ŠIMÁK, J. Měření vzdáleností mezi stanicemi v IP sítích [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2010.

Posudek vedoucího

Komosný, Dan

Posudek oponenta

Novotný, Vít

Diplomant Bc. Jan Šimák ve své práci řešil problematiku měření vzdáleností mezi stanicemi v IP sítích, jejímž řešením lze snížit celkové zatížení IP sítí a ve výsledku také zlepšit kvalitativní parametry realizovaných služeb. Téma práce je v současné době bouřlivého rozvoje služeb Internetu velice aktuální. Práce sestává z teoretické části popisující metody zjišťování pozice uzlů v Internetu a z praktické části, kde diplomant vytvořil program pro simulaci procesu výpočtu pozice uzlu s využitím metody Lighthouses Diplomant v kap. 1.2 správně uvedl, že doba odezvy na ICMP dotaz zahrnuje i dobu zpracování datagramu a níže pak konstatoval, že délka datagramu je 64 oktetů. Nebylo by vhodné pro přesnější výsledky použít takovou délku, která by odpovídala průměrné délce datagramu používaného pro určitou službu? Také mám další věcné připomínky k práci: - grafy na obr. 5.1 až 5.3 by měly být pojmenovány matematicky správně "distribuční funkce chyby" či spíše "odchylky", a nikoli jednou jako "chyba predikce" či "chybová funkce", - vztah 3.3 není správně, - v textu na str. 27 diplomant tvrdí, že v matici sestavené z vektorů lokální báze pro kontrolu nezávislosti vektorů tyto vektory tvoří sloupce, ale ve vztahu 3.8 tvoří řádky. - Co se týče vlivu více rozměrů na přesnost výpočtu, tak se domnívám, že by to mělo mít příznivý vliv, jak uvádíte v kap. 2.2 a nikoli rušivý, jak to vyplynulo z práce, pravděpodobnější se mi zdá závislost uvedená v dokumentu na internetové stránce http://www.cl.cam.ac.uk/research/dtg/www/files/publications/public/mp431/ast-jon-coord.pdf - Chybí mi podrobnější porovnání s ostatními metodami, viz zadání práce. Diplomant, ač dbal na dobrou grafickou úpravu, dopustil se v práci řady chyb formálního charakteru: - nepoužívat slovo "nejoptimálnější", výraz "optimální" již znamená "nejlepší", podobně jako slovo "nejideálnější", není třeba přehánět, stačí "ideální" - ne vždy správné značení proměnných a matic, jako například značení matic šikmými velkými písmeny, - neúplná věta v kap.1.2 "Zatížení sítě měřením roste kvadraticky s počtem stanic v síti. Při N stanicích je zapotřebí provést měření." Kolik měření je tedy třeba provést pro N stanic? - str.18 student píše o n-rozměrném prostoru a v předchozí rovnici má uvedenu proměnnou "d" značící počet souřadnic, ale zároveň tuto proměnnou používá ve stejném vztahu pro vzdálenost. Nesjednocené značení počtu rozměrů prostoru, počtu referenčních uzlů se pak objevuje i dále v textu, což činí problémy s orientací v problematice, - řada gramatických chyb či překlepů, jako "zkutečnost", dále nepohlídání shody podmětu s přísudkem v množném čísle minulého času. Co se týče celkového zhodnocení, diplomová práce má přiměřený rozsah, správné členění, také má logickou návaznost a vykazuje docela dobrou úpravu. Závěrem lze konstatovat, že diplomant prokázal schopnost zvládnout zadaný úkol, zpracoval zadanou problematiku, vytvořil simulační program, realizoval simulace řady scénářů a kriticky zhodnotil získané výsledky. Proto doporučuji práci k obhajobě a vzhledem k výše uvedeným skutečnostem doporučuji práci k obhajobě a navrhuji hodnocení C / 75b

eVSKP id 32304