VLČEK, P. Vliv pozice svítidla uvnitř kulového integrátoru na výsledky měření [online]. Brno: Vysoké učení technické v Brně. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií. 2019.
Student Pavel Vlček se ve své práci zabývá Vlivem pozice svítidla uvnitř kulového integrátoru na výsledky měření. Práce splňuje všechny body zadání jak po teoretické tak praktické stránce. Práce je dobře strukturovaná a obsahuje nezbytnou rešerši fotometrických veličin, měřících přístrojů, svítidel. Kladně hodnotím především přístup studenta k velice náročnému a neobvyklému laboratornímu měření. Student musel navrhnout a sestavit nezbytné polohovatelné systémy pro měření malých svítidel na goniofotometru a v kulovém integrátoru. Za největší přínos považuji měření odezvy vnitřního povrchu kulového integrátoru za pomocí kolimátoru s LED světelným zdrojem. Tyto výsledky jsou velmi cenné pro laboratoř světelné techniky a lze je využít při budoucím měření v kulovém integrátoru. Student pravidelně chodil na konzultace a forma zpracování výsledků je na velice dobré úrovni. V práci lze vytknout jen pár nedostatků, jako jsou například překlepy, chyby v interpunkci a nejasný popis některých chyb měření na str. 40. Dále bych podotknul, že program ovládající gonifotometr se jmenoval GPM a nikoliv GYMP. Tyto nesrovnalosti jsou ale bohatě vykompenzovány přínosem celé práce a doporučuji ji k obhajobě.
Předkládaná práce měla za cíl prozkoumat vliv pozice svítidla uvnitř integračního fotometru na výsledek měření. Toto je velmi aktuální a žádané téma, neboť je tento vliv často podceňován a dochází při měření k jistým odchylkám. Student k tomuto účelu v rámci své práce nastudoval teoretické podklady a tyto seřadil do jednotlivých kapitol. Bohužel mi ale u některých podkladů chybí návaznost na celkový smysl práce (např. popis jasoměru, který při vlastním vyhodnocení není vůbec použit, popis problematiky indexu podání barev, rovněž při řešení dále nepoužíváno, atd.). Naopak nezpochybnitelný vlastní přínos práce (měření na goniofotometru a v kulovém integrátoru, konstrukce přípravků atd.) je jen rozebrán přibližně na 10 stranách. V této části se student mohl více rozepsat, uvést například technické výkresy, bloková schémata, lépe popsat dosažené výsledky apod. Z popisu v kapitole 4.4.6 je asi patrné, že je otočen smysl rotace C rovin v kulovém integrátoru vůči běžně užívanému smyslu rotace C rovin svítidel. Na obrázcích 47 a 48 chybí popis dalších průběhů, na obrázku 52 chybí popis celý. Mimo tyto výtky se v práci vyskytují dost časté chyby v interpunkci a doporučuji autorovi si tuto část jazyka mateřského doplnit. I přes uvedené výtky práci hodnotím jako přínosnou, hodnotím ji stupněm B (80 bodů) a doporučuji ji k obhajobě u SZZ.
eVSKP id 119174