tabulek s výsledky, ale chybí detailnější analýzy, na což jsem diplomata upozorňoval, ale jeho klasická odpověď v online komunikaci „OK“ se ve všech případech bohužel nepromítla do úprav bakalářské práce. Celkově jsem z úrovně bakalářské práce zklamaný, protože jsem očekával, že díky přerušení studia diplomant práci provede na vyšší úrovni. Po formální stránce BP lze konstatovat, že práce není napsaná zcela přehledně a spíš popisuje, co student konkrétně prováděl, než aby byla obsahovala mírný nadhled nad řešenou problematikou. Práce často obsahuje krátké strohé věty, např. „Medzný stav pružnosti je = 250 MPa. Je to materiálová konštanta pre oceľ.“. Název kapitoly 2. 5 „Statická určitost“ není nejvhodnější. Některé věty v práci nedávají smysl a v textu chybí odkazy na obrázky. Po stránce jazykové postrádám před spojkami „aby“, „ktorá“, „kde“ a další čárku, práce obsahuje překlepy, seznam literatury v kap. 6 nemá jednotnou strukturu. Práci doporučuji k obhajobě a navrhuji celkové hodnocení práce „D“.

Posudek oponenta

Kovář, Jaroslav

Předložená práce se zabývá napjatostně deformační analýzou stožáru osvětlení na stadionu ve Skalici. První část práce je věnována teoretickému úvodu a krátké rešerši, osvětlení na stadionech, čímž student splňuje první bod zadání. Obecně je v celé části velké množství nepřesných formulací. Například v kapitole věnující se znaménkové konvenci u Castiglianovy věty je uvedeno, že budeme derivovat podle síly, ale není již řečeno co se bude derivovat, nepřesná je definice mezního stavu trhliny, v definici mezního stavu deformace je psáno, že funkčně přípustná deformace nepřekáží v konání konstrukce, u mezního stavu vzpěrné stability je v textu použita věta, že při bifurkaci se tlak mění ze stabilního na labilní a nastává stabilní ohyb, v rovnicích (6)-(9) se vyskytuje přebývající a nikde nevysvětlený symbol A a podobně. Po teoretickém úvodu následuje výpočtová část, ve které student upravil analyzovaný stožár tak, aby byl možný jeho analytický výpočet, jehož výsledky porovnal s výsledky numerického výpočtu a následně provedl další úpravy prutové soustavy tak, aby prutová soustava byla buď vnitřně nebo vnějškově staticky neurčitá, a i pro tyto varianty porovnal výsledky analytického a numerického výpočtu. Student navíc předpokládal dvě varianty zatížení větrem působícím v jedné nebo ve dvou osách. Jako podklady pro výpočty se studentovi dokonce podařilo obstarat ke stožáru výkresovou dokumentaci. Kladně hodnotím, že jednotlivé pruty jsou přehledně očíslovány, ovšem síly v nich jsou číslovány jiným způsobem, což zhoršuje přehlednost práce. Výsledky analytických a numerických výpočtů se téměř vždy shodují, čímž je verifikována jejich správnost, objevuje se zde ovšem několik prutů, kde jsou rozdíly mezi výsledky o něco větší (do 13 %). Na nejvíce zatíženém prutu ve variantě se zatížením větrem v ose Z se objevuje relativně velký rozdíl v napětích (v absolutní hodnotě tento rozdíl tak významný není), a protože rozdíl v normálových silách určených analyticky a numericky je výrazně menší, je patrné, že pro výpočet normálového napětí byla použita nepřesná hodnota obsahu příčného průřezu prutu. Vzhledem k malé hodnotě normálového napětí na tomto prutu, je tato nepřesnost pro praxi nevýznamná. Další moje výtka je ta, že v tabulkách je jako jednotka uveden Pascal, ovšem hodnoty napětí jsou v MPa. Poslední část práce se věnuje porovnání výsledků numerických výpočtů při použití LINK a BEAM prvků. U obou variant se objevují velké rozdíly ve výsledných hodnotách deformace, což je vzhledem k typu úlohy poměrně překvapivé. Celkově vzato je patrné, že student odvedl velký kus práce, nicméně odvedenou práci kazí zmíněné nejasnosti ve výsledcích a zejména mnoho nepřesně použitých pojmů v teoretické části. Z tohoto důvodu doporučuji práci k obhajobě a navrhuji hodnocení stupněm C.

eVSKP id 137227