DRŠKA, J. Problematika kritického zúžení stěny u vysokotlakého tváření kapalinou [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta strojního inženýrství. 2021.

Posudek vedoucího

Lidmila, Zdeněk

Student si pro svoji BP zvolil firemní zadání, jehož náročnost odpovídá zadání pro diplomovou práci. Tato skutečnost se negativně projevila během zpracování úkolu, kdy byla třeba úzká součinnost vedoucího BP. Přesto je na úrovni odevzdané BP patrná nezkušenost studenta se sestavením odborného textu. Kladně hodnotím zodpovědný přístup a snahu studenta o nalezení řešení stanoveného úkolu. Úroveň vlastní bakalářské práce je však na nízké úrovni, práce je neuspořádaná, nepřehledná, text je mnohdy obtížně srozumitelný s nízkou úrovní grafického zpracování. Řada nedostatků je i v přiložené výkresové dokumentaci. Cíle formulované v zadání bakalářské práce lze nicméně pokládat za splněné.

Posudek oponenta

Řiháček, Jan

Bakalářská práce Jana Dršky se zabývá rozvahou nad možnou optimalizací kritického ztenčení stěny plechu při tváření kapalinou. Řešeným dílem je mycí prostor u myčky nádobí, tj. výlisek, u kterého dochází při současné výrobě hydroformováním ke kritickému ztenčení v oblasti odtokového kanálu. Student se při návrhu optimalizace věnuje možnosti víceoperačního lisování, na kterou zaměřuje i literární rešerši. Pro zvolený koncept je v práci vypracován též technologický postup výroby a ověření s podporou numerické simulace. V závěrech student uvádí, že zmíněná cesta bohužel nevede k lepším výsledkům, neboť i po optimalizaci dílec vykazuje podle numerické analýzy vady stejného typu. Tento fakt ale nepovažuji za chybu v řešení práce, neboť tímto způsobem do jisté míry prozkoumal další možnou cestu, která ovšem vyžaduje další optimalizaci. Větší problémy spatřuji ve stylu, použitých metodách a obsahu bakalářské práce. Úvod mi připadá svou formou dosti odbytý. Již v této části je zřejmé, že autor má problémy s formulací vět, které díky zkomoleným výrazům nebo absenci čárek mnohdy nedávají smysl nebo jsou příliš šroubované, např.: "materiál je zvolen austenitická korozivzdorná ocel" nebo "postup výroby je takový, že se do hydroformovacího stroje je vložen polotovar" a mnohé další. V rámci kapitoly, věnující se rozboru součásti, postrádám bližší seznámení jak se současnou výrobou, tak s vlastní součástí, která se v práci víceméně nevyskytuje. Student pouze uvádí na obr. 1 jakýsi "výřez", který ale nemůže suplovat celou součást a neumožňuje čtenáři lepší orientaci v řešené problematice. Očekával bych např. schematické zobrazení řešeného mycího prostoru. Dále je v úvodním rozboru konstatováno, že "jako vstupní polotovar do procesu hydroformování vstupuje předsvářený tvar". Už se zde ale neuvádí, jak tvar vypadá, jaké má rozměry, jakou metodou a v jakých místech je svařován apod. Autor dále zmiňuje materiál dílce včetně jeho nezbytných parametrů s tím, že "materiál je zvolen". Přitom se zde ale řeší optimalizace dílce z praxe, pro který je jistě materiál již znám a není třeba jej volit. Je tedy otázkou, z jakého materiálu je dílec v současné době vyráběn? Na závěr úvodního rozboru se v práci uvádí, že je nutné analyzovat oblast s kritickým ztenčením. Čtenář by očekával, že se v kapitole 1 dále dozví základní parametry výroby i příčinu, proč je tvar dílce problematický a jak byly zjištěny defekty v daných místech výlisku. Autor sice některé výše zmíněné body uvádí, ale nutno říci, že velmi chaoticky a neutříděně, což víceméně předznamenává trend celé práce. Následuje rozvaha nad možnostmi optimalizace. Hned v úvodu je zmíněna výsledná simulace, a to bez jakéhokoliv kontextu či návaznosti. Její výsledky jsou totiž uváděny až v závěru práce. I přes tyto úvodní problémy kapitola obsahuje celkem tři možnosti, jakým směrem lze optimalizovat technologii výroby. Navrhovaná možná změna v podobě úplného odstranění odtokového kanálu mi připadá jako scestné řešení. Je totiž otázkou, jak by potom autor jeho funkci nahradil? V případě popisu druhého možného řešení nechápu funkci obr. 5, ani důvod, proč autor uvádí na závěr této podkapitoly schémata napjatosti, která s řešenou problematikou nemají co společného, snad jen okrajově a navíc o nich není jediná zmínka v textu. Zvoleným směrem optimalizace procesu hydroformování je "víceoperační tažení", byť plně nechápu označení této metody v souvislosti s použití hydroformování, a to tím spíš, že zde student zmiňuje klasické schéma víceoperačního tažení, navíc bez vysvětlujícího popisu v textu. Úvod teoretické části autor věnuje rozdělení technologií hydroformování. Když pominu hydroformování trubek, kterému je zde věnován řádek a půl, rozdělení hydroformování plechů autor uvádí "podle typu pevného nástroje, kterého plech kopíruje". Z toho je patrné, že dané problematice student zřejmě příliš nerozumí, protože se jedná o naprosto scestné tvrzení. V rámci navazující teoretické rešerše, pokud ji lze takto nazvat, autor dále rozebírá hlavní metody hydroformování plechů, jako Hydrofrom, Flexform, Wheelon a hydromechanické tažení. Při tom ale zapomíná na jiné metody, jako je ASEA nebo prosté tváření přetlakem kapaliny či pillow hydroforming, kterých je použito i pro optimalizovanou výrobu. Je tedy evidentní, že rešeršní část neobsahuje v tomto směru v podstatě žádné poznatky, které by mohly být použity v praktické části návrhu či optimalizace stávající výroby a tudíž celá rešeršní část víceméně postrádá smysl. Popisovaná metoda hydromechanického tažení je navíc ve skutečnosti její modifikace tzv. aktivní hydromechanické tažení. Vzhledem k tomu, že je nadpis kapitoly uveden bez literárních zdrojů a v celé kapitole se vyskytuje víceméně jen jedna literatura u obrázku, nelze dohledat, odkud byly informace získány. To v případě, že autor použil více zdrojů. Pokud byla použita jen jedna literatura, je toto řešení naprosto nedostačující. Jediná oblast, která je zde více do hloubky rozebrána je popis zjišťování tvářitelnosti. I když i zde jsou značné mezery. Výčet faktorů, jež ovlivňují tvářitelnost, nedává v některých případech smysl, navíc opomíjí další faktory, jako např. vliv materiálu, teploty, rychlosti aj. Při popisu tvářitelnosti a faktorů, jež ji ovlivňují, najednou autor uvádí ukazatele plastičnosti, což postrádá logiku. To platí i o dalších podkapitolách. Např. při popisu součinitele plastické anizotropie je v práci bez dalšího okomentování zmínka o plošné anizotropii a poté hned výpočty opět pro plastickou anizotropii, což přispívá k už tak dost velké chaotičnosti a neutříděnosti celé práce. Namísto obdobného popisu dalších parametrů, např. zjišťování exponentu deformačního zpevnění nebo obecnému popisu stavů napjatosti, pro něž není jediný rozumný důvod, neboť s tématem práce v podstatě nesouvisí, měl autor více rozebrat jejich vliv na tvářitelnost a možnosti stanovení defektů v plošném tváření např. pomocí procesních oken nebo dalších diagramů mezní technologické tvářitelnosti. Zde je pouze zmínka o Keeler-Goodwinově diagramu, jehož použití není navíc v práci víceméně vůbec vysvětleno. Kapitola 3.6 "Povrchové vady" je opět velmi neúplná. Student totiž absolutně opomíjí základní typy vad na výliscích, kterými měl začít. Pokud by se měl shrnout příspěvek a informace obsažené v teoretické části práce, je třeba konstatovat, že je většinou bezpředmětná, postrádá logiku i smysl. Praktická část práce bohužel pokračuje ve stejném duchu, jako část teoretická. V kap. 4 "Analýza návrhu" se student snaží o rozbor řešené problematiky, který ale měl zařadit již do úvodu práce. Navíc zde používá naprosto stejný obrázek, jako v případě rozboru zadání (obr. 2 a 26 jsou duplicitní). V rámci rozboru používá, pro dokreslení vzniku vad na výlisku, numerickou simulaci v softwaru PAM-Stamp, což hodnotím velmi pozitivně. Už proto, že jsou to víceméně jediné konkrétní výsledky v celé práci. Z hlediska přehlednosti a vypovídací hodnotě je tato oblast víceméně dostačující. Na základě rozboru je zde poté navržen i tvar mezioperace, tj. výroba sférického tvaru. Určení minimálního poloměru napojení tvářené oblasti pomocí vzorce pro stanovení minimálního poloměru ohybu se mi nezdá příliš vhodné, navíc konstatování, že "napojení „bubliny“ na plochu nebude ostré, ale bude nějakou hodnotou zaoblení" je naprosto nevhodné. Navržená varianta je podrobena kontrolnímu numerickému výpočtu, na který navazuje volba stroje. Je poněkud nelogické, že ačkoliv simulace jasně ukazuje na vznik vad, přesto student pokračuje touto částí. Sled kapitol je tak nelogický. V kapitole "Volba stroje" se student také zcela nelogicky věnuje volbě nástroje - tažnice. Jeho navrhovaný koncept na obr. 37, naprosto bez jakéhokoliv popisu, spíše připomíná akvárium, nežli tvářecí nástroj. Navržený technologický postup výroby sice částečně přispívá k osvětlení výrobního procesu, je ale rovněž neúplný a mnohdy má čtenář problém pochopit jednotlivé operace. Technicko-ekonomické zhodnocení v závěru práce nelze vůbec hodnotit, protože se ani o žádné technicko-ekonomické zhodnocení nejedná. Krom absence technického zhodnocení, kdy se autor zabývá pouze ekonomickou stránkou věci, chybí v tomto směru hlubší analýza a zhodnocení, a to tím spíš, že byla daná práce vypracovávána v součinnosti s firmou, která jistě disponuje potřebnými daty, které mohl student určitě v jisté míře využít a práci tak obohatit. Závěry zmiňují, že cílem bylo poukázat na problematiku kritického zúžení stěny při tváření kapalinou na příkladu z praxe. Pokud je toto skutečný cíl práce, potom je nutné konstatovat, že je naprosto nedostačující a nedůstojný bakalářské práce. Skutečné cíle, uvedené v zadání, jako analýza možných způsobů výroby se zhodnocením vhodnosti, zpracování literární studie pro zvolenou výrobní technologii, Sestavení technologického postupu včetně nezbytných technologických výpočtů nebo technicko–ekonomické zhodnocení navrženého řešení nebyli dle mého soudu vůbec naplněny. Z hlediska využití dostupné literatury lze v zásadě říci, že autor použil, až na výjimky, jen závěrečné práce, což nestačí. Ze seznamu doporučené literatury využil pouze jeden jediný zdroj navíc použití pouze 22 literárních pramenů, z nichž část jsou jen obrázky, rovněž svědčí o velmi slabé úrovni práce. Samostatnou kapitolou je potom výkresová dokumentace. Jestliže je výše uvedeno, že práce v některých oblastech je dostačující, potom je rovněž nutno dodat, že to rozhodně neplatí o výrobních výkresech. Krom faktu, že úplně chybí výkres vyráběného dílce, výkresy nesplňují zavedené standardy a jsou nekompletní. Uvádět "výřez" hydroformovaného dílce jako samostatný výkres absolutně nedává smysl. U některých kót používá autor práce symboly průměrů, přitom se jedná o zakótované poloměry, navíc opět bez jakéhokoliv systému nebo návaznosti. Není jasné, proč na výkrese "výřezu" je veden řez A-A zrovna daným směrem. V popisovém poli chybí popis hran. Výrobní výkresy tažnic nejsou dostatečně zakótovány. Navíc autor používá místy špatné značky pro určení drsnosti povrchu. Použitý materiál 19 463 a jeho volba není nikde zmíněna. Mezi další nedostatky lze zařadit např.: - nevhodné číslování úvodních stran práce, - špatný anglický překlad abstraktu včetně nesprávné terminologie (např. narrowing namísto správného pojmu thinning - ztenčení apod.), - špatné uvádění literatury u nadpisů nerespektující zavedené zvyklosti, - nevhodné uvádění nadpisů tabulek (pod nimi), - špatné označení meze kluzu v tab. 2 na str. 11 (místo Rp0,1 patří Rp1,0) a její nevhodný popis, - špatné zarovnání či odsazení nadpisů, - některé nadpisy uvedené naprosto nevhodně bez číselného značení, - chybějící odkazy na některé obrázky v textu, - nic neříkající a nevhodný obr. 6, - použití nevhodného stylu šrafování na obr. 7 (str. 13), - duplicitu obrázků (např. obr. 17 a 6), - nepoužívání indexů v případě symbolů některých veličin (např. Rm, Re apod.), - zavádějící a nic neříkající vztahy 3.7 a 3.8 na str. 27, - užití nesmysleného slovního spojení "FLD diagram". - absence literárních zdrojů u nadpisů. Závěrem je možné zamyslet se nad tím, co vlastně práce svým obsahem přináší. O kvalitní literární rešerši nemůže být bohužel řeč, a tak se není co divit, že krom výsledků simulace student v praktické části nepřináší v podstatě žádnou myšlenku či pokrok v optimalizaci. Podle některých tvrzení, v práci uvedených, je otázkou, zda student dané problematice dostatečně rozumí. Bakalářská práce je celkově myšlenkově i obsahově velmi chudá. Navíc má autor evidentní problémy s vyjadřováním i grafickou stránkou. Práci jsem tak bohužel nucen nedoporučit k obhajobě a hodnotím ji jako nedostatečnou.

eVSKP id 132197